Při procházení stánků na Gamescomu člověk občas narazí na titul, který by tam vůbec nečekal. Americkou společnost Telltale Games, která před více než dvaceti lety definovala moderní podobu epizodického hraní a přinesla nám skvělé série jako Sam & Max, Tales of Monkey Island, The Walking Dead nebo Back to the Future, jsem v seznamu vystavovatelů vyhlížel pravidelně. Až do posledního dne marně.

O to překvapeněji jsme s Plutem zůstali stát před poměrně rozsáhlou a stylovou expozicí věnovanou titulu The Wolf Among Us Remastered, kterou jsme objevili na stánku vydavatele PM Studios.

Na Gamescomu jsme přitom vyhlíželi především dlouho očekávaný druhý díl, který má konečně dorazit v roce 2027. Ani remaster „jedničky“ nás ale rozhodně nenechal chladnými. Sám mám na hru vynikající vzpomínky a dodnes ji považuji za jednu z vůbec nejlepších věcí, které kdy Telltale vytvořili.

Pětice epizod vydaná v letech 2013 a 2014 nabídla skvělé filmové zpracování, výraznou komiksovou stylizaci, spoustu nelehkých rozhodnutí a především výborně napsané dialogy. The Wolf Among Us byla hra, kterou byla radost hrát – a stejně velká radost byla se na ni jen dívat.

Možná právě proto mě zpráva o remasteru trochu překvapila. Protože ze všech her, které by si zasloužily oprášit, tahle podle mě zestárla snad úplně nejméně.

ZBYTEČNÝ REMASTER?

I proto jsme s chutí „zapluli“ dovnitř stánku, u jehož vchodu svítila celkem pochopitelná cedulka „18+“, a stoupli si k jednomu z volných počítačů. Byl jsem opravdu zvědavý. Jak moc se hra změnila? Jak bude vypadat po třinácti letech? A bude ten rozdíl vůbec vidět?

První překvapení přišlo prakticky okamžitě. Na první pohled totiž skoro žádný rozdíl neuvidíte.

Hru jsme spustili pěkně od začátku. Šerifa Bigbyho Wolfa přivádí telefonát žabáka Mr. Toada do činžovního domu, kde z jednoho z bytů přichází podezřelý hluk. Uvnitř narazí na známého hromotluka Woodsmana, který právě velmi neurvale zachází s prostitutkou Faith. Po úvodní výměně názorů následuje efektní filmová bitka ovládaná prostřednictvím QTE sekvencí.

A přesně v tu chvíli si člověk znovu uvědomí, jak dobře byl The Wolf Among Us udělaný. Jenže on byl takhle dobře udělaný už před třinácti lety.

Po celou dobu hraní úvodní scény jsem si proto říkal: Sakra, vždyť přesně takhle si to pamatuju z původní hry. Stejné místnosti, stejné záběry a úhly kamer, stejná fantastická vizuální stylizace, stejné dialogy, stejné ozvučení…

Tak v čem je vlastně rozdíl?

Večer na hotelu jsem proto sedl k Youtubu, našel si gameplay z původní verze a pustil si ho. Oukej – rozdíly tam skutečně jsou. Jen mnohem subtilnější, než by člověk od slova „remaster“ možná očekával.

Vylepšení se týkají především nasvícení scén, stínů, animací, detailů prostředí, kvality obrazu nebo jemně modernizovaného uživatelského rozhraní. Lokace, kompozice scén, úhly kamer a celková výtvarná stylizace ale zůstávají stejné jako v originálu. Bez přímého srovnání tak většinu změn během hraní ani nezaregistrujete.

Hezky je to vidět například na srovnávacím videu zde:

Nabízí se tedy logická otázka: je právě tohle důvod, proč by si měl majitel původní hry koupit remaster znovu? Za mě: jen kvůli vylepšenému vizuálu spíše ne.

PŘECE JEN NĚCO NAVÍC

Telltale naštěstí nezůstali pouze u uhlazenější grafiky. Jednou z nejviditelnějších novinek je takzvaný Noir Mode, který dokáže celou hru převléknout do stylizovaného černobílého kabátu připomínajícího klasické detektivní filmy. A vzhledem k atmosféře The Wolf Among Us, jeho zakouřeným barům, temným uličkám, neonům a drsné detektivní zápletce mu tenhle styl sedí překvapivě dobře. Mezi klasickou podobou a Noir režimem se navíc můžete kdykoliv během hraní přepínat.

Ještě zajímavější jsou podle mě bonusové materiály. Remaster nabídne výtvarné návrhy, rozhovory, vystřižený či obnovený obsah, pohledy do zákulisí vývoje a především komentáře tvůrců. Právě tady vidím pro fanoušky původní hry asi největší přidanou hodnotu. Možnost po více než deseti letech nahlédnout vývojářům pod ruce a zjistit něco o vzniku jednotlivých scén, postav nebo rozhodnutí může být mnohem zajímavější než ostřejší textura na zdi za Bigbyho zády.

Bude to ale stačit?

Hodně podle mě rozhodne cena. Bylo by sympatické, kdyby majitelé původní verze dostali remaster buď zdarma, nebo alespoň za výrazně zvýhodněných podmínek. V opačném případě si nejsem jistý, zda jsou vizuální úpravy, Noir režim a bonusové materiály samy o sobě dostatečným důvodem ke druhému nákupu.

Jenže je tu ještě jedna skupina hráčů. A pro tu může být The Wolf Among Us Remastered téměř povinností.

PRO KOHO REMASTER VLASTNĚ JE?

Mnohem větší smysl celý projekt dává ve chvíli, kdy se na něj přestaneme dívat jako na produkt určený majitelům originálu. Jeho hlavním publikem budou hráči, kteří se s Bigbym Wolfem ve videohrách ještě nikdy nesetkali.

Ti dostanou všech pět původních epizod pěkně pohromadě, upravených pro současné platformy, s modernizovanou prezentací, vyšším rozlišením, vylepšenými animacemi, nasvícením a uživatelským rozhraním. A hlavně dostanou jednu z nejlepších příběhových adventur, které v tomto tisíciletí vznikly.

Protože bez ohledu na to, zda remaster potřebujeme, či nikoliv, jedna věc se za těch třináct let nezměnila: The Wolf Among Us je pořád zatraceně dobrá hra. Nabízí dospělý, drsný a místy pořádně syrový příběh zasazený do fascinujícího světa, v němž postavy z pohádek a bájí přežívají ukryté mezi obyčejnými lidmi v moderním New Yorku. Přidává charismatického hlavního hrdinu, výborně napsané postavy, skvělé dialogy, morálně nejednoznačná rozhodnutí a působivé filmové zpracování. Klasická adventurní hratelnost v tom všem možná hraje druhé housle, ale rozhodně neurazí.

V každém případě ale můžeme remaster brát jako zahřívací kolo před rokem 2027, kdy by měl po dlouhých letech vývoje konečně dorazit The Wolf Among Us 2. A na ten se alespoň my v Ráji adventur těšíme jako na boží smilování.

Bigby Wolf se zkrátka vrací. A tentokrát hned dvakrát. Poprvé už letos 29. října.