Adventura Blue Prince patří mezi největší hity loňského roku a byla nominována v mnoha prestižních kategoriích. Nebyl to ovšem náhodný úspěch, naopak, její vývojář Tonda Ros si ho tvrdě vydřel. A dospěl k rozhodnutí, že o něco podobného už se pokoušet nechce.

Originální hádanková adventura Blue Prince je jedním z největších hitů loňského roku a nebýt generačního opusu Claire Obscure, určitě by si odnesla ještě daleko více prestižních cen, než jich má dnes. Z velké většiny jde přitom o dílo jediného člověka, který tvorbou svého vysněného díla strávil podstatnou část svého života.

Jméno Tondy Rose přitom není fanouškům her úplně neznámé, nebo alespoň tedy těm, kteří propadli sběratelské karetní hře Magic: The Gathering. Provozuje totiž populární webovou databázi Mythic Spoiler, kam fanoušci chodí prohlížet všechny dosud vydané karty ve vysokém rozlišení.

 

 

 

Kompletní článek vyšel na serveru BonusWeb a je k dispozici k přečtení ZDE.

Setkání s Charlesem Cecilem bývá vždycky jedním s highlightů návštěvy na Gamescomu. Také letos jsme s ním měli naplánovanou schůzku a setkali se, bohužel jsme však z ní odcházeli hodně zklamaní. Neřekl nám prakticky vůbec nic nového, potvrdil i to, že se stále ještě nebude oznamovat remasterovaná verze Broken Swordu 2. Abych byl přesnější, neřekl nám nic nového v pozitivním slova smyslu, většina jím řečených informací byla spíše negativního rázu. Navíc ještě byla řada těchto řečených informací off record, tedy ne ke zveřejnění. Od letní návštěvy Kolína nad Rýnem už uběhla spousta času a Charles řadu věcí mezitím propálil v rozhovorech pro jiná média. I proto jsme se odhodlali na sklonku roku seskládat souhrn těch informací, které je možné pustit ven. Kromě řady drobností však ponecháme utajenu jednu z nejzásadnějších věcí, kterou nám prozradil jen proto, že byla důvodem přesunu schůzky z původně plánovaného času na jiný. Ale tohle je skutečně top secret a uvidíme, jestli se tato informace někdy objeví na veřejnosti.

Každopádně, při příjezdu do Kolína jsme očekávali, že bude zveřejněna tvorba remasteru hry Broken Sword 2, o kterém jsme již delší dobu věděli, že je ve výrobě. Oficiálního oznámení jsme se však nedočkali. „Bylo by to skutečně pěkné, kdybychom mohli zveřejnit práce na Broken Sword 2: Reforged během Gamescomu, protože je to nejlepší čas pro podobné oznámení. Hra už je v pokročilém stádiu vývoje, chtěli bychom ji vydat v první polovině příštího roku. Ale podobné oznámení musíme udělat zároveň s kickstarterem, bez kterého to prostě nedokážeme udělat. A nechtěli jsme spouštět nový kickstarter, dokud nebudou rozeslány odměny z kampaně k Broken Sword – Shadows of the Teplars: Reforged. Připravované odměny k prvnímu remasteru byly a jsou skutečně kvalitní, ale bohužel hodně dlouho trvá jejich výroba a distribuce. Na jejich tvorbě pracujeme se společností Red Art. Jsou to Francouzi. Je potřeba k tomu ještě víc dodávat? Na všechno mají spoustu času. A navíc jsou permanentně na dovolené nebo stávkují.“

Situace se od srpna přeci jen lehce změnila, odměny jsou postupně rozesílány. Charles Cecil si tak mohl dovolit na začátku října oznámit práce na Broken Sword 2 – Dýmající zrcadlo: Reforged, které vyjdou i s českou lokalizací. Ale protože stále ještě nejsou rozeslané veškeré odměny, kickstarterová kampaň je stále ve stavu přípravy a přestože už na ní existuje odkaz, na své oficiální spuštění stále čeká.

„Kickstarterovou kampaň skutečně potřebujeme. Jsme závislí na finančním příspěvku od hráčů, protože si hry vydáváme sami. Není to jako za časů prvních čtyř dílů, kdy jsme měli vydavatele Virgin a THQ, kteří naše projekty financovali. Oba vydavatelé na našich hrách vydělali velké peníze, ale tehdy byly smlouvy nastavené tak, že drtivá většina zisku šla výhradně vydavatelům. Takže když se náš poslední vydavatel dostal do finančních potíží a řekl, že již další hru financovat nebude, byli jsme prakticky na pokraji bankrotu. Naštěstí se nám podařilo vytvořit mobilní verze původních dvou her, což nás finančně zachránilo a za pomoci kickstarteru jsme se mohli pustit do tvorby pátého dílu.“

Na remaster prvního Broken Swordu se v kickstarterové kampani podařilo vybrat více než 600 000 liber, ani tak to celkové náklady na vývoj remasteru nepokrylo. „Původně jsme chtěli hru vytvořit bez využití crowdfundingové kampaně, ale velmi záhy se ukázalo, že je to nereálné. Původně jsme totiž plánovali, že nám s tvorbou hodně pomůže umělá inteligence. Nakonec se ale ukázalo, jak naivní jsme byli. Výtvory stvořené umělou inteligencí byly absolutně neuspokojivé. Vůbec v ničem nám to nepomáhalo, spíš naopak. Byla to drahá chyba, která nás stála dost peněz a hodně času. Ale zase nás to nakoplo se do projektu vůbec pustit. Kdybychom dopředu věděli, že bude potřeba všechno dělat ručně a kolik to bude stát, tak bychom se do toho nikdy nepustili. Nakonec jsme si uvědomili, že bude potřeba všechno ručně překreslit do 4K. A to je pěkná piplačka jak časově, tak i finančně. Vezměte si, že první Broken Sword měl zhruba 30 000 snímků animací. Každý z nich zabere schopnému animátorovi zhruba hodinu práce. No a když si to spočítáme, 30 000 hodin krát řekněme 15 liber na hodinu, tak se dostaneme skoro na půl milionu liber jenom za sprity. Naštěstí se hra prodávala dobře, takže se veškerá naše práce zaplatila.“

S tím souvisí také práce na remasteru druhého dílu Broken Swordu. Originál tehdy vznikl pouhý rok po prvním díle, protože na ně tlačil vydavatel Virgin Interactive, který považoval adventury za mrtvý žánr. Tady dejme výjimečně slovo Cecilovu kolegovi Tony Warrinerovi, která pronesl pro Retro Gamer 6: „Přestože se PC verze BS1 prodávala dobře, Virgin už adventurám moc nevěřil. Na jednu stranu bylo BS1 slušně výdělečné, na druhou stranu bylo jasné, že tyto hry už se nestanou takovým megahitem, jako byl např. Command & Conquer. Tehdy měli vydavatelé mentalitu, že budou raději vyhazovat náhodně peníze s tím, že třeba narazí na hit, než aby podporovali hry, které mají zaručený výdělek, i když ne nijak závratný. Což ve své podstatě shrnuje hlavní problém adventur – prodávají se dobře, ale ne dostatečně na to, aby zaujaly bohaté vydavatele. Každopádně, BS1 byl hodně nákladný na výrobu a Virgin nám ukázal graf, kolik peněz ztratili a jak pokračování musí být vytvořené v polovičním čase a za poloviční peníze. Byly to hodně frustrující časy, protože jsme tvořili dobré hry, které měly pochvalné recenze a slušně se prodávaly, ale museli jsme žadonit doslova o každou libru na vývoj.“ K tomu už Charles Cecil aktuálně dodává: „Virgin Interactive doslova nenáviděli adventury, přestože byl Broken Sword 1 finančně úspěšný. Narovinu nám řekli, že Broken Sword 2 nechtějí. Musel jsem jít za šéfem Virginu Martinem Alperem a přesvědčit jej, že druhý díl dokážeme udělat za jediný rok. Jedině poté dal projektu zelenou.“

Dále už pokračuje Charles Cecil samostatně. „S Broken Sword 2 – Smoking Mirror: Reforged jsme se úplně vykašlali na umělou inteligenci a všechny kresby a animace tvoříme ručně. A jsem velice rád, že se nám podařilo dostat práci na grafice k některým lidem, kteří pracovali na původním Broken Swordu 2. Na originálním titulu v roce 1997 totiž pracovala společnost Fil-Cartoons, filipínská animátorská odnož slavného studia Hanna-Barbera. Tehdy to byla cesta, jak se vejít do poníženého budgetu. Za tu dobu se situace samozřejmě změnila a outsourcování v těchto exotických krajích už není tak finančně výhodné, jako bylo tehdy. Navíc ještě začínáme mít problém s nedostatkem animátorů. Každý, kdo teď vyjde z nějaké umělecké školy, tak se učí dělat ve 3D. My ale potřebujeme 2D animátory, což je něco úplně jiného. Každopádně jsem rád, že se nám podařilo spojit se se společností Friendly Foes, jenž také sídlí na Filipínách a dokonce má i několik zaměstnanců, kteří pracovali na původním originálu. Jsem velice nadšený z toho, jak se nám daří vrátit remasterované dvojce nový život. A jen pro zajímavost, dvojka měla 45 000 snímků. Tím, že byl originál tlačen časem i budgetem, tak zůstaly některé věci nedotažené. Hra třeba skoro vůbec neobsahovala zvukové efekty. Proto jsem potěšen, že tyto nedokonalosti můžeme v nové verzi napravit, když už nejsme tolik limitovaní časem. Navíc máme k dispozici skoro veškeré původní podklady, což u jedničky rozhodně nebylo. Také s dabingem to bude jednodušší, protože máme k dispozici originální nahrávky v mnohem lepší kvalitě, takže jejich restaurování bude mnohem snazší.“

Samozřejmě jsme se nemohli nezeptat ani na toužebně očekávaný Broken Sword 6: Parzival’s Stone, který nám byl představen na Gamescomu před dvěma lety. „Bohužel, Broken Sword 6 je momentálně u ledu. Když jsme oznamovali hru, měli jsme rozpracovaný příběh, měli jsme rozpracované postavy, napsané některé dialogy. Měli jsme na projekt sehnaného investora, který nám měl pomoci tuto hru vytvořit. Posléze však z celého projektu vycouval. Výhodou současného Revolutionu je to, že nejsme závislí na konkrétním vydavateli a můžeme si tvořit hry tak, jak chceme. Ale fungujeme na principu práce na jediném projektu zaráz. A ten nám musí vydělat dostatek prostředků, abychom se mohli pustit do dalšího projektu. Vezměte si, že tvorba úplně nové hry na úrovni, jakou si představujeme my i naši fanoušci, vyjde zhruba na 5 milionů liber. Je otázkou, kde a jak je můžeme sehnat. Do pokračování v tvorbě Broken Swordu 6 se tak nepustíme, dokud nebudeme vědět, jak to celé zafinancovat. Protože jinak by to mohlo pro naše studio dopadnout katastrofou.“

Je to zhruba rok a půl, kdy jsme naposledy psali o Jane Jensen, jež se stále nevzdala svého snu vytvořit další pokračování ze své legendární série Gabriel Knight. Poté, co přešla práva od Activisionu k Microsoftu, tak sama živila naděje, že by se mohlo podařit vyjednat licenci a pustit se do nového dílu. V aktuálním rozhovoru s Mattem Burtonem ale přiznala, že to s Gabrielem Knightem 4 moc dobře nevypadá.

Celý téměř dvouhodinový rozhovor si můžete prohlédnout na videu níže. Kromě série Gabriel Knight tam probírají i její začátky v herním průmyslu a firmě Sierra On Line, povídají si o způsobu vydávání her, zapojení umělé inteligence do jednotlivých procesů, spisovatelské dráze i její nejnovější pracovní akvizici na spiritualistické bázi. V tomto článku bychom rádi shrnuli nejnovější poznatky ohledně Gabriela Knighta 4.

Jak již bylo řečeno, Jane Jensen si od přechodu práv k Microsoftu hodně slibovala, protože původní držitelé z Activisionu byli absolutně nečinní a nechtěli vůbec o ničem jednat. V této aktivitě ji navíc povzbuzovali i lidé z jejího okolí, někteří dávali i přímé kontakty na ty správné osoby. Jane tak dala dohromady základní příběh, připravili základní koncepční materiály a zaslali je do Microsoftu. Protože se nějaký čas nikdo neozýval, poslali je znovu. A znovu. A znovu… Mezitím se snažili prostřednictvím jiných kontaktů dospět k nějaké odpovědi, ale nakonec se nic neudálo. A ani teď po více než roce a půl stále odpověď nepřišla. Momentálně je jakákoliv další příprava u ledu…

Jane se také rozvyprávěla o příběhu. Ano, jedná se o ten příběh, který se jí zdál ve snu, jak popsala v minulém rozhovoru. Nyní již byla podrobnější – začátek příběhu by měl zastihnout osamoceného Gabriela na hradě Ritter, který se posilněn alkoholem marně snaží pokročit v psaní své nové knihy. Jednoho dne však na hrad přichází asi třicetiletá Američanka, která věří, že je prokletá. Před několika týdny totiž v podivném starožitnictví koupila starobylou ceremoniální dýku jako dárek k narozeninám pro svého manžela. Krátce na to jí potká jeden děsivý chlápek, který jí přesvědčuje, že mu musí dýku prodat, jinak toho bude litovat. Ona to samozřejmě neudělá, ale jak se záhy ukáže, nebyla to správná volba a litovat bude čeho. Gabriel se tedy vydává do jejího domu v Salcburku, aby celou záhadu vyřešil.

Ano, přesně takhle začíná povídka „Pět srdcí“, kterou Jane Jensen vydala jako součást odměn v kickstarterové kampani na druhou desku Son of Sequel s herní hudbou jejího manžela Roberta Holmese a včera jsme zveřejnili článek, kde si ji můžete stáhnout. A ano, tato povídka byla vydána poté, co již bylo Jane jasné, že s úspěšným jednáním s Microsoftem to nebude tak žhavé. Každopádně potvrdila, že v té době plánovaný Gabriel Knight 4 se měl odehrávat v oblasti kolem Salcburku, kde by měl Gabriel vyšetřovat sériové vraždy, při kterých byly obětem z jejich těl odstraněny jejich srdce. Mělo to mít i metaforický přesah, sám Gabriel měl v tu dobu zlomené srdce, když jej za podivných okolností opustila Grace…

Každopádně, na základním grafickém konceptu pracovala s izraelským týmem, který připravil některé náčrtky a také základní nástin, jak by mohly vypadat některé lokace. To vše můžete vidět na okolních obrázcích, které ukázala sama Jane Jensen. Zároveň potvrdila, že se jedná o jednoduché lokace, které měly jen navodit atmosféru a sama nepočítala s tím, že by hra vyšla ve 3D, ale spíše počítala s nějakou variantou v klasičtějším 2D či vzájemnou kombinací, přičemž chtěla do týmu přibrat mladší autory, kteří by do týmu vnesli novou krev. Bohužel se z tohoto stavu zatím hra nedostala a leží u ledu. Dočkáme se přeci jen někdy v budoucnu nového Gabriela Knighta 4?

Náš druhý a poslední den na Gamescomu se nesl ve znamení únavy už od brzkých ranních hodin, neboť včerejšek pro nás znamenal nepřetržitých 12 hodin na nohou a to se v našem věku již dokáže projevit. Naštěstí v nás ale ještě pořád dříme nadšení a to zvládá únavu úspěšně potlačit.

Občas to nadšení nevydrží dlouho a to byl přesně náš případ. Schválně jsme vyrazili na výstaviště v předstihu, abychom si ve veřejnosti přístupném stánku stihli zahrát DLC „Order of the Giants“ k nejnovějšímu Indiana Jonesovi. Včera tu byla fronta minimálně na hodinu a tu jsme absolvovat nehodlali. Dnes jsme v 8:35 byli první na řadě a v 8:55 nás slavnostně připustili k jednomu z deseti PC, na kterých Indy běžel. Radost mě osobně ale přešla ve chvíli, kdy jsme spustili novou hru a sledovali scénu v džungli, notoricky známou z Dobyvatelů ztracené archy. „Tady na stánku je k dispozici jen základní hra a nikoliv nové DLC,“ zaznělo po mé reklamaci z úst obsluhy, načež jsem se šel s kyselým ksichtem radši vyfotit v Indyho kostýmu, který zde byl k dispozici, a zasoutěžit si ve skládání 3D dřevěné sošky – což byla jednoduchá fyzická hra připravená pro soutěže chtivé návštěvníky.

Náladu nám za pár minut spravila návštěva stánku Inno Games, kteří převzali distribuci adventury Simon the Sorcerer Origins a nechali nás 25 minut hrát úvodní část hry. Osobně mě moc potěšilo, že si hra udržela ostrý humor z druhého a třetího dílu série, ostatně na dialogy i na příběh dohlíželi původní tvůrci série, bratři Woodroffové. Specifickým zůstává výtvarné pojetí, kdy detailní ruční kresby a později rendery vystřídala jednoduchá „vodovková“ grafika v pastelových odstínech. Hráči budou tímto nepochybně rozděleni na dva tábory, ale konec konců – na grafiku Return to Monkey Island se také neskutečně nadávalo, a jaká to nakonec byla skvělá hra. Věřme, že Simon dopadne obdobně. Koneckonců, výsledek se dozvíme již letos v říjnu.

Následně jsme se vrátili do Indie arény hledat kousky, které jsme včera přehlédli, a byli jsme rozhodně úspěšní. Projekt PVKK (jejíž nezkrácený název je natolik šílený, že si ho nikdy nezapamatuju) asi vyřadíme z hledáčku adventur, protože působí spíš jako simulátor dělostřelecké věže. Stánek vypadal působivě, neb obsahoval komplexní fyzický ovládací panel, a díky tomu byl také neustále obklopený diváky, ale to bylo asi tak všechno.

O poznání méně lidí stálo u tří klasických německých 3D point-and-click adventur skrytých v retro aréně. Casebook 1899 – The Leipzig Murders, The Adventures of Bryan Scott a A Twisted Tale ale byly pro fanoušky žánru pastvou pro oči. Všechny tři vypadají parádně a o všech se na Ráji adventur blíže rozepíšeme, protože jsme si s jejich tvůrci krátce popovídali a nechali si jejich s láskou tvořené projekty detailně představit. Máte se nač těšit.

Následovat měl zlatý hřeb výstavy – setkání s Charlesem Cecilem z Revolution Software, od nějž jsme čekali novinky ohledně Broken Swordu 6 a oznámení Broken Sword II Reforged. Nedočkali jsme se ani jednoho. Charles žádné oficiální novinky na Gamescom nepřinesl, a když jsme se pak bavili neoficiálně, moc pozitivní povídání to nebylo. Bohužel to ale jsou informace jen pro naše uši. Jedna pozitivní zpráva by se ale přece jen našla, a to ta, že ještě letos Revolution oznámí projekt, na kterém už rok usilovně pracuje.

Poslední domluvená schůzka proběhla s Cyrusem Nematim z týmu Little Bat Games (autoři oceňované Vampire Therapist), který na Gamescomu za zavřenými dveřmi prezentoval svůj nejnovější projekt Better than Us. Hra je teprve v počáteční fázi vývoje a stalo se nám vůbec poprvé, že nám někdo hru ukazoval přímo ve vývojářském prostředí herního enginu. Projekt, postavený na konverzacích a managementu lží, které hlavní hrdinka vysloví, vypadá rozhodně originálně a uvidíme, co se z něj nakonec vyklube. Hotov by měl být koncem příštího roku.

Na závěr jsme si pak vyzkoušeli ještě dvě indie adventurky, a to korejskou adventure-hopsačku Goodbye Seoul a holandskou first person point-and-click hru Servant of the Lake, jejíž prezentace byla umocněna přítomností historického kočáru, na který si návštěvníci mohli vylézt a ať už z jeho nitra nebo z kozlíku hrát hru na tabletu.

A to už byla definitivní tečka za naší návštěvou Gamescomu 2025. Z hlediska kvantity byla rozhodně bohatá – shlédli jsme zde na 40 nejrůznějších dobrodružných her, ovšem ty, které stoprocentně stojí za pozornost, tvořily jen hrstku. O všech se na Ráji adventur v následujících dvou měsících zmíníme, ať už samostatným článkem nebo v několika sumarizacích, v nichž se ve stručnější podobě pověnujeme více hrám najednou.

A teď už nám dovolte odpadnout únavou a nabrat sílu k datlování na klávesnici.

Děkujeme za pozornost.

Přehled předchozího dne

Uteklo to jako voda a po čtrnácti hodinách na nohou se s vámi můžeme podělit o naše dojmy z prvního dne stráveného na Gamescomu 2025. A jaký ten den byl?

Rozhodně intenzivní. Nezastavili jsme se ani na pár minut, ale zato jsme shlédli neuvěřitelné množství adventur, o jakém se nám ani nesnilo. Pravda, většina z nich byla k vidění v Indie Arena Booth, protože tenhle žánr je královstvím nezávislé scény. A na ty klíčové hry přijde řada až zítra. Ale to neznamená, že by byla nouze o zajímavé tituly.

Mimochodem, obecně obrovský boom jsme zaznamenali u first person 3D her. Nadpoloviční většina adventur spadá do této kategorie, což nevoní hlavně Petru Linhartovi, který už na ně začíná být alergický. Nám s Honzou Srpem to žíly netrhá, prostě takový je současný trend.

Začněme tím, co jsme z těch zásadních her neviděli. Bohužel jsme se neproboxovali na stánek Microsoftu, kde byla za zavřenými dveřmi prezentována hratelná ukázka Keepera od Double Fine Productions a DLC Indiana Jonese s podtitulem The Order of Giants. Indy byl k dispozici i ve veřejnosti přístupné hale, ale stát frontu na hru, která za dva týdny vychází, se nám skutečně nechtělo. To nás spíš mrzí právě Keeper, který jinde na Gamescomu není vidět. Stejně tak neuvidíme „mystovku“ Neyyah od Microprose, která – navzdory propagaci přímo na stránkách Gamescomu – na výstavě vůbec není k vidění, což nám zástupci vydavatele potvrdili. Překvapilo nás, že na Gamescom přece jen dorazili francouzští Microïds, ovšem namísto pompézního stánku s hratelnými ukázkami svých her (jaký měli doposud každý rok) se krčí za dvěma bílými dveřmi v rámci sdíleného stánku a ukazují hry jen vybraným obchodním partnerům. A co jsme nahlédli dovnitř, Syberia Remaster ani Smrt na Nilu mezi nimi nejspíš vůbec nebyly. Nedostali jsme se na prezentaci 3D sci-fi lekačky Routine, která po zveřejnění release traileru v rámci včerejšího Gamescom Opening Night zažívá žně a její tvůrci jsou doslova na roztrhání. Povedlo se nám je ale alespoň na 10 minutek urvat na rozhovor. Poslední zajímavá hra, která na Gamescomu je k vidění za zavřenými dveřmi a kterou bohužel my neuvidíme, je Rue Valley od Owlcat Games.

Nicméně daleko větší počet her jsme si vyzkoušeli a některé opravdu stojí za to. Z těch známějších určitě stojí za zmínku Hela – 3D kooperativní adventurní arkáda pro 1-4 hráče, ve které ovládáme malé myšky plnící nejrůznější questy pro hodnou čarodějnici na území zalesněného ostrova. Rozhodně to není čistokrevná adventura, ale hra vypadá moc roztomile a myslíme si, že zaplní prázdný prostor pro společně strávené chvíle mladších i starších členů rodin.

Velice příjemně překvapil německý vydavatel Daedalic, který má aktuálně v portfoliu hned tři adventury. Jde o walking simulátor Fading of Nicole Wilson, která ale na výstavě nebyla k viděni, a pak 3D first person detektivka The Occultist a 2D pixerlartová point-and-click adventura Ghost Haunting. A obě nám udělaly velkou radost. The Occultist vypadá jako profesionální AA projekt, na kterém ve skutečnosti dělá tým v počtu 20 lidí, a Ghost Hunting je zase vtipná klasika ne nepodobná například The Day of the Tentacle.

Za zmínku určitě stojí 2D ručně animovaná „disneyovka“ Bye Sweet Carole, která nejenže vypadá fantasticky, ale bude obsahovat i zajímavý herní prvek spočívající v možnosti hlavní hrdinky přeměnit se od určité části v příběhu v agilního králíka. Opět sice nepůjde o klasickou adventuru, ale kořeny žánru v ní nelze nevidět.

A moc příjemně překvapil také Recur. 3D logická hra, která jednak parádně vypadá, ale hlavně disponuje originálním konceptem posunu času, kdy se děj posunuje dopředu, když hlavní postava kráčí doprava, a naopak se vrací do minulosti, když postava jde doleva. Těžko se to popisuje, ale funguje to skvěle a hra působí mezi zbytkem herní produkce jako svěží větříček.

V Indie zóně bylo k vidění další nepřeberné množství adventur. Vyzkoušeli jsme si třeba Servant of the Lake od Rusty Lake, Theropods, The Kause, The Séance of Blake Manor, Gloomy Eyes, Berlin Appartment, Echoes of Mora, Glasshouse, The Darkest Files, Hieronymus, Looking for Fael, Tenebris Somnia, Luto, Necrophosis, Haunted Bloodlines, Static Dread – The Lighthouse, Boxville 2, Hollow Home, The Light in the Darkness, The Dropouts, Morriton Manor Stories: The Nordic Whispers, A Pretty Broken Adventure, The August Before, Greta Sees Ghosts!, The Last Exam, a další.

No a zítra pokračujeme… Jak vidíte, je toho skutečně hodně.

Hezký večer!

Přehled dalšího dne

Tak je to opět tady. Největší světový veletrh počítačových her Gamescom 2025 právě začíná a redaktoři magazínu Ráj Adventur budou po roční pauze opět při tom.

V okamžiku, kdy píšeme tyto řádky, už sedíme na pokoji v penzionu v Kolíně nad Rýnem a chystáme se strávit na veletrhu dva intenzivní dny, kdy prošmejdíme výstavní haly a zmapujeme přítomnost adventur – ať už těch klasických, tak i těch jemně ochucených jinými žánry. Jsme moc zvědaví, co v desítce výstavních hal objevíme.

Začněme ale tím, co neuvidíme. Neuvidíme hry od Microïds. Francouzský vývojář a vydavatel nechyběl snad na žádném Gamescomu v uplynulých letech, ale letos bude. Alespoň tedy pro veřejnost a pro novináře. Proč? Asi za tím musíme hledat ekonomické důvody, ale každopádně budeme ochuzeni o Syberii Remastered, Agatha Christie – Death on the Nile a další hry, které toto studio chystá. Velká škoda a smutné překvapení.

Neuvidíme ani Sinking City 2. Frogwares sice jsou na Gamescomu přítomni, ale svoji připravovanou survival detektivní hru budou ukazovat pouze potenciálním vydavatelům.

Zamrzí to, ale smutnit nemusíme, protože během několika domluvených schůzek uvidíme řadu neméně zajímavých her. Nebude mezi nimi chybět Simon the Sorcerer Origins, na který se velmi těšíme a jsme zvědavi, zda se série vrátí zpátky na výsluní, nebo zůstane nadále zahrabána v kravských exkrementech. Italské studio Smallthing se pochopitelně snaží o to první.

Setkáme se s Charlesem Cecilem, zakladatelem Revolution Software, který nám možná ukáže aktuální stav vývoje před dvěma lety ohlášeného Broken Swordu 6 a osobně doufáme, že se dočkáme oficiálního oznámeni Broken Sword 2 Reforged. Uvidíme ve čtvrtek.

No a nebude chybět spousta dalších adventur – ať už třeba „myší“ Hela, umělecká Berlin Apartment, zajímavá sci-fi záležitost Better than Us nebo DLC k fantastickému Indiana Jones and the Great Circle s podtitulem The Order of Giants, která vychází už 4. září tohoto roku! A bude toho mnohem, mnohem více.

Už během dnešní Gamescom opening night bylo možné z trailerů ochutnat prozatím záhadnou „majákovou“ zvláštnost Keeper od legendárních Double Fine Productions, pixel artový adventurní „The Last of Us“ Long Gone od Hellfort Games, vesmírný adventurně-simulátorový PVKK od Kepler Games, nebo 3D vesmírný detektivní survival Routine. Na stáncích dále bude k vidění ručně malovaná Bye Sweet Carole nebo No Stones Unturned, časoprostorové Rue Valley, novinka od tvůrců Disco Elysium nazvaná Zero Parades, a další.

Bude toho zkrátka strašně moc a na všechny tyhle a mnoho dalších her se neskutečně těšíme.

Čekněte Ráj Adventur zítra večer, kdy se s vámi podělíme o naše stručné zážitky z prvního výstavního dne.

ZA 24 HODIN NASHLEDANOU SE TĚŠÍ KOMPLETNÍ REDAKČNÍ TROJLÍSTEK
Petr Linhart, Petr Ticháček a Honza Srp

Adventurní rychlo-reportáž z Gamescomu 2025 – den první
Adventurní rychlo-reportáž z Gamescomu 2025 – den druhý

Seznam adventur, které jsme viděli na Gamescomu

The Adventures of Bryan Scott
The August Before
The Berlin Apartment
Better than Us
Boxville 2
Bye Sweet Carole
Casebook 1899 – The Leipzig Murders
The Darkest Files
The Dropouts
Echoes of Mora
Ghost Haunting
Glasshouse
Gloomy Eyes – The Game
Goodbye Seoul
Greta Sees Ghosts!
Haunted Bloodlines
Hela
Hieronymus
Hollow Home
The Kause
Kumarn – The Wandering Spirit
The Last Exam
The Light in the Darkness
Looking for Fael
Luto
Morriton Manor Stories: The Nordic Whispers
Necrophosis
The Occultist
Pizza Spy
A Pretty Broken Adventure
PVKK: Planetenverteidigungskanonenkommandant
Recur
Routine
The Séance of Blake Manor
Servant of the Lake
Simon the Sorcerer Origins
Static Dread – The Lighthouse
Tenebrea
Tenebris Somnia
Theropods
Tom the Postgirl
A Twisted Tale

 

Seznam adventur, které byly na Gamescomu, ale neviděli jsme je

Bonnie Bear Saves Frogtime
Call of the Elder Gods
Deer & Boy
Directive 8020
Fading of Nicole Wilson
Hysterie
Ikuma: The Frozen Compass
Indiana Jones and the Great Circle: The Order of Giants
Interscape
Keeper
Long Gone
No Stone Unturned
Psychotic Bathtub
Reanimal
Rue Valley
There Are No Ghosts at the Grand
Time To Wake Up
Undergrounded

Americká společnost MediaX se do povědomí hráčů zapsala akorát dvouCDčkovou adventurou Queensrÿche’s Promised Land postavenou kolem členů stejnojmenné heavymetalové skupiny. Po jejich dokončení se pustili do tvorby nepřímého pokračování slavné knihy George Orwella – 1984. V tomto dystopickém románu autor popisuje svět, ve kterém vládne absolutní totalita, kterou při životě udržuje permanentní válka mezi třemi mocnostmi.

A právě příběh hry nesoucí v současnosti již hodně profláklý název Big Brother měl přímo navazovat na tuto knihu, přičemž prim nehraje hlavní postava z literární předlohy Winston Smith, ale Eric Blair, jenž žije v temném evropském městě a jeho hlavním úkolem je záchrana snoubenky Emmy před ideopolicií. To vše mělo vyústit až k Blairově připojení se ke skupině Hacker Hunderground, jenž měla v úmyslu svrhnout Velkého bratra.

Hra byla vyvíjena v letech 1996-1999 a sami tvůrci ji popisovali jako kombinaci detailně propracovaného Rivenu zasazeného do reálného světa Quaka, přičemž na jejím designu i scénáři se podílel americký multimediální umělec Douglas Gayeton, kterého si můžete pamatovat jako tvůrce interaktivního filmu Johnny Mnemonic. Nakonec se však tuto first person hru nepodařilo nikdy dokončit. Tvůrci se zmiňovali, že se dokázali dostat zhruba na 70 %, v tomto případě se ale informační zdroje rozcházejí. Co je ale jisté, na přelomu milénia přišlo studio MediaX o práva na titul Big Brother. Jejich držitel Newspeak se snažil najít další studio, které by hru dokončilo, ale i tato snaha vyšla do ztracena.

Zdálo se, že to je vše, co dokázal tento titul hernímu světu ukázat. Po dlouhých pětadvaceti letech však nakonec svitla naděje si jej přeci jen vyzkoušet. Prostřednictvím archive.org totiž uživatel Shed_Troll nahrál na internet hratelnou alfaverzi z roku 1999, konkrétně ze 4. ledna zmíněného roku. Pokud si tedy chcete tuto nekompletní alfa verzi vyzkoušet, můžete tak učinit ZDE. A pokud se vám do těchto experimentů nechce, můžete si níže prohlédnout videa z jejího hraní.

Studio Pterodon Software, konkrétně Jaroslav Kolář a Petr Vlček, stáli u zrodu první komerčně prodávané adventury pro PC jménem Tajemství Oslího ostrova, aby ve stejném roce vydali i druhou point and click adventuru 7 dní a 7 nocí. Vznikla již řada článků a rozhovorů s autory týkající se vzniku Tajemství Oslího ostrova, jejich alespoň částečný seznam můžete nalézt na konci článku. Pokusím se ale na problematiku nahlédnout trochu obšírněji a sepsat přínos Pterodonů do českého adventurního žánru trochu komplexněji.

Jarek Kolář a Petr Vlček se seznámili v Brně na gymnáziu na Slovanském náměstí, kde je tamější učitel informatiky Urbánek nechával po výuce chodit do učebny počítačů, kde mohli s těmito přístroji experimentovat. V této skupině však nebyli sami, mimo jiné se mezi spolužáky nacházeli i Pavel Pospíšil s Lukášem Svobodou, jenž měli v této době již zkušenosti s tvorbou textových her a posléze založili studio NoSense, v rámci kterého vytvořili adventuru Dračí historie. A právě vzájemné hecování těchto studentů přispělo k tomu, že se začali soustavněji věnovat tvorbě her. Kolář s Vlčkem postupně zkoušeli získávat všechny potřebné znalosti k vytvoření hry, přičemž právě zmíněný Pavel Pospíšil již měl zkušenosti s tvorbou textovek a působil tak jako jejich mentor. Posléze si práci více rozdělili, kdy se Petr Vlček zaměřil hlavně na programování a jeho kolega na grafickou část. Jejich hlavní motivací bylo dokázat si, že se jim podaří vytvořit hru, která by fungovala tak, jak má.

Úplně prvním pokusem testu vlastních schopností a použitých technologií byly čtyři obrazovky „vypůjčené“ z Indiana Jonese, ve kterém se podařilo odzkoušet skloubení komplexního fungování vlastního enginu a schopností autorů, hlavně nahrání a zobrazení bitmapů na obrazovce. Tento pokus pojmenovali Legendární lebka profesorky Dvorské a dalo se v něm klikat na předměty, obsahovalo to i text, ale ještě nebyly k dispozici žádné animace ani postavy. V názvu zmíněná lebka se pak nacházela ve skladu uhlí.

Dalším zásadním krokem pro budoucí úspěch se stala neherní aplikace. Petr Vlček se svým spolužákem Lukášem Svobodou totiž vytvořili pro školu účetní program a za odměnu dostal školní počítač na prázdniny 1993 zapůjčený domů. Veškerá předchozí tvorba totiž probíhala jen na počítači ve škole, protože v tu dobu měl Vlček doma pouze Atari. Během letních prázdnin tedy naprogramoval vlastní engine nesoucí název AGE (Adventure Game Editor).

Poté již přichází na řadu první skutečně funkční kousek zvaný Skrytý informátor. I zde bylo prioritou odzkoušet si fungování celého nového enginu i v rámci něj umístěných interakcí a schopnost dát všechno dohromady. Opět byla použita „externí“ grafika – ať už šlo o stromy z golfové hry nebo hrad z Defender of the Crown. Byl tu také první pokus o vlastní grafiku pozadí. Už v něm bylo možné vidět budoucí postavu Gajbraše, který byl animovaný, uměl chodit, sbírat a používat předměty i mluvit. Hlavní postava byla také převzatá, tentokrát z Monkey Islandu s jedním podstatným rozdílem, kdy hlavní postava měla vousy. Příběh nebyl žádný zázrak, postavička chodila po ostrově, sbírala věci a něco málo udělala, až se nakonec stromečku objevily oči a prohlásil, že se chystá hra, která se bude jmenovat Tajemství Oslího ostrova. Ostatně, podobný krok udělali i na konci jejich následující prvotiny, i když tam už oznámení další hry tolik nevyšlo…

Tím už se ale dostáváme k první skutečně komplexní hře, kterou se podařilo dokončit a dokonce vydat – Tajemství Oslího ostrova, přiznané parodie na legendární Monkey Island. I tato hra byla primárně zamýšlena jako test schopností obou autorů i nově vytvořeného enginu. Původně vůbec nepočítali s tím, že by došlo k nějakému komplexnějšímu vydání, maximálně se plánovala jen jako freeware mezi kamarády. Až poté se duo chtělo vrhnout na skutečně pořádnou adventuru z prostředí Vikingů nebo starověkého Řecka plného bájí a mýtů. Na ni však posléze nikdy nedošlo…

Vývoj hry trval několik měsíců hlavně během léta a školního roku 1993/1994. Zatímco Jarek na grafice pracoval v softwaru Deluxe Paint už od jara, Vlček se do produkce naplno ponořil po dokončení Skrytého informátora. Po dokončení celého projektu se oba autoři rozhodli, že se pokusí hru nějak vydat. A tak ji nahráli na dvě diskety a poslali je do tehdejších ikonických časopisů Excalibur a Score. To bylo v rámci jejich úsilí všechno. Leč náhoda tomu chtěla a Kolářova třída vyrazila na školní výlet do Poličky a Jarek si náhodně vzpomněl na inzerát v časopise Excalibur, ve kterém byla promována firma Vochozka Trading se sídlem právě v Poličce, která se tehdy jako jedna z prvních u nás zaobírala distribucí her. A tak se při obědovém rozchodu vydal společně se spolužáky najít Dukelskou ulici, kde měla zmíněná firma sídlit. Ke svému překvapení narazil na sídliště plné paneláků a tam se snažil najít správný dům, kde měl být byt Petra Vochozky. Ten se mu podařilo najít, vystoupat do šestého patra paneláku a s Vochozkou se setkat. Přestože nebyl na schůzku vůbec připravený a neměl s sebou ani žádné materiály, pěkně si popovídali o tvorbě her. Petr Vochozka hovořil o připravované adventuře pro amigu, Jarek Kolář zase o vlastním dokončeném díle. Vzali si na sebe kontakt a další dva týdny se nic nedělo.

Petr Vochozka však byl členem redakce Excaliburu a k dříve zaslané disketě se náhodou dostal a hru si vyzkoušel. Následoval telefonát Jarkovi Kolářovi, který vyústil až v podpis smlouvy. Hra nakonec vyšla přesně 20. června 1994, tehdy ještě na jediné disketě, která byla společně s třístránkovým manuálem zatavená jen v igelitovém obalu. Papírová krabice přišla až později, když se při tvorbě krabice pro další hru udělala zpětně i pro TOO. Prakticky pár dní po vydání hry na začátku července vyšla extrémně pochvalná recenze v Excaliburu, pod kterou je podepsaný Beast alias Jan Tománek. Kolují fámy, že si ji napsal sám Petr Vochozka, ten se ale v řadě rozhovorů dušoval, že byla recenze napsána dřív a on se na jejím základě rozhodl hru vydat. Kde je pravda ví asi jen on sám.

Prodejní úspěch Tajemství Oslího ostrova byl na svou dobu nevídaný, když se prodalo zhruba 2000 kusů. Před týmem nyní ležela otázka, co dál. Původně chtěli udělat vlastní velkolepou adventuru lehce mixnutou s RPG – ať už s již dříve zmíněnou mytologickou tématikou nebo z časů kolonizace latinské Ameriky, které se ostatně týkala slova Gajbraše v závěru Oslího ostrova. Ještě před vydáním Oslího ostrova se ale domluvili s Petrem Vochozkou, že udělají PC verzi hry 7 dní a 7 nocí, tedy té hry, o které hovořili při první schůzce v Poličce. Šlo tedy o hru, jenž byla původně připravovaná pro amigu a byla již v pokročilém stadiu vývoje. Vydavatel měl dodat scénář a grafiku, Pterodoni se měli postarat pouze o implementaci do vlastního enginu. Situace se ale nakonec trochu zvrtla, protože se ukázalo, že původní grafické podklady nejsou příliš použitelné. Vše bylo navíc úplně původně plánováno jen jako statické obrázky s minimem animací a tak se Kolář rozhodl prakticky celou grafiku předělat. I vzhledem k existenci enginu a získaným zkušenostem se hru podařilo dokončit v rekordním čase asi čtyř měsíců. Finální verze hry tak stihla dokonce vyjít ve stejný rok, jako Oslí ostrov. Použitý engine byl hodně odlišný, jednalo se totiž o kompletně přepracovanou verzi AGE 2., jen ovládací interface byl mnohem přívětivější. Vzhledem k omezenému časovému prostoru hra obsahovala méně animací a celková grafická stránka byla jednodušší, přesto ale byl vidět oproti prvnímu dílu určitý kvalitativní i kvantitativní posun. Vše doplnil mnohem přívětivější interface.

Odbočme na chvíli směrem k verzi pro amigu, na kterou bylo 7 dní a 7 nocí původně vyvíjeno. Z této původní verze byl pro PC použit vlastně jen scénář Karla Šolberka, což byl ve skutečnosti pseudonym samotného Petra Vochozky. Jinak byla verze pro amigu vyvíjena samostatně vlastním týmem, ve kterém se o programování staral Václav Přibík a o grafiku Patrik Špaček, pozdější autor amatérských překladů do češtiny a také grafik v řadě světových studií. Po úspěchu PC verze ztratil Petr Vochozka o amiga verzi zájem a ta nebyla nikdy dokončena. Existuje ale nedokončená a tudíž i nedohratelná verze, kterou si zájemci mohou vyzkoušet ZDE.

Po dokončení 7 dní a 7 nocí se chtěli Vlček s Kolářem konečně vrhnout na svoji vybásněnou bombastickou adventuru, která by je vystřelila do výšin herních vývojářů mezi jiná světoznámá studia. Tvorba na titulu nesoucím pracovní název Hesperia ale příliš neodsýpala a jejich plány se nakonec velmi rychle stočily jinam. Petr Vochozka měl kontakty na německou firmu Black Legend, která se hodlala pustit do tvorby vlastní adventury a potřebovala tým, který by ji dokázal vytvořit. Tak začali pracovat na klasické point and click adventuře nesoucí název To Hell and Back, jenž byla sepsána podle tehdejší populární německé série hororových knížek Dämonen-Land, konkrétně jejího stého dílu od autora jménem Michael Schönenbröcher píšícím pod pseudonymem Monster-Mike. Na základě tohoto námětu byl sepsán scénář, jehož autorem se stal Christoph Piasecki. Od něj dostali faxem scénář, seznam obrazovek a postav, zbytek byl na Vlčkovi s Kolářem. Komunikace přes internet tehdy byla v plenkách, telefony zase byly extrémně drahé. A tak se oba autoři po čase rozhodli vydat přímo do Německa na osobní konzultace. Z původně plánovaného týdne nakonec vznikla tříměsíční návštěva. Po ní následoval návrat do Čech na absolvování maturity, po které se oba vydali zpět k našim západním sousedům, nyní již natrvalo. Bohužel ale byla zmíněná adventura až příliš ambiciózní, měla mít deset kapitol a asi dvě stovky obrazovek a to vše mělo být v SVGA v tehdy brutálním rozlišení 800×600. V době, kdy byly hratelné zhruba dvě kapitoly a hotových cca 120 obrazovek, tak se ukázalo, že byl celý projekt scénáristicky i z hlediska designu špatně promyšlený a počtem tvůrců hodně poddimenzovaný, takže byla hra uložena k ledu a oba autoři byli posléze převeleni na tvorbu strategie.

A tím končí éra Pterodonu i jeho dvou hlavních osobností na poli adventur, jejich následující projekty již bohužel byly jiných žánrů. Ale třeba se přeci jen ještě někdy dočkáme změny, Jaroslav Kolář se nechal v několika rozhovorech slyšet, že má rozpracovaný scénář na pokračování Tajemství Oslího ostrova. Tedy vlastní pokračování, ne původně plánované Tajemství Oslího ostrova 2, které měl dělat pro Vochozka Trading úplně jiný tým, jak jsme ostatně v nedávné době psali. Zároveň má také rozpracovaný koncept na pokračování 7 dní a 7 nocí (tentokrát by to bylo devět měsíců a šest týdnů), který by se neměl zabývat tématikou sexu, ale toho, co následuje po něm. Doufejme, že se mu tyto plány podaří úspěšně naplnit. A třeba i někdy dojde na tu v klukovském mládí vysněnou adventuru z mytologického Řecka.

Zajímavé odkazy na články týkající se Pterodon Software:

• TÉMA: Jarek Kolář o počátcích CZ herní scény
• Rozhovor o Tajemství Oslího ostrova: Nechápu, jak to někdo mohl hrát
• Jarek Kolář rekapituluje 7 dní a 7 nocí
• Petr Vochozka popisuje své začátky
• Game Story – 2/10 Klíče
• Talk to… Autor Vietcongu Jarek Kolář (Podcast Retro Nation)
• GDS 2008 – Jarek Kolář: Historie Pterodonu
• Gamer Pie – Herní Festival – Tajemství Oslího ostrova – Retro Nation: Dobrovský, Olejník a Jarek Kolář
• VIDEO: Level TV podcast – Adventury, naše láska
• České adventury – díl 1
• Historie adventur #4: česká stopa
• Vizitka: Pterodon, Brno
• Jarek Kolář: Future
• FPI: Jarek Kolář I Vietcong, Pterodon, BadFly Interactive
• Historie a kontext produkce počítačových her žánru adventure v České republice

Fanoušky adventur již před šesti lety potěšilo uznávané anglické vydavatelství Bitmap Books unikátní knihou The Art of Point-and-Click Adventure Games obsahující desítky rozsáhlých a exkluzivních rozhovorů s klíčovými vývojáři stojícími za nejoblíbenějšími hrami v historii žánru. Původní verze s úctyhodným počtem 460 stránek od té doby nabobtnala do třetího vydání, když se rozrostla o dalších více než 60 stránek.

Právě toto třetí vydání se nakladatelství Xzone rozhodlo uvést na český trh a to v kompletním českém překladu pod názvem Umění klasických adventur – Historie point-and-click her. Návdavkem k tomu je kniha doplněna o unikátní speciální kapitolu věnovanou českým a částečně také slovenským point-and-click adventurám. Autorem této české kapitoly je jeden z členů týmu Ráje adventur Petr Ticháček. Ten se zaměřil na rozsáhlý rozbor historie českých adventur a vše doplnil rozhovory s nejvýznamnějšími tvůrci. Původně plánovaný několikastránkový dovětek se rozrostl na 70 stran a je tou správnou třešničkou na dortu unikátního díla.

V brněnské prodejně Xzone včera proběhl oficiální křest knihy. Akce v prodejně, jenž sídlí nedaleko slavného gymnázia na Slovanském náměstí, kde se defacto začala tvořit historie českých adventur, se samozřejmě zúčastnila většina autorů zodpovědných za české vydání počínaje vedoucím projektu Janem Bobrovským, překladatelkou Hanou Machalovou, editorem Pavlem Skotákem, autorem české kapitoly Petrem Ticháčkem, autorem pixelartových postaviček Kubou Špiříkem a také jedním ze zpovídaných autorů Jarkem Kolářem, který se v knize postaral také o doslov.

Všem fanouškům adventur můžeme tuto unikátní knihu směle doporučit. Pořídit si ji můžete jak v kterémkoliv z kamenných obchodů Xzone, tak také prostřednictvím e-shopu ZDE.

Zdroje fotografií: Xzone, Shani, Petr Poláček

I vzhledem k dokončování překladu Broken Sword – Shadow of the Templars: Reforged a také práci na české sekci připravovaného překladu knížky Umění klasických adventur jsme se s těžkým srdcem rozhodli návštěvu letošního Gamescomu vynechat. I přesto se pokusíme sesumírovat a představit tituly, které byly v Kolíně předváděny. A protože jich bylo nebývale mnoho, rozprostře se reportáž do několika dílů.

Broken Sword – Shadow of the Templars: Reforged
Revolution Software

Stejně jako v loňském roce byla největším adventurním hitem výstavy remasterovaná verze prvního Broken Swordu. Tentokrát již byla těsně před vydáním a tak mohl Charles Cecil umožnit novinářům samotnou hru si vyzkoušet. Jediný zástupce redakce v Kolíně Jan Srp byl jedním z vyvolených a z této návštěvy sepsal reportáž pro BonusWeb. Jak se posléze ukázalo, hra splnila přesně to, co slíbila. A nyní se již v Revolution Software doufejme naplno vrhnou na šestý díl.

MachineRe
Level Labs

Německé studio Level Labs se sídlem v Lipsku si na Gamescomu odbylo premiéru a představilo zde svou prvotinu s názvem MachineRe. Jedná se o first person hororovou adventuru odehrávající se v temrných industriálních hlubinách alternativního 19. století. Hrajete za geniální vědkyni Claire Freude, která se potřebuje z bludiště skladovacího prostoru dostat pryč.

 

Crackernuts
Hairy Heart Games

Crackernuts je krátká příběhová hra na motivy skotské pohádky o dívce, která si za trest prohodila hlavu s kozou. Nyní koza i dívka provozují knihkupectví a marně se snaží zaplatit své složenky. Země totiž upadla do temnoty a téměř nikdo již nečte. Dostanete za úkol zjistit, co se pokazilo, vyhledat čarodějnici, jenž vás proměnila v tuto zrůdu a objevít temné tajemství v samotném srdci královské rodiny, která této zemi vládne. Unikátem hry jsou skutečné, ručně vyrobené loutky, které jsou následně použity v samotné hře.

Reka
Emberstorm Entertainment

Máte rádi Babu Jagu a domek na kuřích nožkách? Pak by se vám mohla líbit Reka, third person akční adventura německého studia Emberstorm Entertainment. V roli Reky, mladé aspirantky na čarodějnici, jejíž učitelkou a mentorkou není nikdo jiný než sama Baba Jaga, se vydáváte na putování tajemnou slovanskou přírodou konce 19. století. Po celou dobu vás doprovází váš vlastní domek na kuřích nožkách, do kterého můžete kdykoliv vstoupit. Hra je mixem adventury, RPG a craftingu. V otevřeném světě budete sbírat různé předměty a zásoby, které budete využívat k výrobě nástrojů, vylepšování vlastního domu, vyrábění lektvarů i pomáhat si při čarování. Tato hra vyšla krátce po skončení Gamescomu a můžete si ji pořídit na Steamu ZDE.

Will: Follow the Light
TomorrowHead Studio

Američtí vývojáří z TomorrowHead Studio představili hru inspirovanou walking simulátorem Firewatch, jenž ponese název Will: Follow the Light. Budeme v ní řídit plachetnici či psí spřežení po severských krajích, řešit hádanky za pomocí meteorologické stanice a realistického navigačního systému. A nad tím vším bude maják, jenž bude produkovat světlo, které máte následovat.

Prim
Common colors

O černobílé adventuře Prim jsme psali již před mnoha lety. Od té doby se vývoj stále natahoval, tvůrci se z CMMN CLRS přejmenovali na Common Colors, stihli vydat demo i spustit Kickstarterovou kampaň. Na Gamescomu opět předváděli své dílo insiprované legendárními filmy Tima Burtona. A zdá se, že se hra konečně blíží ke svému vydání, datum bylo stanovené na 24. října 2024. Dočkáme se?

Follow the meaning
HiKing Mind Studio

Polští vývojáři z HiKing Mind Studio připravují jako svoji prvotinu ručně kreslenou point and click adventuru nesoucí název Follow the meaning. V ní se dostanete do podivného městečka, jehož obyvatelé mají strach z nedaleké léčebny a jejich lékařů. Jakožto detektiv Paul Trilby se snažíte přijít záhadě na kloub.

Journey Beyond the Edge of the World
Markus Koepke

Atmosférickou first person adventuru Journey Beyond the Edge of the World připravuje německý filmař Markus Koepke. Ten se zhlédl ve tvorbě počítačových her a rozhodl se přenést filmařský zážitek i na počítače. Připravil si pro nás mysteriózní retro-scifi, ve které zavede hráče do roku 1953 na rybářskou loď, která se nachází někde v oceánu. Nevíte, kdo jste ani kde přesně se nacházíte. Jenom slyšíte tajemný zvuk přicházející od můstku. A tak začnete pátrat… Jak můžete vidět z přiloženého videa, autor zvolil hodně zvláštní rozpixelovanou grafiku doplněnou moderními vizuálními efekty a 3D zvukem.

Další díl