V těchto dnech trochu překvapivě vyšla vylepšená verze české adventury Someday You’ll Return, která nese podtitul Director’s Cut. Tvůrci z CBE Software se totiž spojili s Bohemia Interactive a společně dva roky pracovali nejen na portu na konzole, ale také na vylepšení té současné PC verze.

A čeho se tedy v Someday You’ll Return Director’s Cut dočkáme nového? Hra konečně vychází i na konzolích, vylepšena byla podpora gamepadů, které již nyní umožňují také haptickou zpětnou odezvu. Hra byla přeložena do několika nových jazyků, v češtině jsme se bohužel opět nedočkali dabingu, jen byly do naší mateřštiny překreslené také obrázky.

Také obsah PC verze se dost změnil. Přibyl fotomód, režim New Game+, výrazně se zjednodušil kritizovaný stealth mód, přibyly nové achievementy, bylinkářství má nový tutoriál. Přibyla navíc nová papírová mapa, která je k dispozici téměř po celou dobu hry (vyjma míst, kde to příběh zapovídá). Celkově by tedy hra měla být svižnější, výrazně by měly být omezeny nudné bloudící pasáže. Přibyla také řada nových dokumentů, zvyukových efektů, přibylo přes 30 minut nové hudby. Hra tedy prošla rozsáhlým stříhem, přesto z ní žádný obsah nezmizel – jen se tyto vystřihnuté pasáže staly nepovinnými.

Doufejme, že se režisérská střihová verze dočká výraznějšího úspěchu, který bude motivovat tvůrce z CBE Software ke tvorbě další hry. Všichni majitelé původní originální hry dostanou Director’s Cut jako poděkování zdarma jako samostatný nový produkt.

Nejsem příliš velkým příznivcem walking simulátorů, proto mě první zprávy o Someday You’ll Return nechávaly celkem chladným. Působivé trailery, zajímavé prostředí českých luhů a hájů i ujištění autorů, že nepůjde o walking simulator, ale o příběhem vedený psychologický horor se silnými adventurními prvky, to vše mou pozornost nakonec získalo. Díky spoustě času kvůli koronovirové anabázi jsem pak měl možnost se do hry pustit hned v den vydání. A přes prvotní chladné očekávání jsem se nakonec nemohl dočkat, až hru konečně spustím.

A začátek mě rozhodně nezklamal, spíš naopak. Jakožto Daniel přijíždím do zalesněné oblasti inspirované Chřiby, abych nalezl svou dceru, věčnou útěkářku Stelu. Autem se však dá dojet jen k zavřené bráně, pak už se musí po svých. Procházka po nádherné krajině je opravdu parádní záležitost, v prvních chvílích jsem se vůbec nesoustředil na příběh, ale jen zkoumal okolí a procházel se. Já, odpůrce walking simulátorů… A že je co sledovat, hráč se pohybuje vesměs po turistických značených cestách známých z českých lesů. K dispozici má i navigaci v mobilním telefonu, ta je však kvůli nemožnosti zoomování téměř nepoužitelná, ve finále to ale vůbec nevadí. Prostředí je vymodelované skutečně pěkně a hlavně nápaditě, takže se člověk moc často nenudí a pokaždé najde nějaké zajímavé zákoutí či turistickou atrakci. Navíc se začínají objevovat i první střípky zajímavě navrženého příběhu – ať už potkávání osob, dopisy či sepsané příběhy z okolní historie. Po příchodu do bývalého skautského tábora, kde Daniel dřív působil jako vedoucí, se navíc přidávají i příběhy těchto táborníků s jejich deníky či nočními hrami. Objevuje se kniha se ságou o Cyrilovi a Metoději, herbář, pomocí kterého jde celkem zábavně míchat lektvary. Nejvíc mi ale srdce zaplesalo, když jsem objevil knihu šifer. Že by ve hře byly skutečně zajímavé úkoly a šifry k rozluštění? Těch šifer v knize sice není moc, ale i tak to slibovalo hodně.

Bohužel, s postupujícím se časem ubývá těchto pěkných procházecích míst a bohužel i těch zajímavých úkolů. Jakmile se hráč začne čím dál častěji dostávat do alternativního světa operujícím s historickou pamětí daných míst, obsah hry se výrazně mění. Namísto řešení šifer či nějakých úkolů se čím dál častěji dostávají na řadu stealth pasáže, kdy hráč ani pořádně neví, kudy se v té změti trosek vydat dál a přitom nebýt zahlédnut nepřáteli, což většinou znamená smrt a automatický reload. Obdobně otravné a až příliš časté je prolízání kobek uvnitř bunkru či nějaké jiné budovy. K tomu je potřeba připočítat utíkací pasáže, kdy jen někam bezhlavě běžíte a doufáte, že trefíte tu správnou cestu a utečete. Pak je tu ještě balancování nad propastí v různých místech, kdy musíte najít správnou cestu, kudy se vydat a při tom nespadnout. A nesmím zapomenout ani na další prvek – horolezení. Nápad to není špatný, ale jako všechny mechaniky uvedené v tomto odstavci je až moc nadužívaný. K tomu všemu je ještě potřeba dodat, že hra je v závěru hodně (a zbytečně) natahovaná.

Zhruba v polovině hry už začíná tento alternativní svět převládat, prakticky vymizí volné procházky po překrásné okolní krajině a vše se zhustí do jednoho koridoru, kterým je potřeba jít. Objevování nových míst či nových deníků výrazně ubývá, stejně tak adventurních úkolů. Příběh se dál posouvá jen zobrazováním nových úryvků v deníku Stely (odměnou za úspěšné dosažení nějakého místa) a pár pasáží, kde s vámi mluví postavy. Když se člověk dostává až k samotnému konci a začne chápat přesah celého příběhu, začne přemýšlet nad detaily a dávat si dohromady všechna fakta, může dojít k zajímavému rozuzlení, přestože řada věcí je řečena jen v náznacích a tak i po dohrání hry je možné na řadu událostí nahlížet různým pohledem.

Musím říct, že mě Someday You’ll Return na jednu stranu velmi příjemně potěšilo, na druhou však i zklamalo. Tvůrci si dali velkou práci s vymodelováním nádherného prostředí, přesto si troufám tvrdit, že jeho potenciál nedokázali naplno využít. Začátek v reálném a prosluněném světě je opravdu parádní, s přestupem do temnějšího světa se ale do popředí dostávají mechaniky, které měly zůstat zapadlé někde v podzemí. Byl bych radši, kdybych víc pátral po osudech táborových dětí, řešil úkoly, které jim připravovali jejich vedoucí, sledoval pro ně připravené stezky odvahy či šifrovací hry. Jak ukázala první půlka hry, tvůrci takovouhle náplň dokáží připravit. Místo toho přichází pochmurné temné pasáže s chozením odnikud nikam, které jen otravují a zdržují od pátrání po příběhu. Tak, jak jsem se v úvodních pasážích těšil, až se zase vrátím zpátky k počítači a vydám se do světa v okolí tábora Čtyřlístek, v závěru už jsem si přál, aby to konečně skončilo. A to není dobře…

Audiovizuální zpracování je velice podařené, pěkně vymodelované prostředí se známými i méně známými pamětihodnostmi Čech a Moravy, to vše doplněné o lokální báje a folklórní hudební doprovod. Se zvuky je to horší, tvůrci řešili i problémy, kdy se některé z nich nepřehrávají, když mají, což trochu kazí atmosféru. Někteří nadávají na dabing, já jsem s ním neměl problém, Daniela jsem si znelíbil hned od začátku, což byl asi záměr. Český dabing by hře ale určitě slušel. Pochvalu si zaslouží i ovládání, které je intuitivní – jak při interakci s prostředím, tak i při používání věcí v inventáři, seskládávání bylinných lektvarů a procházení deníků či podobných dokumentů. Ukládání hry probíhá automaticky při přechodu do určitých míst – a to se děje hodně často, takže uložených pozic je opravdu spousta. V tom je trochu zádrhel, když si totiž chcete nahrát některou z předchozích pozic, tak se špatně orientuje, která je ve kterém místě. Jedinou nápovědou je číslo kapitoly a čas, kdy save proběhl.

Someday You’ll Return je vydařený walking simulátor říznutý adventurou a hororem zasazený do moravského prostředí. Kdyby však ve hře bylo více puzzlů a pátrání namísto plížení/horolezení/procházení bunkrů/balancování na římsách, dopadlo by to mnohem lépe.

Nutno přiznat, že tvůrci i po samotném vydání na hře neustále pracují, opravují bugy a snaží se naslouchat názoru hráčů. Je tedy možné, že se do tajemných lesů vydám po pár týdnech nebo měsících znova, abych zjistil, co se mezitím změnilo…

Nová česká hra Someday You’ll Return má světové parametry, přitom byla z velké většiny vytvořena v pouhých dvou lidech. Podíváme se v ní do českých lesů, kde budeme pátrat po ztracené dceři.

Vývojářský tým CBE Software není na české videoherní scéně žádným nováčkem, nikdy však nedosáhl proslulosti, které se dostává například Warhorse nebo Bohemia Interactive. To se ale možná brzy změní, protože jejich novinka patří do žánru, který je aktuálně v kurzu.

Someday You’ll Return je tzv. walking simulator a po většinu času v něm budete procházet virtuální přírodou, inspirovanou skutečnou přírodou Českého Švýcarska. A kochat se… Přestože většinu vývoje měli na starosti jen dva lidé, nebáli se jít do technicky náročného Unreal Enginu a výsledek vypadá vyloženě skvěle. Co hře chybí na detailech dohání celkovou kompozicí krajiny a díky skvělé práci se světlem mnohdy vypadá lépe než řádově dražší Kingdom Come. To ale není příliš fér srovnání, na rozdíl od něj se totiž Someday You’ll Return odehrává na daleko menší ploše, spíše než otevřeným světem je pavučinou cest a cestiček.

Orientace v herním světě je podstatnou složkou hratelnosti a také jednou z nejlepších vlastností hry. Zatímco většina konkurence si pomáhá pomocí interaktivních map, kompasů či uživatelského rozhraní, zde se musíte spolehnout na turistické značení. Pokud někam potřebujete dojít, nezačne vám v prostoru blikat obrovský vykřičník, ale musíte se podívat na turistické cedule a pak se například jednoduše vydat „po modré“. Svět hry je oproti realitě samozřejmě zhuštěný a od každé značky vidíte většinou hned tu další, navíc obsahuje spoustu orientačních bodů. Nechci říkat, že jsem během těch zhruba dvaceti hodin potřebných k dohrání nikdy nezabloudil, ale vždy to bylo jen a pouze mojí chybou.

 

Pokračování recenze v odkazu…

 

 

 

 

Kompletní recenzi najdete na stránkách Bonusweb.cz ZDE.

Psychologický horor Someday You’ll Return českého studia CBE Software má konečně své datum vydání. Tvůrci dnes zveřejnili video potvrzující spuštění hry 14. dubna 2020.

V roli Daniela se vydáváte pátrat po chřibských lesích po dceři, která se nově jmenuje Stela. Ta je notorickou útěkářkou a vydala se do míst, kde její otec jakožto vedoucí skautského tábora pořádal noční bojovky. A právě v těchto místech se ozývají staré vzpomínky, které nevěstí nic dobrého.

Nepůjde jen tak o ledajakou adventuru, při procházení se moravským lesem budete potkávat zvláštní lidi a pátrat po důvodech, proč Stela utekla, zároveň se ale budete hlubit do vlastního nítra a vzpomínek. Při tom všem budete využívat prvků survivalu či stealth pasáží, takže by nemělo jít o klasický walking simulátor procházející se malebnou, ale strašidelnou krajinou.

Hra vyjde v úterý 14. dubna 2020 na PC, později v letošním roce pak i na PS4 a XOne.

O hře českého dua Jan Kavan, Lukáš Medek s názvem Someday You’ll Return jsme psali již několikrát. V těchto dnech vydali tvůrci z CBE Software nové video, ve kterém si tuto ambiciózní českou hru připomeneme.

V tomto psychologickém thrilleru se vydáme v roli Daniela pátrat po chřibských lesích po dceři Sáře. Ta je notorickou útěkářkou a vydala se do míst, kde její otec jakožto vedoucí skautského tábora pořádal noční bojovky. A právě v těchto místech se ozývají staré vzpomínky, které nevěstí nic dobrého.

Přesné datum ještě nebylo stanoveno, hra by však měla vyjít v průběhu letošního roku