K jedné věci se musím přiznat. Když jsem si smluvil meeting s marketingovou společností Ukiyo Studios, která měla na Gamescomu vlastní stánek a zastupovala – krom mnoha jiných – také vývojářský tým Crossbridge Game Studios, považoval jsem tuto schůzku za… řekněme méně zásadní. Představena mi měla být hra Moomin: Midsummer Madness, a já si řekl: „fajn, nějaká easy adventurka pro děti, kouknem na ni a běžíme dál“.

Ta schůzka sice nakonec neproběhla úplně tak, jak měla, ale dostali jsme do ruky Steam Deck a mohli si Mumínky asi čtvrthodinku zahrát. A v ten moment jsem si uvědomil, jak moc jsem tenhle titul podcenil.

Ta hra mi totiž okamžitě rozzářila obličej. Tím, jak byla hezká, jak byla roztomilá. Najednou jsem si vzpomněl na hodiny strávené u televize s mojí dcerkou Kikou, kdy jsme před nějakými 15ti lety sledovali řadu kreslených seriálů pro děti, Mumínky nevyjímaje. Příběhy o rodině, přátelství a nebezpečích, které byly příjemné, mírumilovné, plné jemného humoru. A ty krásné chvíle se najednou vrátily.

Nejspíš hlavně proto, že hra skutečně vypadá jako původní kreslený seriál a vizuálním stylem se dokonale trefuje do seriálového zpracování těchto legendárních povídek od finské spisovatelky Tove Janssonové. „Měli jsme k dispozici doslova stovky předloh,“ prozradila nám ke grafice hry Julia Loshkareva, kreativní producentka týmu Crossbridge Game Studios. „Trefit tu správnou grafiku nám ale zabralo spoustu času. Prošli jsme celou řadou různých iterací, než jsme našli ten správný styl a než se nám podařilo vystihnout techniku a pochopit charakteristické rysy tvorby Tove Janssonové. Naši výtvarníci odvedli obrovský kus práce a vytvořili úžasně krásný svět – množství detailů je vidět prakticky na každém screenshotu. Hlavní tajemství našeho přístupu bylo: zkoušet to znovu a znovu, řadu věcí překreslovat, tu a tam něco upravit, a tak pořád dokola. Mám radost, že to úsilí nakonec stálo za to!“

Důležité je, že se tvůrci rozhodli zůstat ve 2D a nesnažit se za každou cenu pokoušet třetí rozměr, což činí například herní adaptace Šmoulů nebo Asterixe a Obelixe. „Hned na začátku jsme si řekli, že půjdeme do 2D, abychom zůstali co nejvíce věrní původnímu grafickému stylu,“ vysvětlila rozhodnutí týmu Julia. „Navíc máme k dispozici talentovaný tým animátorů, který má zkušenosti s tradiční animací. Naším cílem bylo dosáhnout pocitu interaktivního animovaného filmu, a tým animátorů to dokázal. A cesta k cíli? Spousta manuální práce a nadšení pro výsledek.“

A ten výsledek je opravdu nádherný. Lokace hýří detaily, a hra je plná drobných animací a nad to vše vyčnívají propracované a plynulé animace postaviček. Každičká jejich činnost, každičký úkon, je animovaný tak, že se vám před očima vybaví TV seriál.

Samozřejmě nejde jen o to, jak hra vypadá. Důležitý je i příběh, který vychází z knižní předlohy Midsummer Madness, v češtině vydané pod názvem Bláznivé léto. Kniha pojednává o tom, že kdesi v moři vybuchne sopka a Muminí údolí se ocitá pod vodou. Mumínkové se musí situaci rychle přizpůsobit a najít si nové útočiště. Po vodě k nim navíc připlouvá tajemná stavba – jakési „divadlo“, místo plné kostýmů, záhad a kouzel. A do toho se začne dít spousta divných věcí.

„Příběh hry se drží hlavní dějové linie i pořadí událostí, ale větší prostor dáváme momentům, které byly v knize popsány jen stručně,“ pověděla nám Julia o příběhu herní adaptace. „Ukázalo se, že právě tato místa jsou jako stvořená pro rozpracování úkolů a herních situací, díky nimž jsme mohli hlavní příběh obohatit o několik nových dobrodružství. Ve druhé části hry navíc přijde nečekaný zvrat, který by měl být překvapením i pro ty, kdo knihu a televizní seriál dobře znají. Ale to je zatím VELKÉ tajemství!“

V této souvislosti nás zajímalo, jak moc vlastně měli vývojáři svázané ruce, co se týče adaptace knižní předlohy. Práva ke všemu s knihami spojenému vlastní společnost Moomin Characters Oy Ltd., která dohlíží na to, aby každé nové dílo, které obdrží licenci, bylo do určité míry věrné originálu. „Hodně nám pomáhali a podporovali nás,“ odpověděla na náš dotaz Julia. „Velmi citlivě dohlíželi na všechno, co se týkalo výtvarné stránky i příběhu: na vzhled postav, rozšiřování děje, podobu prostředí, styl dialogů, a dokonce i na pravopisné chyby!

Když pracujete s tak známou a oblíbenou značkou, pořád v sobě máte určitou nejistotu a obavy. Říkáte si třeba: ‚Můžu si vůbec dovolit něco takového udělat s příběhem? Může tahle postava opravdu mluvit právě takhle? Hodí se sem sarkasticky pojatá milostná linka? A právě v takových chvílích pro nás bylo nesmírně důležité a uklidňující dostávat od týmu Moomin Characters Oy Ltd. pozitivní zpětnou vazbu a souhlas. Velmi si cením také toho, kolik svobody nám svěřili. Existovala samozřejmě určitá pevná pravidla a mantinely, ale mimo ně jsme měli volnost si s příběhem pohrát a svět Tove Janssonové dál rozvíjet. Byla to pro nás neuvěřitelná zkušenost.“

No a jak se vlastně Mumínci hrají? Na standardním PC jde o klasickou point-and-click adventuru, ale ani na Stream Decku jsme s ovládáním neměli problém a podobné to nejspíš bude i na Nintendo Switch, což je druhá platforma, kde se hra objeví (ostatní konzole zatím v plánu nejsou, bohužel). Úvod hry je situován před dům mumínků, kde paní Mumínková a Mimbla sedí na verandě. Najednou se objeví Majka, kterou se Mimbla snaží chytit, takže první úkol je v roli Majky odvést pozornost Mimbly a paní Mumínkové, a nepozorovaně se pak z prostoru před domem dostat pryč. Pak dostáváme pod kontrolu přímo Mumínka a plníme řadu drobných úkolů, jako třeba použití žebříku na strom, abychom z jeho koruny utrhli květinu, vylovení prstýnku z fontány, abychom jej pak dali Ferce. Předměty se shromažďují v klasickém inventáři, který má ikonku v levém horním rohu obrazovky, a na tomtéž místě jsou i ikonky Mumínka a Majky, pomocí kterých se můžeme mezi dvěma hratelnými postavami přepínat. „Jedna z nich obvykle vede a druhá ji doprovází jako parťák,“ doplnila Julia. „Kromě vzájemného špičkování se každá hodí k plnění jiných úkolů a k překonávání překážek v odlišném prostředí.“

Prvních 15 minut hry nabídlo typické adventurní úkoly, tedy dialogy mezi postavami nebo sbírání, kombinování a používání předmětů. Ale co dál? „Do nové generace point-and-click adventur patří podle mě také minihry,“ doplnila k herní náplni Julia. „Do hry jsme jich přidali zhruba tucet, aby oživily hratelnost a vnesly do hlavního příběhu víc akce a humoru. Některé z těchto miniher jsou inspirované původními příhodami Mumínků, jiné vycházejí ze vzpomínek členů týmu na vlastní dětství – a všechny jsou roztomilé a zábavné.“

Na hře mě zaujala ještě jedna věc. Veškeré texty se vypisují v dialogových bublinách, a když jsem v hluku výstaviště přiložil ucho k reproduktorům Steam Decku, zjistil jsem, že postavičky nemluví srozumitelnou řečí, ale pouze zvláštně huhňají.

„Důvodů je hned několik,“ vysvětlila nám Julia, proč ve hře chybí klasický dabing. „První je spíš koncepční. Pokud danou postavu znáte, pravděpodobně už víte, jaký má hlas. Slyšeli jste ji v televizním seriálu, ať už v originále, nebo v jiném jazyce; někdo vám tím hlasem třeba předčítal komiks; zaslechli jste ji v nějaké písničce v rádiu; nebo jste si její hlas sami představovali při čtení knihy. A jakýkoli jiný hlas by vám pak připadal nesprávný. Proto jsme se rozhodli ponechat určitý prostor hráčově představivosti, protože vzpomínkám z dětství bychom stejně nikdy nemohli konkurovat.

Druhý důvod byl praktický. Hra vychází ve dvanácti jazycích a kompletní dabing do všech dvanácti by jednoduše znamenal odklad vydání. A nadabovat jen jeden jazyk by zase nebylo fér! Každá postava ale přesto má svůj vlastní hlas, který jsme nahráli se skutečnými herci u nás ve studiu. Ztvárnili nejrůznější emoce, kašel, smích, a dokonce i zpěv. Díky tomuto přístupu je nakonec opravdu zábavné postavy poslouchat.“

Asi je to pochopitelné, ovšem jak bude tenhle přístup fungovat v plné hře, to teprve uvidíme. V každém případě musíme konstatovat, Moomin: Midsummer Madness vypadá moc krásně, příjemně se hraje, a navzdory jisté dětinskosti určitě patří ke hrám, která si rádi zahrajeme ať už sami, nebo se svými ratolestmi. Hra vychází už 12. listopadu 2026, což je ideální, abychom si tímto cirka pětihodinovým zážitkem zpříjemnili letošní Vánoce.