Jedna z našich posledních schůzek na Gamescomu byla zároveň jednou z těch nejtajemnějších. Setkat jsme se totiž měli s Cyrusem Nematim, zakladatelem malého nezávislého týmu Little Bat Games, který v létě 2024 doslova zazářil s originálním titulem Vampire Therapist. Ten si vysloužil nominaci na cenu BAFTA a na Steamu má úžasné hodnocení 95% kladných recenzí, což je výsledek, který mu může většina ostatních vývojářů jen tiše závidět. A právě na Gamescomu jsme dostali možnost podívat se na Cyrusův nový, v té době ještě neoznámený projekt, který ve stínu Vampire Therapist rozhodně nezůstane – alespoň co se originality námětu týče.

„Better Than Us je hra o lžích,“ započal prezentaci svého zbrusu nového titulu Cyrus a sršel při tom nadšením a energií, jako by za sebou vůbec neměl dva intenzivní a vyčerpávající dny na výstavišti. „Coby obyčejný člověk – manipulátor a zloděj – v ní proklouznete do úzké, uzavřené společnosti těch nejbohatších lidí na světě. Lidí bohatších než Elon Musk. Vaším úkolem bude přesvědčit je, že mezi ně patříte, a obrat je o to, co je pro ně v životě nejdůležitější: o jejich vliv a majetek. A to výhradně prostřednictvím systematického lhaní.“

Píše se rok 2200. Hrstka bohatých vlastní vše – firmy, vlády, v podstatě osud celého lidstva. Náš svět si prošel drastickou klimatickou změnou, a aby se ti bohatí před následky této změny, kterou vlastně sami způsobili, ochránili, vybudovali si doslova a do písmene vzdušné zámky – jakési vznášející se opulentní městské ostrovy, kam má povolen vstup pouze smetánka, zatímco obyčejný plebs musí zůstat na zdevastované Zemi. „Při návrhu ostrovů jsme se inspirovali pětihvězdičkovými hotely v Dubaji, Kataru, nebo Spojených arabských emirátech – zkrátka místy, která už dnes cíleně dávají na obdiv svůj luxus a bohatství,“ dodává Cyrus.

Svoji hru charakterizuje jako „sociální stealth adventuru“, protože její gró spočívá v infiltraci bohatých společenství a v diskusích s jejich namyšlenými členy. „Bavíte se s nimi, vyprávíte jim své historky, a oni vám samozřejmě kladou otázky na vás samotné. Je absolutně jedno, co jim odpovíte, ale důležité je, abyste si svoji odpověď pamatovali. Informace, které vypustíte, se totiž budou mezi bohatými šířit. No a jak budete dál a dál diskutovat a dál a dál všem lhát, nesmíte se ve svých lžích ztratit. Jakmile vás bohatí třikrát usvědčí ze lži, ze společnosti vás vyloučí a hra končí.“

Jak herní systém vypadá a jak funguje, nám Cyrus ukázal na ranném prototypu úvodní části hry. V tento okamžik je ale asi vhodné říct si, jak vlastně celá hra vypadá, abyste si udělali lepší představu. V podstatě se jedná o 2D ručně malovanou third person adventuru ovládanou myší se stylizovanou grafikou podobnou té z Vampire Therapist. Hratelná ukázka zahrnovala jednu rozsáhlou scrollující obrazovku v interiéru luxusního hotelu, vyzdobeného v námořním stylu a vybarveného převážně v odstínech modré, s dekorativními motivy vody, ryb a mušlí. V místnosti postávala nebo poposedávala celá řada obskurních postaviček zbohatlíků a se všemi je možnost zabřednout do rozhovoru.

„Tahle postava je něco jako novodobý Sam Altman,“ ukazuje na jednu z postaviček Cyrus. „Chová se jako umělá inteligence – sám sebe považuje za nadčlověka a je tím typem osoby, která když stojí před rozhodnutím, zda zachránit život 60 tisícům dětí nebo zvýšit ekonomický blahobyt lidstva, rozhodne se pro blahobyt lidstva.“ Když tuhle postavu coby falešná bohatá vdova oslovíme, zeptá se nás, jak zemřel náš manžel. V ten okamžik se rozeběhne neúprosný časový limit (nastaven má být zhruba na 3 sekundy), během kterého si musíme zvolit jednu ze tří variant odpovědí: 1) při autonehodě, 2) na dědičnou chorobu, 3) při neštěstí na toaletě. „Všechno jsou to lži a je úplně jedno, kterou si vyberete. Ale jakmile ji zvolíte, začne se tato informace ve společnosti šířit. A vy už nikomu jinému nesmíte na stejnou otázku odpovědět jinak,“ dodal Cyrus.

Tím časovým limitem se tvůrci snaží dostat hráče pod tlak, aby simulovali situace z reálného života. A vzpomenout si pod tlakem, co jsme kde a komu nakukali, nebude jednoduché. Pro tyto účely je do hry implementován deník, kam se všechny lži zaznamenávají, jenže nahlédnout do něj můžeme jen, když se s nikým nebavíme a když stojíme někde stranou, aby nás nikdo neviděl. „Pokud budete třikrát usvědčeni ze lži a následně ze společnosti vyloučeni, hra se znovu automaticky načte před tímto kritickým okamžikem, vy si můžete v klidu prostudovat deník a všechny lži si připomenout,“ uklidňuje nás Cyrus a dodává, že určitě nechce, aby hráče vystavoval frustraci.

„Tady ten pán je budoucí verzí Jacoba Fuggera, což byl nejbohatší člověk v historii lidstva. Jeho majetek v roce 1517 činil 500 miliard dolarů a v roce 2200 má pořád stejnou náturu s jediným životním cílem: vydělat ještě víc peněz,“ představil další postavu Cyrus a zároveň tím poukázal na historický průzkum, který vývoji hry předcházel a vlastně neustále probíhá.

Při sledování hry jsem měl pocit, jako bych se ani nenacházel mezi lidmi, ale mezi cizáky v nějakém sci-fi světě. „Přesně tohohle pocitu jsem chtěl ve hře dosáhnout,“ pokyvoval s uspokojením Cyrus. „Bohatí pro nás byli a jsou stejně cizí jako jsme my prostí lidé pro ně. Jako bychom byli každý z úplně jiného světa. Strávil jsem spoustu času studiem historie smetánek různých období, jak mezi sebou komunikovali, jak si budovali vztahy. Spolupracujeme také se špičkovými historiky z Oxfordu, Cambridge, nebo z University of Florida. Snažíme se, aby naše postavy byly historicky přesné. A proč? Protože chceme ukázat, že historie se opakuje a že tihle bohatí a mocní lidé se stále vracejí. Když je bohatství a moc koncentrována mezi velmi malou skupinku lidí, děje se pokaždé jedna a tatáž věc: kupují si volby, kupují si morálku, a dnes si navíc ještě kupují umělou inteligenci coby morálního vůdce a rádce. Je to stále dokola.“

Těch uzavřených skupinek boháčů bude ve hře několik, a to nejen v roce 2200, ale i v minulosti – například v už zmíněném 16. století, kam se dostaneme díky simulaci umělé inteligence. „A přesvědčíte se, že postavy v 16. století se chovají úplně stejně jako ty v roce 2200,“ dodává Cyrus. „Ano, mají na sobě jiné šaty, ale povahově jsou to stále tytéž archetypy.“ Cyrus ve spolupráci s historiky vytvořil velice detailní mapy sféry vlivu a jednu takovou nám ukázal. V podobě složitého diagramu zobrazovala vliv Jacoba Fuggera nad lidmi, kteří volili nového císaře, vliv nad papežem, vliv nad tehdejší kulturou, nebo vojskem. Ti všichni se zodpovídali jedné jediné osobě.

Ano, zní to velice zajímavě a Cyrus již na Vampire Therapist ukázal, že na své nosné myšlence dokáže postavit propracovanou, a hlavně zábavnou hru. Hru, která stojí primárně na dialozích. „Tohle je naše hlavní herní mechanika – mluvit s lidmi, lhát jim, odhalovat jejich tajemství. Představíme ale také drobné minihry, jako je třeba kapsářství, nebo pronikání do tajných místností.“ A kdy se tohoto pozoruhodného projektu dočkáme? Nejspíš koncem roku 2026. „Vampire Therapist jsme dokončili za rok a půl a předpokládám, že Better Than Us bychom mohli zvládnout zhruba za stejnou dobu, možná i rychleji. Přece jen jsem se za tu dobu v programování kapánek zlepšil,“ dodává se smíchem.

Německá společnost Daedalic Entertainment ještě před pár lety patřila mezi adventurní super-velmoc. Na kontě má několik významných titulů, jako například trilogii Deponia, dvoudílnou fantasy ságu The Whispered World / Silence nebo vynikající sci-fi thriller A New Beginning. S in-house vývojem adventur ale před nějakými osmi lety skončila a po vydání propadáku The Lord of the Rings: Gollum (2023) skoncovala s vývojem her obecně. Udržela se však naživu a nadále funguje jako vydavatel.

Přestože mezi adventurami již dávno nepatří mezi velikány, když jsme s Plutem na Gamescomu zahlédli stánek s jejich logem, nedalo nám k němu nezavítat a neobčíhnout, zda se mezi připravovanými tituly náhodou nenalézá něco, co by nás zaujalo. A ono jo! O klasické 2D pixelartové „LucasArtovce“ Ghost Haunting už psal před Vánoci Pluto, dnes se podíváme na zoubek druhému titulu, mysteriózní detektivce The Occultist.

Že se v případě obou adventur nejedná o vlajkové lodě Daedalicu svědčí už jen ten fakt, že obě hry nebyly k vidění přímo na stánku vydavatele, ale jejich tvůrci je ukazovali na vlastních stáncích, v hale věnované nezávislým hrám. Konkrétně The Occultist se ukrýval v útrobách stánku sdružujícího španělské vývojáře, mezi které patří také Daloar Studios. Usedli jsme tedy k počítači s hratelnou ukázkou a záhy se nás ujala členka vývojového týmu Elena Arce Marín a popsala nám, co je The Occultist vlastně zač.

„Jedná se o příběhovou hororovou videohru, která pojednává o chlápkovi jménem Alan Rebels,“ pustila se nadšeně do popisu hry Elena. „Alan je vyšetřovatel paranormálních jevů, který umí mluvit s duchy a vidí věci, jež jiní lidé nevidí – to vše díky speciálnímu náhrdelníku v podobě kyvadla, které kdysi dostal od svého otce. Jednoho dne ale Alanův otec záhadně zmizí, a jelikož již po mnoho let hovořil o záhadném ostrově Godstone, kde se narodil a vyrůstal, rozhodne se ho Alan vypravit hledat právě tam.“

Doplňme, že ostrov Godstone byl až do roku 1950 obýván nechvalně proslulým kultem hrůzy, jehož příslušníci prováděli všemožné znepokojivé experimenty a kruté rituály. Na ostrov od té doby nikdo nevkročil. Až do dnešního dne. Hra začíná právě tímto okamžikem, kdy Alan připlouvá na motorovém člunu ke břehům ostrova a vydává se hlubokým lesem do jeho nitra. Již v tento okamžik hra zaujme svojí skličující atmosférou, podpořenou solidní zvukovou kulisou a soundtrackem od uznávaného španělského skladatele filmové hudby Pepe Herrera.

Hru sledujeme pohledem z vlastních očí a postupujeme lesní cestou směrem k městu, jehož dosažení je náš první úkol. Vzhledem k tomu, že z cesty nelze nikde sejít, je zřejmé, že volnost pohybu bude omezená a v podstatě se bude jednat o „koridorovku“. Po chvilce narazíme na propast se zničeným mostem, a tak musíme přírodní překážku obejít jinými lesními cestičkami. Atmosféru zahušťují různé pazvuky ozývající se z lesa, neznámo odkud,tu a tam se v dáli zjeví záhadná postava, pěšinu přeskočí lesní zvíře, nebo nám před obličejem proletí skřekající pták… Tvůrci se zkrátka snaží vybudovat v hráči pocit strachu, nebo alespoň nejistoty, hned od začátku. Naplno se ovšem dění a děs rozeběhnou až v okamžiku, kdy mezi lesy narazíme na lán shnilé kukuřice a v jejím středu na opuštěnou farmu.

„Když na ostrov dorazíte, zjistíte, že je naprosto opuštěný, přestože na něm v minulosti lidé prokazatelně žili. A vaším úkolem je – kromě nalezení otce – zjistit, proč všichni zmizeli,“ pokračuje Elena. K tomu nám poslouží již zmíněný speciální náhrdelník, který je naprosto zásadním herním prvkem. „Kyvadlo má celkem čtyři hlavní schopnosti, které se odemykají postupně, jak budete procházet hrou. Zpočátku je dostupná pouze jedna schopnost, a to takzvaná Vera Visio. Když kyvadlo přiložíte ke svému oku, uvidíte v herním světě věci, které se na něm již nenacházejí, a které jiní lidé nevidí.“ Na opuštěné farmě takto můžeme odhalit například krvavou stopu, táhnoucí se z koupelny do sklepení, různé psané poznámky, nebo i předměty související s rodinou, která na farmě žila. Postupně tak budeme procházet dvě patra opuštěné dřevěné budovy, prohlížet si různé relikvie včetně rodinných fotografií a odhalovat osud čtyřčlenné rodiny – rodičů a dvou dětí, z nichž jedno bylo mentálně postižené a druhé připoutané k invalidnímu vozíku. Po vstupu do sklepení odhalíme tlející mrtvolu podřezané matky a v nedaleké stodole oběšeného muže. Není těžké dát si dvě a dvě dohromady, k jakému hrůzostrašnému sledu událostí na farmě došlo.

Hra nicméně nebude jen o prozkoumávání prostředí a rozhodně nepůjde o obyčejný „walking simulátor“. Možnosti interakce jsou mnohem bohatší. „Určité předměty, jako třeba klíče nebo mapu, můžete sbírat, ukládat do inventáře a později používat,“ dodává Elena a skutečně tyto klasické adventurní postupy na farmě čile aplikujeme. Když například potřebujeme ve stodole odříznout provaz oběšenci, musíme najít rezavé nůžky, ty sebrat, na nedaleké brusce je naostřit, a teprve pak je použít na lano. Hra díky tomu působí jako pravá adventura, i když se samozřejmě jedná o horor. A aby hráč pociťoval během hry strach o svůj život, lze zde v mnoha scénách zemřít.

„Ale nemůžete bojovat,“ upozorňuje jedním dechem Elena. „Myslíme si totiž, že když hrajete hororovou hru a máte možnost střílet, najednou o sebe nemáte až tak velký strach. Strach máte, když se nemůžete bránit.“ Před zlem je potřeba utéct, nebo se vymanit z jeho sevření. Jak tohle funguje v realitě, naznačila herní ukázka, kdy zlý duch zavražděné ženy utekl z budovy farmy do okolní kukuřice, kterou jsme i my následně museli projít. Duch nám šel po krku a my se mu museli v bludišti kukuřice vyhýbat a najít východ dřív, než nám „zubatá“ ubrala všechno zdraví. Dobrou zprávou je, že pokud vás duch „sežere“, což se mi stalo snad desetkrát, hra vás vrátí zase na začátek bludiště, a tak se nestane, že by v případě smrti hráč musel nějakou delší část hry opakovat.

Farma je první z několika lokalit, které ve hře navštívíme. Jednou z dalších bude opuštěný cirkus, a samozřejmě dorazíme i do vylidněného městečka. Přímých dialogů se v The Occultist sice nedočkáme, ale postavy k nám budou promlouvat prostřednictvím svých duchů nebo vzpomínek z minulosti, které ožívají prostřednictvím našeho kyvadla. „Počítáme s herní dobou kolem 14 hodin,“ dodává k rozsahu hry Elena. „The Occultist je naše první hra, leccos jsme se během vývoje naučili, ale pouštět se do přehnaně rozsáhlé hry by pro nás bylo složité a riskantní. Začínali jsme jako malý tým v počtu pěti lidí a dnes je nás 32 – také díky penězům od distributora. Se zástupci Daedalic Entertainment jsme se seznámili na Game Developers Conference v San Francisku, ukázali jim naši hru, jim se líbila, a plácli jsme si. Momentálně (srpen 2025 – poznámka autora) je hra kompletně průchozí od začátku do konce a portujeme ji na konzole PS5 a Xbox Series. Zároveň se věnujeme lokalizacím do jiných jazyků a dalším drobnostem, které vycházejí najevo, až když je hra skoro hotová. S vydáním počítáme v první polovině roku 2026. Byla to pro nás dlouhá cesta, ale konečně jsme téměř u konce.“

The Occultist určitě vypadá zajímavě a věřím, že se z něj vyklube dobrá hororová hra s několika zajímavými herními prvky. Potenciální problém vidím v tom, že trh začíná být first person horory a thrillery přesycený. Už na Gamescomu bylo znát, že tento subžánr mezi adventurami dominuje, a počet aktuálně vydávaných a nově oznamovaných titulů to jen potvrzuje. I dobré hry, které by jinak vyčnívaly, tak mohou velmi snadno zapadnout ve stínu početné masy. Snad se to The Occutltist týkat nebude.

Setkání s Charlesem Cecilem bývá vždycky jedním s highlightů návštěvy na Gamescomu. Také letos jsme s ním měli naplánovanou schůzku a setkali se, bohužel jsme však z ní odcházeli hodně zklamaní. Neřekl nám prakticky vůbec nic nového, potvrdil i to, že se stále ještě nebude oznamovat remasterovaná verze Broken Swordu 2. Abych byl přesnější, neřekl nám nic nového v pozitivním slova smyslu, většina jím řečených informací byla spíše negativního rázu. Navíc ještě byla řada těchto řečených informací off record, tedy ne ke zveřejnění. Od letní návštěvy Kolína nad Rýnem už uběhla spousta času a Charles řadu věcí mezitím propálil v rozhovorech pro jiná média. I proto jsme se odhodlali na sklonku roku seskládat souhrn těch informací, které je možné pustit ven. Kromě řady drobností však ponecháme utajenu jednu z nejzásadnějších věcí, kterou nám prozradil jen proto, že byla důvodem přesunu schůzky z původně plánovaného času na jiný. Ale tohle je skutečně top secret a uvidíme, jestli se tato informace někdy objeví na veřejnosti.

Každopádně, při příjezdu do Kolína jsme očekávali, že bude zveřejněna tvorba remasteru hry Broken Sword 2, o kterém jsme již delší dobu věděli, že je ve výrobě. Oficiálního oznámení jsme se však nedočkali. „Bylo by to skutečně pěkné, kdybychom mohli zveřejnit práce na Broken Sword 2: Reforged během Gamescomu, protože je to nejlepší čas pro podobné oznámení. Hra už je v pokročilém stádiu vývoje, chtěli bychom ji vydat v první polovině příštího roku. Ale podobné oznámení musíme udělat zároveň s kickstarterem, bez kterého to prostě nedokážeme udělat. A nechtěli jsme spouštět nový kickstarter, dokud nebudou rozeslány odměny z kampaně k Broken Sword – Shadows of the Teplars: Reforged. Připravované odměny k prvnímu remasteru byly a jsou skutečně kvalitní, ale bohužel hodně dlouho trvá jejich výroba a distribuce. Na jejich tvorbě pracujeme se společností Red Art. Jsou to Francouzi. Je potřeba k tomu ještě víc dodávat? Na všechno mají spoustu času. A navíc jsou permanentně na dovolené nebo stávkují.“

Situace se od srpna přeci jen lehce změnila, odměny jsou postupně rozesílány. Charles Cecil si tak mohl dovolit na začátku října oznámit práce na Broken Sword 2 – Dýmající zrcadlo: Reforged, které vyjdou i s českou lokalizací. Ale protože stále ještě nejsou rozeslané veškeré odměny, kickstarterová kampaň je stále ve stavu přípravy a přestože už na ní existuje odkaz, na své oficiální spuštění stále čeká.

„Kickstarterovou kampaň skutečně potřebujeme. Jsme závislí na finančním příspěvku od hráčů, protože si hry vydáváme sami. Není to jako za časů prvních čtyř dílů, kdy jsme měli vydavatele Virgin a THQ, kteří naše projekty financovali. Oba vydavatelé na našich hrách vydělali velké peníze, ale tehdy byly smlouvy nastavené tak, že drtivá většina zisku šla výhradně vydavatelům. Takže když se náš poslední vydavatel dostal do finančních potíží a řekl, že již další hru financovat nebude, byli jsme prakticky na pokraji bankrotu. Naštěstí se nám podařilo vytvořit mobilní verze původních dvou her, což nás finančně zachránilo a za pomoci kickstarteru jsme se mohli pustit do tvorby pátého dílu.“

Na remaster prvního Broken Swordu se v kickstarterové kampani podařilo vybrat více než 600 000 liber, ani tak to celkové náklady na vývoj remasteru nepokrylo. „Původně jsme chtěli hru vytvořit bez využití crowdfundingové kampaně, ale velmi záhy se ukázalo, že je to nereálné. Původně jsme totiž plánovali, že nám s tvorbou hodně pomůže umělá inteligence. Nakonec se ale ukázalo, jak naivní jsme byli. Výtvory stvořené umělou inteligencí byly absolutně neuspokojivé. Vůbec v ničem nám to nepomáhalo, spíš naopak. Byla to drahá chyba, která nás stála dost peněz a hodně času. Ale zase nás to nakoplo se do projektu vůbec pustit. Kdybychom dopředu věděli, že bude potřeba všechno dělat ručně a kolik to bude stát, tak bychom se do toho nikdy nepustili. Nakonec jsme si uvědomili, že bude potřeba všechno ručně překreslit do 4K. A to je pěkná piplačka jak časově, tak i finančně. Vezměte si, že první Broken Sword měl zhruba 30 000 snímků animací. Každý z nich zabere schopnému animátorovi zhruba hodinu práce. No a když si to spočítáme, 30 000 hodin krát řekněme 15 liber na hodinu, tak se dostaneme skoro na půl milionu liber jenom za sprity. Naštěstí se hra prodávala dobře, takže se veškerá naše práce zaplatila.“

S tím souvisí také práce na remasteru druhého dílu Broken Swordu. Originál tehdy vznikl pouhý rok po prvním díle, protože na ně tlačil vydavatel Virgin Interactive, který považoval adventury za mrtvý žánr. Tady dejme výjimečně slovo Cecilovu kolegovi Tony Warrinerovi, která pronesl pro Retro Gamer 6: „Přestože se PC verze BS1 prodávala dobře, Virgin už adventurám moc nevěřil. Na jednu stranu bylo BS1 slušně výdělečné, na druhou stranu bylo jasné, že tyto hry už se nestanou takovým megahitem, jako byl např. Command & Conquer. Tehdy měli vydavatelé mentalitu, že budou raději vyhazovat náhodně peníze s tím, že třeba narazí na hit, než aby podporovali hry, které mají zaručený výdělek, i když ne nijak závratný. Což ve své podstatě shrnuje hlavní problém adventur – prodávají se dobře, ale ne dostatečně na to, aby zaujaly bohaté vydavatele. Každopádně, BS1 byl hodně nákladný na výrobu a Virgin nám ukázal graf, kolik peněz ztratili a jak pokračování musí být vytvořené v polovičním čase a za poloviční peníze. Byly to hodně frustrující časy, protože jsme tvořili dobré hry, které měly pochvalné recenze a slušně se prodávaly, ale museli jsme žadonit doslova o každou libru na vývoj.“ K tomu už Charles Cecil aktuálně dodává: „Virgin Interactive doslova nenáviděli adventury, přestože byl Broken Sword 1 finančně úspěšný. Narovinu nám řekli, že Broken Sword 2 nechtějí. Musel jsem jít za šéfem Virginu Martinem Alperem a přesvědčit jej, že druhý díl dokážeme udělat za jediný rok. Jedině poté dal projektu zelenou.“

Dále už pokračuje Charles Cecil samostatně. „S Broken Sword 2 – Smoking Mirror: Reforged jsme se úplně vykašlali na umělou inteligenci a všechny kresby a animace tvoříme ručně. A jsem velice rád, že se nám podařilo dostat práci na grafice k některým lidem, kteří pracovali na původním Broken Swordu 2. Na originálním titulu v roce 1997 totiž pracovala společnost Fil-Cartoons, filipínská animátorská odnož slavného studia Hanna-Barbera. Tehdy to byla cesta, jak se vejít do poníženého budgetu. Za tu dobu se situace samozřejmě změnila a outsourcování v těchto exotických krajích už není tak finančně výhodné, jako bylo tehdy. Navíc ještě začínáme mít problém s nedostatkem animátorů. Každý, kdo teď vyjde z nějaké umělecké školy, tak se učí dělat ve 3D. My ale potřebujeme 2D animátory, což je něco úplně jiného. Každopádně jsem rád, že se nám podařilo spojit se se společností Friendly Foes, jenž také sídlí na Filipínách a dokonce má i několik zaměstnanců, kteří pracovali na původním originálu. Jsem velice nadšený z toho, jak se nám daří vrátit remasterované dvojce nový život. A jen pro zajímavost, dvojka měla 45 000 snímků. Tím, že byl originál tlačen časem i budgetem, tak zůstaly některé věci nedotažené. Hra třeba skoro vůbec neobsahovala zvukové efekty. Proto jsem potěšen, že tyto nedokonalosti můžeme v nové verzi napravit, když už nejsme tolik limitovaní časem. Navíc máme k dispozici skoro veškeré původní podklady, což u jedničky rozhodně nebylo. Také s dabingem to bude jednodušší, protože máme k dispozici originální nahrávky v mnohem lepší kvalitě, takže jejich restaurování bude mnohem snazší.“

Samozřejmě jsme se nemohli nezeptat ani na toužebně očekávaný Broken Sword 6: Parzival’s Stone, který nám byl představen na Gamescomu před dvěma lety. „Bohužel, Broken Sword 6 je momentálně u ledu. Když jsme oznamovali hru, měli jsme rozpracovaný příběh, měli jsme rozpracované postavy, napsané některé dialogy. Měli jsme na projekt sehnaného investora, který nám měl pomoci tuto hru vytvořit. Posléze však z celého projektu vycouval. Výhodou současného Revolutionu je to, že nejsme závislí na konkrétním vydavateli a můžeme si tvořit hry tak, jak chceme. Ale fungujeme na principu práce na jediném projektu zaráz. A ten nám musí vydělat dostatek prostředků, abychom se mohli pustit do dalšího projektu. Vezměte si, že tvorba úplně nové hry na úrovni, jakou si představujeme my i naši fanoušci, vyjde zhruba na 5 milionů liber. Je otázkou, kde a jak je můžeme sehnat. Do pokračování v tvorbě Broken Swordu 6 se tak nepustíme, dokud nebudeme vědět, jak to celé zafinancovat. Protože jinak by to mohlo pro naše studio dopadnout katastrofou.“

Během naší návštěvy na letošním Gamescomu jsme měli možnost shlédnout velké množství adventur či her, které jsou s tímto žánrem nějak propojené. Některým z nich se věnujeme v samostatných článcích, obzvláště tam, kde jsme měli možnost si i popovídat s tvůrci. O těch ostatních se zmíníme alespoň v kratších souhrnech, jehož pátý a zároveň poslední díl si právě čtete.

Haunted Bloodlines
Horrified Triangles

First person hororů odehrávajících se ve strašidelných domech se v posledních letech vyrojilo obrovské množství a uspět mezi nimi není vůbec jednoduché. O průlom se v nejbližší době pokusí další z nich – nese jméno Haunted Bloodlines a tvoří jej řecké uskupení Horrified Triangles. Hra původně vznikala jako studentský projekt, ale posléze přerostla v plnohodnotnou hru. My jsme měli možnost popovídat si s jednou z autorek celého projektu Marií Skrimponi. „Jedná se o hororovou hru z pohledu první osoby. Ocitnete se jako Samuel v sídle, které jste zdědili po vašich předcích. Jak se ale záhy ukáže, vaše rodina má temná tajemství, o kterých ani vy nevíte. Celý dům je spjatý s krví, tragédií a různými tajemstvími. V jeho zdech se objevují duchové, jejichž entita je spjata se samotnými základy sídla. Vy sami jste svázáni s touto kletbou a je na vás, abyste odhalili děsivou pravdu pohřbenou ve strašidelných pokrevních liniích,“ popsala autorka příběh.

U podobných her jsou důležité herní mechaniky. V tomto případě by mělo jít primárně o atmosféru a strach, souboje či jakékoliv akčnější pasáže by měly být na druhé koleji. Sídlo je ale hodně proměnlivé a při jeho zkoumání se jeho struktura různě mění. K tomu samozřejmě přispívají i survival prvky, kdy si budete muset hlídat svojí příčetnost. A také čas. Ale více o herních mechanikách již samotná Maria: „Dům byl postaven ve viktoriánské éře, ale hráč jej prozkoumává v současnosti. Někdy se ale na chodbách v domě cítíte ztraceni v čase i prostoru. Některé mechanismy naší hry jsou ve skutečnosti také časoprostorové. Hráč má totiž k dispozici staré kapesní hodinky po dědečkovi, pomocí kterých se může v určitých chvílích posouvat v čase, aby odhalil část příběhu a při té příležitosti zjistí, že může ovlivnit i následnou budoucnost. Každý z hráčových činů má specifické důsledky, které dokáží ovlivnit, jak se jednotlivé hrůzy projeví a jaká odhalení vyjdou najevo.“

Z původně studentského projektu tak vzniká seriózní hra, jejíž datum vydání je zatím v nedohlednu. V minulém roce totiž vytvořili hratelnou demoverzi a na základě poznatků hráčů se rozhodli hru přepracovat. „Připomínky od fanoušků jsme si vzali skutečně k srdci. Těch změn je opravdu velké množství – například jsme kompletně překreslili assety, takže hra vypadá po grafické stránce mnohem lépe. Naučili jsme se správně dávkovat tempo hry, doladit různé hádanky i fungování ukazatele duševního zdraví. Zároveň jsme přidali i bojové prvky a vylepšili inteligenci jednotlivých protivníků. Prostě jsme většinu herních prvků přestavěli od nuly. Náš původní design byl postaven hlavně na stealthu – schovat se, utéct, prostě přežít. S postupným sžíváním se s hrou jsme ale usoudili, že bude dobré nabídnout hráčům sice omezenou, ale i smysluplnou možnost konání některých činů. I proto jsme zavedli mechaniku hořící svíčky, která výrazně dodává na atmosféře,“ osvětlila důvody změn sama autorka. My jsme měli možnost si na Gamescomu vyzkoušet již přepracovanou hratelnou ukázku, která je jako demoverze k dispozici i na steamových stránkách hry. Datum vydání je ale stále v nedohlednu.

Servant of the Lake
Rusty Lake

Holandští Rusty Lake jsou známí tvorbou specifických logických hříček s charakteristickou, na první pohled spíše jednodušší grafikou. Právě na Gamescomu pak představili nově připravovaný titul s názvem Servant of the Lake. A zároveň přivezli do Kolína reálný pojízdný historický kočár, ve kterém se odehrává samotný úvod hry. Zájemci pak měli možnost do tohoto kočáru usednout a na zabudovaných tabletech si vyzkoušet hratelnou demoverzi. Právě tímto kočárem totiž přijíždíte na nechvalně proslulé sídlo rodu Vanderboomových v období, kdy tam žili bratři Aldous a William. Vy jste zde získali pozici sluhy. Ihned po příjezdu je tak potřeba začít neprodleně s plněním svých služebnických povinností, protože brzy do domu dorazí návštěvníci. Prostřednictvím řešení logických puzzlů tak budete plnit každodenní povinnosti, starat se o domácnost, vítat návštěvníky a dbát o jejich pohodlí, zatímco budete rodině pomáhat v cestě za dosažením jejich alchymistických ambicí. Tvůrci by rádi hru vydali na jaře roku 2026, tak uvidíme, jestli se jim to podaří.

Hollow Home
Twigames Inc.

Po hře Disco Elysium se vyrojilo několik her s podobnou mechanikou. Další z těchto izometrických příběhových adventur říznutých RPG nese název Hollow Home a připravuje ji ukrajinské studio Twigames Inc. Proto asi příliš nepřekvapí, že se jejich titul zaobírá právě probíhající rusko-ukrajinskou válkou. Hrajete za čtrnáctiletého teenagera Maksyma ve městě Mariupol v předvečer zahájení totální ruské invaze, což se již záhy ukáže jako posledních čtyřiadvacet hodin bezstarostného dětství. Když se druhý den ráno probudí za zvuků padajících bomb a přibližujícího se dělostřelectva, je jasné, že život se nejen Maksymovi obrátí naruby. Hlavním cílem teď bude přežít, zatímco ruské síly ničí jeho město. Hra svým způsobem vlastně ukazuje noční můru válečného konfliktu očima dítěte. Zatímco obyčejní lidé uprostřed bojiště podléhají hrůze, hráč má možnost sledovat, jak se celé město mění pod náporem ostřelování či uzavírání určitých čtvrtí po okupaci nepřátelskými vojsky. Proto bude vaším cílem procházet město, setkávat se s různými osobami a snažit se jim pomoci. Čas ale není na vaší straně, situace se neustále zhoršuje a každým dnem vás čekají náročnější rozhodnutí. A vy máte na každý den jen omezený počet akčních bodů, takže se budete muset setsakramentsky rozhodovat, kterou akci vykonáte.

Vývoj hry neustále probíhá, ale bohužel se jej však v nejbližší době nedočkáme. Pro ukrajinské tvůrce není jednoduché v této děsivé válečné době dotáhnout hru včas do úspěšného konce a tak připravují kickstarterovou kampaň, která by jim měla pomoci získat finanční prostředky k jejímu zdárnému dokončení hry.

Hieronymus
Hurdy-Gurdy Games

Nad hrou se jménem Hieronymus jsme se podivovali už na Gamescomu 2023. Měli jsme se v ní podívat do podivných surrealistických světů středověkého malíře Hieronyma Bosche. Zatímco tehdy nám autoři říkali, že půjde o příběhovou first person adventuru s akčními prvky, nyní už o ní hovoří jako o first person akční adventuře s příběhem. Ta by nám měla nabídnout jedinečné prostředí, kde se historická realita počátku šestnáctého století prolíná s fantastickými světy obrazů zmíněného Hieronyma Bosche. V roli Heleny van Aken navštívíme řadu historických míst jako Würzburg, Hertogenbosch s původním domem Hieronyma Bosche, navštívíte také tiskařskou dílnu vašeho otce v Kolíně nad Rýnem a setkáte se i s tajemným Faustem. Budete tedy prozkoumávat tato různorodá prostředí, řešit rozmanité puzzly, pohrávat si s alchymií a bohužel také bojovat, k čemuž vám bude sloužit jak kuše, tak také arkebuza, což je primitivní palná zbraň té doby. Hra je ve vývoji již řadu let a nějakou dobu ještě bude, zatím nejsou ani žádné zmínky o datu vydání. Každopádně na Gamescomu se tvůrci prezentovali ještě jako Rhenus Vina Musica, jen pár týdnu poté založili novou společnost s názvem Hurdy-Gurdy Games.

The Kause
One Way Eleven

Portugalská společnost One Way Eleven nás na Gamescomu 2023 zaujala zajímavým titulem s názvem Hanno, v němž se měla vydat na dobrodružnou výpravu hodně nesourodá dvojice – mladík Vimal a malý sloník jménem Hanno. Od té doby ale o hře ani autorech nebylo ani vidu, ani slechu. Nakonec hra byla po delší době prezentována na letošním Gamescomu a připomněli se s ní i v říjnu na Tokyo Game Show. Mnohem více nás ale zaujal videotrailer z jiného jejich titulu, který je zatím pečlivě uschován v ústraní a nikde se o něm moc nepíše. Jedná se o hru jménem The Kause, která bude opět zaměřena na příběh, ale tentokrát trochu jiným způsobem. V podstatě půjde o vědecký experiment v rámci interaktivního vyprávění. Budete uvrženi do psychedelického, represivního světa, kde budete muset vést revoluci vůči diktátorovi. Sami tvůrci tvrdí, že se nechali inspirovat u detektivní adventury L.A. Noire. Zároveň chtějí využít také umělé inteligence, která by jim měla pomoci vytvořit hodně rozsáhlý dialogový strom a zároveň umět sesynchronizovat takto vzniknuté dialogy s pohybem rtů. O dabingu zatím není ani řeč, ale nespíše by při možnosti generování rozhovorů musel být i on proveden pomocí umělé inteligence. Ale uvidíme, jak to celé dopadne, hra je totiž ve skutečně raném stádiu vývoje.

Přehled všech adventur na Gamescomu

Daedalic Entertainment patřil po dlouhá léta k hlavním tvůrcům a vydavatelům adventur. V posledních letech však tento žánr opustili, přestalo se jim dařit a zdálo se, že na adventury úplně zanevřeli. Proto nás na letošním Gamescomu překvapilo, když ve svém vydavatelském portfoliu představili dokonce tři adventury. O first person 3D detektivce The Occultist si přečtete v samostatném článku, duchovní nástupce The Suicide of Rachel Foster nesoucí název Fading of Nicole Wilson v Kolíně ani k vidění nebyl (a záhy byl dočasně stažen ze Steamu kvůli právním problémům vydavatele se třetí stranou), té třetí jménem Ghost Haunting se budeme věnovat dnes.

Jedná se o ručně kreslenou pixelartovou adventuru, za kterou stojí německé studio Three Headed Monkey Studios, které se jinak soustředí spíše na filmovou oblast a s tvorbou počítačových her dosud nemají příliš mnoho zkušeností. Nově připravovaná adventura Ghost Haunting byla oznámena těsně před Gamescomem, my jsme měli možnost si v Kolíně nad Rýnem zahrát krátkou pasáž a popovídat si s šéfem vývojového týmu a zároveň hlavním designérem Tali Bardem.

Ten nám také prozradil základní informace o hře: „Jedná se o návrat do devadesátých let. Ghost Haunting je klasická point and click adventura ve stylu LucasArts. Obsahuje spoustu humoru a graficky odpovídá právě těm devadesátkám, takže je to čistý pixel art, samozřejmě ručně kreslený. Je to tedy příjemný návrat do starých dobrých časů point and click adventur, ale zároveň nabízí všechny moderní funkce, které byste dnes očekávali. Takže máte k dispozici tlačítko pro zobrazení všech hotspotů, můžete využít rychlého přesunu mezi lokacemi nebo je k dispozici systém nápověd. V podstatě si tak můžete vybrat mód, podle kterého budete hrát. A pokud zvolíte režim Pixel hunter, tak to bude kompletně bez nápověd či jakýchkoliv pomocníků.“

Každá adventura samozřejmě stojí a padá na příběhu. Ten je u Ghost Haunting rozhodně zajímavý. „Příběh je o malé holčičce jménem Gigi, která jednoho dne během dovolené na starém rozpadajícím se hradě u prarodičů zjistí, že její dědeček Giovanni je ve skutečnosti legendární lovec duchů a monster. S tímto zjištěním si uvědomí, že jestliže existuje něco jako říše mrtvých a duchové jsou schopni z této říše uniknout a vstoupit do říše živých, tak by to mohlo fungovat i naopak. Protože v tom případě by sama mohla vstoupit do říše mrtvých a pokusit se najít a přivést zpět vlastní babičku, která před pár měsíci zemřela. Gigi je totiž malá osmiletá holčička, babička jí samozřejmě chybí, ale také jí nikdo neřekl, co vlastně smrt znamená. Takže je v podstatě naivní, ale také velmi drzá a ke všemu přistupuje se zvláštním destruktivním způsobem, takže nikoho nepřekvapí, že kolem sebe neustále přivolává samé pohromy. A to ji v tom ještě podporuje její sidekick – jako dýně vypadající duch Baron Butternut.“

Jak již bylo zmíněno dříve, tvůrci z Three Headed Monkey Studios se doposud soustředili spíše na filmovou tvorbu, s hrami nemají žádné větší zkušenosti, protože Ghost Haunting je jejich prvotinou. „Stále jsme v rané fázi vývoje. Na konceptu jsme pracovali nějakou dobu, ale s plnou produkcí jsme začali vlastně až teprve v červenci. Zezačátku jsme na hře dělali jen tři, ale díky dohodě s Daedalicem na vydavatelství nás je v týmu momentálně devět. Zde na Gamescom jsme přivezli první hratelnou ukázku, kde chceme od hráčů získat prvotní feedback. Momentálně jsou funkční a plně interaktivní tři obrazovky, které přesně ukazují, jak bude hra fungovat a jak se bude ovládat. Zatím máme texty jen v angličtině a němčině, ale je to pořád jen pracovní verze. Samozřejmě bude v těchto dvou jazycích udělaný dabing, přičemž plánujeme dalších minimálně šest jazykových mutací formou textů,“ popsal Tali Barde hlavní technikálie hry.

My sami už nyní můžeme dodat, že se na hře jako tvůrce postav podílí také Christoph Schulz, autor hned vedle vystavované point and click adventury A Pretty Broken Adventure. Co se data vydání týká, tvůrci mají před sebou ještě dlouhou cestu, ale rádi by svůj titul vypustili v průběhu roku 2027.

Během naší návštěvy na letošním Gamescomu jsme měli možnost shlédnout velké množství adventur či her, které jsou s tímto žánrem nějak propojené. Některým z nich se věnujeme v samostatných článcích, obzvláště tam, kde jsme měli možnost si i popovídat s tvůrci. O těch ostatních se zmíníme alespoň v kratších souhrnech, jehož čtvrtý díl si právě čtete.

The Dropouts
Naraven Games

Švýcarské studio Naraven Games ve své historii vytvořilo dvě zajímavé adventury – tragikomický Backfirewall_ a first person jednohubku Answer Knot, která je dokonce k dispozici zdarma. Jejich dalším připravovaným titulem je The Dropouts, který byl na Gamescomu poprvé představen v hratelné podobě. My jsme měli možnost si kousek zahrát a popovídat si o ní s jedním z tvůrců Maxime Raymondem. „Ano, je to poprvé, co naši hru předvádíme v hratelné verzi. Pracujeme na ní už od roku 2023 a už třikrát změnila svůj název, tak doufáme, že tento nám už vydrží,“ prozradil s úsměvem Maxime a rovnou se rozvyprávěl o příběhu: „Hned na začátku se ocitáme v roce 2024 a představujeme hráčům internátní školu Noirmont High kdesi ve švýcarských horách. Je to ale podivné místo, ve kterém se v průběhu posledních několika desítek let ztratila celá řada studentů. Jedním z nejvíce znepokojujících případů je zmizení Lou Rivière, která se ztratila v roce 2004 krátce poté, co na tuto školu nastoupila. V tu chvíli se hra přepíná do roku 2004 a začínáte sledovat cestu Lou počínaje jejím příjezdem na novou školu. A vaším úkolem bude zjistit, proč studenti tak záhadně mizí a budete se muset také pokusit zabránit tomu, abyste se sami ztratili.“

Když se budeme bavit o definici žánru, dostaneme se k zajímavému mixu. „Naším hlavním cílem bylo vytvořit příběhovou hru, ve které by bylo všechno – od lásky mezi studenty až po strašidelné věci. Rozhodně to ale není klasická hororová hra, spíš bych to přirovnal k psychologickému hororu. Důležité pro nás je vytvořit hru, kde každý váš krok bude hrát důležitou roli. Hned na začátku si musíte vybrat jednu dovednost, která bude výrazně ovlivňovat další průběh hry – můžete být atletičtí, vnímaví nebo vynalézaví. Každá z těchto dovedností vám přidá určité schopnosti – sílu a výdrž, vnímavost či schopnost otevírat zámky. Zároveň si vyberete některou z temných můr, které vás straší. Na výběr je skutečně spousta různých variant – můžete mít děsivé vtíravé myšlenky, bát se tmy, mít problémy se spánkem či iracionální strach z kachny, která vás sleduje. A poté se již můžete pustit do důkladného navazování vztahů a pátrání,“ prozradil Maxime Raymond.

My jsme měli možnost vyzkoušet si část hry odehrávající se ve studentském pokoji. I v krátké ukázce bylo možné vidět, že tvůrci zvolili hodně zvláštní způsob zpracování. O něm se Maxime detailněji rozpovídal: „Celé prostředí je vymodelované ve 3D, ale jednotlivé akce se budou provádět prostřednictvím komiksových okýnek. Je to hodně zajímavý způsob, který hře dodává tu správnou atmosféru. Navíc se bude různým způsobem kombinovat first person a third person pohled podle toho, kde se zrovna nacházíte. Jsou totiž různé situace, ve kterých můžeme dosáhnout lepší atmosféry s jiným pohledem.“

Hra je ve vývoji již více než dva roky a ještě nějaký čas potrvá, než se dočkáme jejího vydání. Tvůrci zatím nesměle hovoří o roce 2026, tak uvidíme, jestli se jim to podaří.

Glasshouse
Flat28

Připravovaná hra italského studia Flat28 vlastně svým způsobem až tak úplně nepatří mezi klasické adventury, jedná se spíš o tahové izometrické CRPG, které je zasazené do postkapitalistického feudalpunk světa na prahu strašlivé světové války. Přesto jsme se na titul podívali podrobněji a měli jsme možnost popovídat si i s jedním z tvůrců Samuelem Padalinem. „Pro naší hru jsme se inspirovali tituly jako Disco Elysium nebo Pathologic 2. Ocitáme se v předzvěsti světové války, ve kterém je hráč hlavním správcem bytového domu. Ten se stará o celý dům, spravuje veškeré příděly potravin a zboží, prostě se snaží přežít v době, kdy byl zavedený preventivní lockdown z obavy před hrozícím atomovým útokem. V domě se však nachází tři mrtvoly, takže se z vás stane také detektiv, který musí vypátrat, co se stalo. Každopádně všechny vaše činy ovlivňují děj příběhu. Každá z postav má svůj politický kompas, který nahrazuje klasické RPG vlastnosti. Namísto obratnosti nebo inteligence tak máte pět různých ideologií jako kolonialismus nebo anarchismus. Také bude na vás, zda budete volit spíše mírumilovnější cestu a nebo zapojíte i hrubou sílu. Máme také bojové mechaniky, kde můžete na nepřítele útočit pěstmi či různými zbraněmi a nebo také svádět slovní souboje, jako tomu bylo v Monkey Islandu. To vše podstatně ovlivňují hodnoty vašeho politického kompasu. Samozřejmě je rozdíl, jestli v souboji použijete pěst a nebo brokovnici. Ale pokud nemáte dostatek správných ideologických bodů, nemusí být váš útok tak účinný, protože neznáte slabé místo svého protivníka. Samozřejmě můžete tyto svoje schopnosti v průběhu vylepšovat. Na základě vašich činů pak můžete dospět k jednomu z osmi různých konců,“ prozradil o hře Samuele Padalino. Datum vydání hry ještě nebylo přesně stanoveno, na Gamescomu jsme měli možnost vyzkoušet pre-alpha verzi. Po čtyřletém vývoji bychom se snad měli dočkat během roku 2026.

Pizza Spy
Footprints Games

O adventuře Pizza Spy jsme měli možnost psát již v minulosti, bylo to však v souvislosti s kickstarterovou kampaní a také vydanou hratelnou demoverzí. Tvůrci z italského týmu Footprint Games, jenž mají ve svém portfoliu velice povedenou noirovou adventuru Detective Gallo, dokázali v kickstarterové kampani uspět a tak se mohli naplno pustit do vývoje. Opět se svým tématem motají kolem detektivního žánru, i když to z názvu hry příliš nevyznívá. Pizza Spies jsou totiž tajní agenti záhadné organizace, jenž se po staletích zapomnění vynořili z minulosti. Pizza Spies operují na vyšší úrovni než vládní agenti a zachovávají si naprostou anonymitu díky používání biologicky odbouratelných zbraní a zařízení, které není možné odhalit běžnými bezpečnostními kontrolami. A co je jejich hlavním cílem? Ochránit světovou rovnováhu před jakýmkoliv gastronomickým nebezpečím. Vy budete hrát za tajného agenta jménem Ace Cook, který byl naverbován k uskutečnění speciální mise – zastavením hrozného ‚El Corinera‘. To je krycí jméno zločince Chef Sauciera, který se provedením série děsivých kulinářských útoků po celém světě hodlá stát největším a nejvýznamnějším šéfkuchařem všech dob. Jak je z popisu příběhu vidět, máme tu co do činění s humornou ručně kreslenou adventurou plnou ztřeštěných událostí a rozmanitých animací. Ani u této hry se nepodařilo splnit plánované datum vydání v roce 2025, snad se titulu dočkáme v tom následujícím.

Tenebris Somnia
Saibot Studios

Jak to asi může dopadnout, když se zkombinuje předpotopní 2D pixelartová grafika s FMV filmečky s živými herci? Tuhle bláznivou kombinaci si pro nás připravili tvůrci připravované survival hororové adventury jménem Tenebris Somnia. Přichází k nám až z daleké Argentiny, kde ji vytvořili Andrés Borghi, Tobias Rusjan a Saibot Studios. Kromě základní premisy ale mnoho informací ke zveřejnění není. V podstatě jen to, že budeme sledovat příběh studentky filmové školy Julie, která je obklopena nočními můrami. Jednoho dne se vydá na návštěvu svého ex-přítele Ivana, se kterým se nedávno rozešla, aby mu vrátila klíče od bytu. Ivana zde však nenajde a záhy si uvědomí, že něco není v pořádku. Ale už je pozdě, je vržena do paralelního světa plného alternativních dimenzí, okultních obětí či monster, které ji pronásledují. Musí tedy procházet těmito různými děsivými prostředími, řešit složité hádanky a bojovat s nočními můrami. To vše se bude odehrávat v pixelartové grafice, která by měla evokovat staré konzole NES. V klíčových momentech příběhu se však spustí filmová sekvence zahraná živými herci a vytvořená profesionálním filmovým týmem, které hře dodávají novou zajímavou vrstvu. O hře jsme psali již začátkem loňského roku v souvislosti s vydanou demoverzí. Její nová verze je momentálně k dispozici na steamovém profilu. Datum vydání jako již obvykle není stanoveno, snad se dočkáme již v příštím roce.

Tom the Postgirl
Oopsie Daisies Studio

O kreslené 2D point and click adventuře Tom the Postgirl švýcarského studia Oopsie Daisies Studio jsme psali již z Gamescomu 2023 a hra stále ještě nevyšla. Opět jsme tak měli možnost nahlédnout pod pokličku specificky vypadající ručně kreslené adventury, která kombinuje pouze tři barvy – černou, bílou a červenou. Hrajeme za zlomyslnou pošťačku jménem Tom, jejíž snaha o doručení balíčků na správné místo se vždycky zvrtne. Není ale divu, že se tak děje, ona je totiž skutečná stalkera. Kdykoliv se naskytne příležitost, tak ráda nahlédne do každé domácnosti a má tak spoustu vědomostí a poznatků o místních obyvatelích žijících v jedné podivné vesnici, kde se dějí podezřelé události. Datum vydání je však stále v nedohlednu, nejvýznamnější změnou oproti minulé návštěvě je zisk vydavatele, kterým se stala francouzská společnost ARTE France. Snad se dočkáme již v roce 2026.

Goodbye Seoul
JINO Games

Na korejském stánku na Gamescomu jsme měli možnost vyzkoušet si hratelnou ukázku z připravované hry jednočlenného studia JINO Games nesoucí název Goodbye Seoul. Okamžitě se nás ujala sličná Christine Kim z vydavatelství Neowiz, aby nám něco o této připravované hře řekla. Na první pohled je jasné, že půjde o platformovku kombinující plošinovku s adventurními prvky odehrávající se v postapokalyptickém městě Soul. Nebo spíš preapokalyptickém? „Já bych to specifikovala jako dystopický svět. Nenávratně se blíží konec světa. K Zemi se totiž závratnou rychlostí řítí asteroid, který by ji měl zasáhnout za šest měsíců a způsobit katastrofu nedozírných následků. Soul se po oznámení této informace změnil v ruiny, je tu ale tajný evakuační projekt, který by mohl všechno změnit. A nebo ne? Každopádně, hrajete za mladou studentku jménem Rion, která se snaží přijít tomu všemu na kloub. Dobrodružství může začít,“ prozradila Christine Kim

Samozřejmě nás také zajímalo, jak moc bude tento titul adventurní. „Řekla bych, že je to někde na půli cesty mezi plošinovkou a řešením hádanek. Ve hře je spousta environmentálních prvků jako jsou rozbité stroje, zničené výtahy či nebezpečné nástroje, které musíte použít k řešení hádanek. Když bych to měla porovnat, tak je to šest ku čtyřem ve prospěch hádanek a adventuření. Není to jen o hádankách, je to hodně o příběhu, dialozích, atmosféře v celém světě. Pokud máte rádi příběhové hry, tak je to určitě pro vás,“ potěšila Kim naše uši.

Celá hra je dílem jediného člověka, který si říká Jino. Ten tvoří spoustu různých animací či VR titulů, jak ostatně můžete vidět z jeho portfolia, Goodbye Seoul by pak měl být jeho prvotinou. K tomu dodává Kim: „Je to jeho první pokus o vytvoření hry, zároveň už ale plánuje z toho udělat celou sérii. Začíná to s Goodbye Seoul, po kterém by mělo následovat Goodbye Whatever, Goodbye Next City a Next City, přičemž všechno by mělo být zasazené do stejného univerza.“ Jinův herní debut je ve vývoji už od roku 2021 a přestože jsme měli možnost z hratelné ukázky naznat, že hra je již téměř hotová, datum vydání není zatím pevně stanovené. Každopádně je vše směřováno k roku 2026.

Přehled všech adventur na Gamescomu

Během naší návštěvy na letošním Gamescomu jsme měli možnost shlédnout velké množství adventur či her, které jsou s tímto žánrem nějak propojené. Některým z nich se věnujeme v samostatných článcích, obzvláště tam, kde jsme měli možnost si i popovídat s tvůrci. O těch ostatních se zmíníme alespoň v kratších souhrnech, jehož třetí díl si právě čtete.

Theropods
Lost Token

Řecko-anglické studio Lost Token připravuje již nějaký čas pixelartovou point and click adventuru s názvem Theropods. Měli jsme možnost vyzkoušet si krátkou herní ukázku, u které se s námi rozpovídal její hlavní tvůrce Kostas Skiftas, jenž v domácím Řecku působí také jako režisér filmů. „V naší hře se vydáme do prehistorického světa, ve kterém společně žijí lidé i dinosauři. Příběh se točí kolem hlavního protagonisty, kterým je lovkyně v prehistorické vesnici. Jednoho dne spadne na její vesnici z nebe žlutý krystal, který přiláká kmen krvežíznivých barbarů. Ti přijdou a všechny kolem zotročí, jen ona jediná sotva unikne. Ztratí se v džungli, kde narazí na kosmonauta, který uvízl na této planetě. A potřebuje právě zmíněný žlutý krystal k nabití vesmírné lodi a odletu zase pryč. Takže spojí vlastní síly k získání obdobného cíle – lovkyně chce zachránit vesnici, kosmonaut chce odletět. Oba se společně vydávají skrze džungli zpět do vesnice. Takže z toho vznikne vlastně takový roadtrip,“ popsal Kostas základní premisu příběhu.

Kompletní hra je provedena prostřednictvím pixelartové grafiky, přesto bylo z provedení vidět, že se v něm nezapřou režisérské geny a snaží se o filmové vyprávění. To ostatně okamžitě potvrdil: „Naše hra neobsahuje vůbec žádný text ani dialogy. Všechno je vyprávěno skrze pixel-artovou grafiku, animace a zvuky. Jedním z důvodů, proč jsme se pro tento způsob rozhodli, je ušetření si práce s dabingem a lokalizací do jiných jazyků. Dabéry sice potřebujeme, ale ne žádná velká jména, protože postavy hovoří podobnou hatmatilkou, jako třeba v The Sims. Samozřejmě, že je ošemetné mít adventuru bez dialogů a jakýchkoliv textů, všechny nápovědy k hádankám tak musíte poznat z vizuálu. Proto jsme se snažili mít jednodušší a nepříliš komplexní puzzly, které musíte vyřešit v dané obrazovce, abyste se posunuli dál. Naším velkým vzorem je Machinarium nebo série Gobliiins, těm bychom se chtěli vyrovnat.“ My jen můžeme dodat, že hra se blíží ke svému dokončení a měli bychom se jí dočkat v roce 2026.

Morriton Manor Stories: Nordic Whispers
Backwoods Entertainment

O této adventuře jsme měli možnost psát už v loňském roce, tentokrát jsme však měli příležitost popovídat si o ní s Davidem Buchmannem z Application Systems Heidelberg. Shrňme si základní fakta – příběh se odehrává na ostrově rodiny Fortvilů, o kterém se vypráví příběhy o nepředstavitelných hrůzách, démonických kletbách a záhadných tvorech z podsvětí. Když na ostrově zmizí slavní vyšetřovatelé z Morriton Manor Investigators, je na jejich záchranu vyslána soukromá vyšetřovatelka nadpřirozena Leah Glessnerová. „Kromě toho, že na ostrově straší jakási nadpřirozená bytost, tak je také celý ostrov uvězněný v časové smyčce. Vy se na ostrov dostanete a snažíte se místním lidem nebo i jiným vyšetřujícím vysvětlit, že jsou uvězněni v časové smyčce, ale nikdo vám samozřejmě nevěří. A jak příběh postupně postupuje, snažíte se pomocí odhalování jednotlivých stop nejen vyřešit záhadu, ale také vysvětlit ostatním lidem, co se děje,“ osvětlil Buchmann podhoubí příběhu. Jak je ze zvoleného isometrického pohledu a avizovaného použití RPG prvků patrné, inspirací tvůrcům byl úspěšný titul nedávné minulosti, což sám David ochotně přiznává: „Klíčovým prvkem této hry, obdobně jako třeba u Disco Elysium, je využití prvku hodu kostkou pro některé úkony. Uvedu příklad – chcete někomu říct větu ‚Hele, ses uvězněný v časové smyčce‘, ale on vám normálně neuvěří, protože pravděpodobnost dobrého hodu je velmi nízká. Takže třeba obvykle hodíte na škále mezi 1 a 100 hodnotu 10, což značí, že máte pouze 10 % šanci na úspěch. Výhodou ale je, že Leah Glessnerová má fotografickou paměť, takže si můžete pomoci různými stopami, které jste při dosavadním vyšetřování objevili. Obvykle se nabízí dva nebo tři sloty, do kterých můžete umístit již zjištěné indicie, které vám mohou pomoci navýšit šanci na úspěch. Takže postupně sbíráte jednotlivé indicie, prožíváte časovou smyčku a snažíte se vyřešit záhadu a pomoci lidem.“ My jsme měli možnost zahrát si kousek uvnitř hlavního panského sídla, v pozdějších fázích se však podíváme i do okolí sídla a na zbytek ostrova. Zatím však stále není jisté, kdy se dočkáme vydání hry.

Looking for Fael
Swing Swing Submarine

Také o first person adventuře francouzského studia Swing Swing Submarine jsme měli možnost psát již v loňském roce. A je pravdou, že jsme se od té doby nic moc nového nedozvěděli. Obdržíte hlasovou zprávu od vašeho spolubydlícího Faela, který vás naláká do vašeho bytu s tím, že se tam ztratil. Což vám přijde podezřelé, jak se někdo může ztratit v bytě se třemi ložnicemi a jednou koupelnou. Všechno ale není takové, jaké se na první pohled zdá. Budete totiž muset postupovat skrze místnosti a luštit stopy, které pro vás Fael zanechal. Vše se totiž promění v surrealistické bludiště, ve kterém nebude jednoduché se zorientovat. Leaf je navíc geniální vynálezce, díky čemuž budete moci využívat některé z jím sestrojených přístrojů. Jedním z nich je i podivná herní konzole Game Leaf, která vypadá jako známý Game Boy tolik populární v devadesátých letech minulého století. A i na něm se budou vyskytovat minihry, které bude potřeba splnit. Stále nevíme, kdy se hry konečně dočkáme, ale původně plánovaný konec roku 2025 to evidentně nebude.

Kumarn: The Wandering Spirit
WereBuff Studio

Pokud jste milovníci mixu plošinovek a adventur jako třeba Little Nightmares, mohl by vás zaujmout počin thajských vývojářů z WereBuff Studio, kteří na Gamescomu představili svůj připravovaný temný atmosférický horor s názvem Kumarn: The Wandering Spirit, jímž by chtěli celosvětovým hráčům přiblížit thajské mýty a legendy. Hra je zasazena do zvrácené verze Thajska někdy před padesáti lety, ve které sledujeme osudy ztracené duše dítěte Kumarna na surrealistické cestě za nalezením nového domova. Kumarn byl totiž unesen temnými silami a rozdělen od jeho věrného společníka – zebry Zeba. Cesta za nalezením nového domova ale nebude jednoduchá, všude na něj číhá potenciální nebezpečí, musí přitom prozkoumat tajuplné verze thajských památek a přechytračit děsivé duchy vytržené z prastarých thajských mýtů. Na cestě navštívíte svatyně, zapomenuté chrámy, strašidelné vesnice či opuštěné hřbitovy a to vše v ponurém prostředí vytvořeném prostřednictvím Unreal Enginu. Hra je stále spíše v raném stavu vývoje a plánované vydání je zatím stanoveno na konec roku 2026.

Greta Sees Ghosts!
I Knew It! – Games

Poněkud neznámé německé studio I Knew It! – Games tvoří někteří bardi ze zaniklého Studia Fizbin. Ti stáli za tvorbou kreslených adventur The Inner World a The Inner World – The Last Wind Monk. Posléze se ale od klasických adventur odklonili a začali do svých her vkládat i jiné mechaniky, s čímž však neuspěli a studio zaniklo. Sebastian Hollstein společně s dalšími kolegy pak založili zmíněné nové studio, ve kterém se chtějí zaměřit na tvorbu klasických logických a adventure her s cílem vytvářet krátké, svérázné a dojemné hry, které zanechají trvalý dojem. Prvním jejich počinem je připravovaný titul Greta Sees Ghots!, což bude ručně kreslená logická adventura plná svérázných duchů, vtipných dialogů a emotivních momentů. Greta je strážkyní majáku, která dostane hodně prapodivný úkol. Prozkoumává odlehlé ostrovy v Severním moři, sbírá duchy v magických olejových lampách a cestou si s nimi po cestě povídá. Tito duchové jsou totiž uvízlí někde na pomezí mezi životem, smrtí a podivným mámením smyslů. A Greta je tou osobou, která jim musí pomoci to vyřešit. Pokusit se o to bychom měli na jaře roku 2026.

Tenebrea
Bowl of Tentacles

Španělské studio Bowl of Tentacles se doposud soustředilo na tvorbu VR her. S připravovaným titulem Tenebrea plánuje vyrazit i mimo vody virtuální reality. Půjde o first person psychologický horor, který je alespoň z části založený na reálných událostech. Vydáme se totiž na studentské koleje ve Valencii, která je mimochodem domovem vývojářů. Lidé pracující či přebývající na těchto kolejích v posledních letech hlásí svědectví různých podivných jevů – pohybujících se předmětů, temných stínů, tajemných kroků. Všechny tyto drobné paranormální jevy pak ještě zintenzivněly po smrti místního údržbáře. Tvůrci se tedy rozhodli vytvořit příběh studentky Laury nabalený kolem těchto skutečných zážitků zaměstnanců a obyvatel kolejí. Uvidíme, jak se jim podaří tuto realitu skloubit s fikcí. Každopádně si budeme muset nějaký čas počkat, hra není v příliš pokročilém stadiu vývoje a dokonce ještě ani nemá vytvořenou steamovou stránku.

Přehled všech adventur na Gamescomu

First person sci-fi survival horor Routine anglického studia Lunar Software zaujal všechny přítomné novináře na letošním Gamescomu svým release trailerem zveřejněným při Gamescom Opening Night takovým způsobem, že byli po následující dny doslova na roztrhání a dostat se na jejich stánek k soukromé prezentaci bylo takřka nemožné. Shodou okolností se nám na veřejném stánku u jejich vydavatele Raw Fury podařilo potkat duchovního otce celého projektu Aarona Fostera, který si s námi o hře popovídal.

„Včerejší oznámení na otvírací prezentaci vyvolalo velkou odezvu, za což jsme skutečně rádi. Ale nebylo to první oznámení hry, to se odehrálo již hodně dávno v roce 2012. Včera publikovaný trailer tak jen oznámil vydání hry na Windows, které bude koncem tohoto roku. Samozřejmě nás velký zájem těší, přeci jen jsme malý tým, hlavní jádro tvoří pouze tři lidé ve Velké Británii, ale hodně nám pomáhají různí freelanceři z jiných týmů. Pro tak malý tým je náš projekt příliš ambiciózní, což se odrazilo v délce jeho vývoje. Když jsme začínali, tak jsme všechno vyvíjeli z našeho obývacího pokoje. Já, má partnerka a programátor. Tehdy to bylo ještě na Unreal Engine 3, se kterým jsme se pachtili čtyři až pět let. Pak se nám začaly komplikovat životy, nebyli jsme schopni vytvořit všechno na úrovni, na jaké bychom chtěli a tak šla hra k ledu. Podařilo se nám ale spojit s vydavatelem Raw Fury, který nám hodně pomohl. Začali jsme ale prakticky od nuly, to, co jste viděli při našem prvním oznámení před mnoha lety, jsme skoro všechno zahodili. Ale nyní už se všechno blíží ke zdárnému konci v podobě vydání.“

Podívejme se ale podrobněji na samotnou hru. Samozřejmě jsme se prioritně zeptali na příběh a hratelnost. Samotný příběh totiž dle základních dostupných informací vypadá až příliš jednoduše – jedná se o first person horor, ve kterém se ocitáme v kůži bezejmenné osoby na opuštěné měsíční základně, která ale není tak úplně opuštěná. A vaším úkolem bude zjistit, co se zde stalo. „O příběhu a vlastně celkovém zasazení hry jsme toho dosud mnoho neprozradili. Ale můžu vám říct, že se ocitáte na vesmírné stanici na Měsíci, kde hrajete za softwarového inženýra. Jste sem vysláni, abyste posoudili závažný problém, který má dopad na něco, čemu říkáme automatizovaná bezpečnostní síť, která ovládá velkou část měsíční základny. A když sem dorazíte, je všude až děsivé ticho. Nikdo tam vlastně není a vy nevíte proč. A vaším úkolem bude tomu všemu přijít na kloub. Prioritou naší hry je zaměření se na průzkum a atmosféru. Původně jsme z toho chtěli mít jen průzkumnou hru podobnou Dear Esther, ale s postupným vývojem se to trochu dost změnilo. Každopádně jsme chtěli vytvořit svět, který působí dojmem, že skutečně existuje. Samozřejmě se ve hře vyskytují i hrozby, na zmíněném traileru jste mohli vidět, že hlavní postava zastřelila robota, který se na ni řítil. Poté se ale stane ještě něco dalšího, mnohem strašidelnějšího, ale to momentálně nechceme ani naznačovat. Takže ano, můžete se nějak bránit, ale nenazýval bych to jako akční horor. Ostatní mechaniky ve hře jsou mnohem důležitější – nemusíte jenom utíkat, ale mnohem zásadnější jsou různé puzzly a vlastně důkladné prozkoumávání celého okolí. V celém prostředí je spousta informací či dokumentů, které můžete, ale taky nemusíte najít. Čím více se snažíte o příběhu zjistit, tím více z něj můžete dostat.“

Zároveň jsme požádali Aarona, aby uvedl příklad nějakého toho puzzlu, kterým by nám přiblížil fungování logiky hry. „Hráč má k dispozici nástroj, který nazýváme C.A.T., což je zkratka pro Cosmonaut Assistance Tool. V podstatě se jedná o víceúčelový nástroj, který používáte po celou hru a v průběhu k němu získáváte několik dalších modulů, které rozšíří jeho funkčnost. Nechtěli jsme vytvořit jen zbraň, nechtěli jsme vytvořit jen přístroj k řešení puzzlů. Tahle věc dělá od každého něco a působí jako osobitý kus hardware. Tohle pro nás bylo hodně důležité. Já jsem vyrůstal v osmdesátých letech a jsem velkým fanouškem analogové technologie. Takže ve hře můžeme najít spoustu starších technologií jako CRT monitory se všemi jejich výhodami a nevýhodami. A pokud procházíte oblastí s velkým magnetickým rušením, obrazovka vašeho CRT přístroje může být rozmazaná, třeba kvůli konvergenci. Na vašem C.A.T. je ale tlačítko pro demagnetizaci, které mohou pomoci tento problém vyřešit. Protože jste neměli možnost vidět demoverzi v naší byznys místnosti, prozradím vám pár detailů, které tam byly prezentovány. Ocitáte se v opuštěném rekreačním středisku na Měsíci, který je designován jako vize budoucnosti z osmdesátých let minulého století. Součástí tohoto komplexu je i obchodní centrum, ve kterém se naše hratelná ukázka odehrávala. Myslíme si, že je to zajímavý konceptuální prostor k prozkoumání. Vaším úkolem je najít modul pro své zařízení, který mu přidá další funkcionalitu. Pokud se nepletu, tento konkrétní modul funguje podobně, jako ultrafialové ‚černé světlo‘. Díky němu můžete vidět věci, které normální oko nevidí. Máte tam předmět, který byste rádi z obchodu odnesli, ale nemůžete s ním odejít, protože nemáte jak zaplatit. Ale pokud použijete toto černé světlo na terminál, tak uvidíte kód, kteří předchozí nakupující mačkali.“

Od dob Gamescomu se samozřejmě čas posunul a významně jsme se přiblížili k publikování hry. Je to jen pár dní, kdy byl zveřejněn release date trailer oznamující, že bylo datum vydání stanoveno na 4. prosinec 2025. Tento trailer si můžete prohlédnout níže, samotnou hru si pak můžete přidat to wishlistu či později také zakoupit na jejím steamovém profilu, který najdete ZDE.

Přestože byla na letošním Gamescomu k vidění hlavně spousta first person her sázející spíše na atmosféru a procházení po různorodém prostředí, nechyběly ani klasické point and click adventury. O jedné takové nesoucí název A Pretty Broken Adventure jsme si během hraní připravené ukázky povídali s jejich tvůrcem Christophem Schultzem. Toho můžete znát díky jeho prvotině Cleo – A Pirate’s Tale, která se po vydání setkala s velmi pozitivním ohlasem.

Pojďme ale přímo k příběhu A Pretty Broken Adventure. Ocitáme se na silvestra roku 1997, který trojice dětí Lani, Collin a Tiho plánuje strávit tradičním rituálem – společným hraním videohry. Tentokrát se však něco zásadně pokazí – jeden z pinů jejich cartidge se odlomí, takže hra se nespustí, jak má. Místo toho se otevře podivný portál, který všechny tři děti vcucne. Ti se tak objeví v bizarním fantasy světě plném svérázných postav a zvrácených míst, přičemž každý v úplně jiné lokalitě. Některá tato místa jim připomínají hru, kterou každoročně na silvestra hráli. Podaří se jim najít cestu zpět k sobě a uniknout z tohoto podivného světa?

Zní to jako zajímavý koncept, který jsme si mohli zahrát v krátké demoverzi, která byla k dispozici na přítomném počítači. A sám Schultz se hned rozpovídal: „Jsem velkým fanouškem point and click adventur. Asi největší inspirací pro moji novou hru byly tituly jako Day of the Tentacle, Toonstruck, Monkey Island či Sam & Max. Nesmím také opomenout knihy německého spisovatele Waltera Moerse. Po vcucnutí portálem se ocitáte ve hře a snažíte se zjistit, co se děje. V této krátké ukázce hrajete za jedno z dětí – Lani. Je to malá dívenka, která přistane v oblasti s velkou věží uprostřed. Sama si pamatuje z dřívějších seancí, že tato velká věž byla součástí hry, kterou každoročně hráli. A tak se vydává do věže, protože chce zjistit, co se v ní nachází.“

My se však ocitáme v jakési hospůdce, ve které se nachází prapodivný číšník a ještě podivnější štamgast. A už od začátku je jasné, že nás čeká point and click adventura toho nejklasičtějšího ražení. „Skutečně je to tak, používáme typické mechaniky pro advetury, takže si povídáte s ostatními postavami, sbíráte předměty, různě je kombinujete a samozřejmě řešíte různé hádanky v tomto prapodivném světě. Vždycky se ale snažím přidat i nějaké drobné věci, které v ostatních adventurách tak často nevídáte. Takže je v inventáři několik předmětů, které v něm můžete otevřít, můžete si tam uložit svého sidekicka, jenž s vámi bude cestovat případně můžou nastat situace, kdy předměty reagují na svou pozici v inventáři. Prostě fantazii se meze nekladou,“ usmál se hlavní autor.

Jak můžete posoudit z okolních obrázků i krátkého videotraileru, nemusíme se bát ani o grafické zpracování, které je správně ztřeštěné, ale do detailů propracované. „Snažil jsem se udělat celé prostředí i jeho postavy co nejbláznivější. Aby byl celý svět velmi svérázný a zároveň tajemný. Tak, abyste se ptali sami sebe, proč tam tyto postavy jsou a proč se chovají tak, jak se chovají. Tím, že jsme uvězněni uvnitř počítačové hry, tak je dovoleno skutečně všechno,“ doplnil naše poznatky jejich tvůrce.

Ten, jak již bylo řečeno, má na svém kontě jednu hotovou adventuru, kterou vytvářel kompletně sám. Také tentokrát je jediným autorem. „Je to neuvěřitelné množství práce. Už tvorba mé prvotiny Cleo – A Pirate’s Tale byla hodně náročná. Po jejím dokončení jsem hodně dlouho zvažoval, jestli se znova pustit do martýria kolem tvorby počítačové hry. Adventury jsou přeci jen okrajový žánr, na kterém se nedá moc vydělat. Zkoušel jsem tak vytvořit koncept v rámci jiných žánrů, zkoušel jsem namixovat adventuru s modernějšími trendy žánry, ale nic z toho mě vnitřně nenaplňovalo. Proto jsem se rozhodl, že i má další hra, do které se pustím, bude klasická point and click adventura,“ ozvětlil situaci závěrem Christoph Schultz.

Hra je stále ještě v rané fázi vývoje a chvíli bude trvat, než se jí dočkáme. Sám Schultz celkem pravidelně zveřejňuje video devlogy, prostřednictvím kterých můžete sledovat, jak vývoj hry probíhá. Stejně tak si můžete vyzkoušet i hratelnou demoverzi, kterou jsme měli možnost si vyzkoušet na Gamescomu – sám autor ji zveřejnil na steamovém profilu ZDE. Zároveň nám prozradil informaci, která se musela nějaký čas držet pod pokličkou, ale teď už ji nemusíme držet v tajnosti. Kromě svého projektu se totiž připojil jako tvůrce postav k jiné německé připravované point and click adventuře nesoucí název Ghost Haunting. Jí se ale budeme věnovat někdy příště.

Během naší návštěvy na letošním Gamescomu jsme měli možnost shlédnout velké množství adventur či her, které jsou s tímto žánrem nějak propojené. Některým z nich se věnujeme v samostatných článcích, obzvláště tam, kde jsme měli možnost si i popovídat s tvůrci. O těch ostatních se zmíníme alespoň v kratších souhrnech, jehož druhý díl si právě čtete.

The Last Exam
Neslihan Aydınoğlu

The Last Exam byla úplně první adventura na letošním Gamescomu, kterou jsme měli možnost osobně vyzkoušet a dokonce si popovídat i s jejím tvůrcem. Respektive tvůrkyní, protože za hrou stojí turecká dívčina jménem Neslihan Aydınoğlu. Hra pojednává o studentovi Dylanovi, který uvízl v časové smyčce v den, kdy má proběhnout jeho závěrečná zkouška ve škole. Aby se vám podařilo tuto časovou smyčku prorazit, potřebujete vyřešit řadu klasických puzzlů a úkolů tak typických pro point and click adventury. Co naopak není až tak úplně tradiční je grafické zpracování. Neslihan totiž není jen tvůrkyní počítačových her, ale také miluje kreslení pomocí vodních barev. Proto asi nepřekvapí, že právě veškerá grafika ve hře The Last Exam je vytvořena pomocí vodovek.

The August Before
Silly Little Games

First person narativních 3D puzzle her jsme tu měli již velké množství. The August Before k nám přichází od srbského studia Silly Little Games, hlavní tvůrkyně však pochází z Ruska. Příběh i celé jeho vyprávění je hodně poklidné, jste totiž ve vlastním bytě, ze kterého se chystáte v brzké době odstěhovat. Začnete tedy procházet jednotlivá místa bytu, důkladně jej prozkoumávat a balit své věci. Při tomto důkladném úklidu si ale prostřednictvím těchto věcí začnete připomínat svou minulost. A je jen na vás, kterou část své historie si vezmete s sebou a které opustíte.

Echoes of Mora
Selkies Interactive

Pokud máte rádi potápění a podmořskou atmosféru, pak vás určitě zaujme Echoes of Mora německého ryze dámského studia Selkies Interactive. V této first person explorativní hře se vydáváte do hlubin zatopené vesnice, která dříve stála na břehu tajuplného jezera. Ještě než tuto vesnici postihla katastrofální povodeň, která jej uvěznila do hlubiny temnoty, tak se mladé dívce jménem Mora ztratil její bratr. A nebyla by tím správným sourozencem, který by se nevydal svého ztraceného brášku hledat. Vy jste však jakýsi cestovatel, který se vydává prozkoumat nejen zatopené město, ale díky tajemným časovým portálům zvaných echoes také dokážete nahlédnout do minulosti, navštívit místa před děsivou záplavou. Podaří se vám odkrýt tajemství celé tragédie? A nebo jí i zabránit? Z toho, co jsme měli možnost si zahrát, tak půjde spíše o explorativní titul snažící se vyprávět tajuplný příběh s lehkým doplněním puzzlů. Kromě klasické verze je připravována i její alternativa pro virtuální realitu.

The Berlin Apartment
btf

O explorativní first person 3D adventuře The Berlin Apartment od německého studia btf jsme psali v souvislosti s Gamescomem již v loňském roce. Tentokrát jsme měli možnost vidět pokročilejší verzi, která je už těsně před vydáním. Od té doby se příběh přeci jen trochu upřesnil. Hlavní postavou příběhu je údržbář Malik, který má za úkol zrekonstruovat jeden byt v Berlíně. A během rekonstrukce tohoto bytu začnete pomalu odhalovat jeho historii a také všech obyvatel, kteří zde v minulosti bydleli. Vy však nehrajete za něj, ale za jeho dceru jménem Dilara, která mu s touto rekonstrukcí pomáhá. A právě Malik je osobou, která své dceři vykládá na základě objevených předmětů příběhy, které se v tomto apartmánu udály za posledních 120 let.

PVKK: Planetenverteidigungskanonenkommandant
Bippinbits

Strašně divný název přináší obdobně podivnou hru německé společnosti Bippinbits. Ovládáte v ní totiž dělostřelecký kanón. A mezi jednotlivými nálety žijete obyčejný život v bunkru. Sami uvažujeme nad tím, jestli vůbec tahle hra patří mezi adventury, spíše by měla být brána jako simulátor dělostřelecké věže. Každopádně, na Gamescomu měla ze všech adventur jednoznačně největší sledovanost – tvůrci totiž ve výstavní hale vytvořili přesnou fyzickou funkční kopii ovládacího pultu kanónu, takže každý měl možnost si ovládání takovéhoto děla vyzkoušet. Na efekt určitě zajímavé, jako hra nás to ale příliš nezaujalo.

Přehled všech adventur na Gamescomu