RECENZE: Ramonovo kouzlo

Bylo tomu brzy zjara, kdy zlý čaroděj Ramon vtrhl do Nového Města nad Metují, usadil se na místním zámku, zabral okolní lesy, uvěznil několik duchů a nechal zkamenět všechny hodné lesní skřítky. Podaří se hráči za pomocí zachráněných skřítků přemoct zlého čaroděje a zachránit město?

Přesně takto zní základní příběh adventury z herního pravěku, konkrétně z roku 1995, kterou vydala tehdejší společnost Vochozka Trading a za jejímž vývojem stál pozdější spoluzakladatel Pterodonu s.r.o. Michal Janáček.

Jedná se o dobu, kdy začaly vycházet první české adventury pro PC jako Tajemství Oslího ostrova, 7 dní a 7 nocí či Dračí Historie. Po těchto více či méně zdařile nakreslených dílech přišlo Ramonovo Kouzlo s úplně jinou technologií – veškerá hra se odehrává prostřednictvím naskenovaných fotografií, jako by se postava dívala pohledem vlastních očí. V současnosti působí rozlišení 640×480 notně archaicky, ve své době to ale bylo zajímavé zpestření – hra komunikující česky, v českých reáliích a ještě k tomu s digitalizovanými fotkami.

Celá hra se odehrává v Novém Městě nad Metují, novoměstském zámku a okolních lesích. Kromě herní náplně působí i poučně jako kulturní průvodce městem i jeho okolím s důrazem na historii. Podíváme se tak nejen do zámku, ale i do jeho originální zámecké zahrady s dřevěnými stavbami podle plánů Dušana Jurkoviče nebo na zříceninu hradu Výrov.

Dějepisné poznatky nemají jen edukativní charakter, ale jsou i součástí některých úkolů. Jak je patrné ze základního děje, je potřeba vyhnat zlého čaroděje z města a zachránit zkamenělé skřítky. Ty lze zachránit tím, že na ně použijete některý předmět vztahující se k jejich povolání, samotného Ramona pak můžete zničit na úplném konci.

Pohybujete se tedy mezi statickými obrazovkami pomocí šipek na obrázku. Občas se nedaří tvůrcům správně držet směr a orientace mezi jednotlivými obrazovkami je složitější, naštěstí vše pomáhá vyřešit jednoduchá mapa, která se sama kreslí na základě hráčova postupu. Jednotlivé úkoly jsou celkem jednoduché – častokrát jde jen o to sebrat předmět a někomu ho přinést, případně zodpovědět některou otázku vyčtenou z kroniky či zjištěnou od jiných postav. S nimi je možné konverzovat, rozhovory jsou však extrémně stručné. Vzhledem k celkovému počtu obrazovek je obtížnost relativně jednoduchá a hra se dá dohrát za jediný večer. Jen je potřeba často ukládat, ve hře se dá několikrát zemřít a nebo dokonce dostat do slepé uličky, ze které není úniku.

V současnosti hra již nikoho neosloví, ve své době se ale jednalo o originální počin, který určitě stál za zmínku a zahrání. Nyní lze toto dílo doporučit dobrodruhům a také těm, kteří by si chtěli zahrát dílo z období prvního významnějšího rozvoje českých adventur, kde má Ramonovo kouzlo své nezastupitelné místo.