Ukrajinští Frogwares jsou jedinečnými specialisty na počítačové hry ze světa Sherlocka Holmese. Pokud nebudeme počítat hidden object hříčky, nejnovější počin Sherlock Holmes Chapter One je devátou regulérní adventurou ze světa proslulého britského detektiva. Tentokrát je však oproti svým předchůdcům spousta věcí jinak.

Chapter One v názvu totiž neznamená začátek epizodického vydávání her, ale odkazuje na samotnou minulost Sherlocka Holmese. Na období, než přijel do Londýna, seznámil se s Johnem Watsonem a postupně se stal světoznámým detektivem. Zde se dostáváme do kůže teprve jednadvacetiletého mladíka, který se deset let po smrti své matky Violet Holmesové vydává na středomořský ostrov Cordona, aby vzdal své matce hold a snažil se zjistit, proč zemřela. Je totiž zřejmé, že se s rodinnou tragickou situací stále nevyrovnal a v podvědomí se pokusil tento traumatizující zážitek vytěsnit. Na slunný ostrov, ve kterém prožil své dětství, se vydává i se svým imaginárním kamarádem Jonem, kterého si jakožto psychicky narušený chlapec ve své minulosti vytvořil.

 

 

 

 

 

 

Zásadní proměnou neprošla jen postava hlavního hrdiny, ale také okolní prostředí. Tentokrát se prakticky kompletně vyhneme temným londýnským zákoutím, celá hra se odehrává na zmíněném smyšleném ostrově Cordona kdesi ve Středozemním moři. A hlavně se poprvé v historii holmesovské série jedná o otevřený svět. S open worldem si Frogwares nepříliš úspěšně pohráli už v lovercraftovské a prakticky stejné zpracování prostředí se rozhodli použít i v případě nového Sherlocka. A z chyb předchůdce se pokusili poučit, což se jim naštěstí v řadě nedostatků podařilo.

Ale přeci jen, hodí se otevřený svět pro universum Sherlocka Holmese, postaveného spíše na komornějším detailním vyšetřování jednotlivých případů? Odpovědět na tuto otázku se jednoznačně nedá, přesto je asi možné říct, že se tvůrci s rozlehlým prostředím vyrovnali se ctí. Celý ostrov je rozdělen do pěti čtvrtí ležících na samostatných ostrůvcích různě pospojovaných mosty, přičemž každá z těchto čtvrtí má svůj vlastní charakter. Není se ani co divit, svou středomořskou polohou si totiž ostrov říkal o častou okupaci a tak se v jeho čele vystřídali například Benátčané či Osmanští Turci. Poslední léta ale ostrov patří pod nadvládu britských okupantů. Jak již bylo řečeno, každá ze čtvrtí má svůj charakter i zvláštní architekturu a atmosféru, čímž se podařilo nabourat obvyklý stereotyp otevřených světů. Je mnohem živější, i když je interakce stále omezená.

 

 

 

 

 

 

Hlavní hybnou silou her se Sherlockem Holmesem bylo vždy vyšetřování a nejinak je tomu naštěstí i zde. Hlavní příběhová linka týkající se vyšetřování smrti vlastní matky je protkána řadou méně či více významných případů. Kdykoliv je možné odbočit z hlavní linky a pomoci místním detektivům či novinám s vyřešením méně závažných deliktů. Při nich využijete klasické mechaniky známé z sherlockových her v čele s myšlenkovým palácem, kde se spojují získané poznatky do jednotlivých dedukcí. Nejdřív je potřeba tyto poznatky získat – a to buď klasickým pozorováním, detailním prozkoumáváním konkrétních oblastí, vyslýcháním, vyhledáváním ve spisech, skládáním vzorců u chemické analýzy či soustředěním, které pomáhá Sherlockovi odhalit některé stopy, které jsou běžným smrtelníkům na první pohled skryty.

Vyšetřovacích mechanik je ve hře opravdu spousta a prakticky všechny jsou dostupné hned od samotného začátku. Proto tvůrci vhodně zvolili úvodní rozsáhlý případ po příjezdu na ostrov v hotelu Il Palazzo del Lusso jako tutoriál, kde se hráč naučí jednotlivé mechaniky postupně používat. Všechny stopy i úkoly jsou pak přehledně zobrazené ve vyšetřovacím spise, takže je relativně jednoduché se v nich zorientovat a zjistit, co je potřeba dořešit. Dá se zde přepínat i mezi jednotlivými případy, kterých je zatím více než třicet a ostatní budou přibývat prostřednictvím DLC. A když už si skutečně nebudete vědět rady, můžete se podívat do Jonova deníku, kam si zapisuje různé poznatky z vašeho vyšetřování i vlastní uštěpačné poznámky.

Po vyřešení loupeže a vraždy ve zmíněném hotelu se již ocitáte ve volném světě na ostrově a můžete se po něm různě promenádovat. Prakticky všude se dostanete pěšky, na různých místech jsou pak rozmístěné body rychlých přesunů, kam se můžete pomocí drožky rychle přepravit. Stačí jen přejet na mapu, zvolit takovýto již dříve navštívený bod a za krátkou chvíli vyplněnou nahráváním jste na zvoleném místě. S postupující dobou tak už není potřeba ztrácet čas chozením odnikud nikam, těmito drožkami se přesun hodně zrychlí. Na uvedených bodech rychlých přesunů se pak budete objevovat také pokaždé, když nahrajete uloženou pozici.

 

 

 

 

 

 

My se ale vydáme na panské sídlo Stonewood, tedy domu, ve kterém žila rodina Holmesů. V současnosti zpustlé sídlo je jen temným odrazem honosného sídla z ještě nedávné minulosti. Sherlock mu však postupně navrací jeho zašlou slávu – ať již kupováním starožitností různě ve městě, tak také otevíráním jednotlivých místností, do kterých se dostává až s postupem celého příběhu. Hlavní příběhová linka sestává z pěti základních případů a je sepsána skutečně skvěle. K ostatním vedlejším případům se dá dostat různým způsobem – tu se dočtete o výzvě v novinách, na policii vás požádá konstábl o pomoc, v novinách potkáte agenta svého bratra Mycrofta, tu odposlechnete nevinný rozhovor mezi lidmi na ulici. Variant, jak se dostat k případům, je velké množství. A stejně tak jsou rozdílné i samotné úkoly – některé jsou klasického detektivního ražení, kde je potřeba vypátrat vraha či postup, jak ke zločinu došlo. Jinde zase hledáte podle fotografií určitá místa, onde zase pátráte po ztracených historických mincích. Úkolů je opravdu spousta, neštítí se ani kontroverzních témat jako politiky či rasové nenávisti a dokážou hráče zabavit na dlouhou dobu. Na přetřes se dostanou i morální dilemata, vyšetřování totiž nejsou vždy jednoznačná a není snadné určit, kdo je skutečným pachatelem. Proto je klidně možné obvinit i nesprávného pachatele nebo se rozhodnout, že usvědčeného zločince nenecháte potrestat.

Ve hře je však jedna hodně otravná mechanika, která příliš nefungovala ani v The Sinking City, přesto ji tvůrci zařadili i sem. Jedná se o akční sekvence, při kterých je potřeba střílet. Po nepříliš pozitivním přijetí v lovercraftovské hře se rozhodli tvůrci akční pasáže rázně přepracovat. Hodně jich ubylo, navíc je možné jednotlivé postavy nezabíjet, ale je možné je jen zatknout. Nejdříve je potřeba jim sestřelit části brnění či slabých míst, čímž je dezorientujete a můžete je zatknout. I tak jsou tyto pasáže hodně otravné a ve světě Sherlocka Holmese absolutně zbytečné. Naštěstí si toho tvůrci byli evidentně vědomi a v průběhu betatestování přidali jednu velmi užitečnou možnost – pokud nechcete bojovat a máte vhodně nastavenou obtížnost, můžete souboj přeskočit klávesou ESC. Všem fanouškům adventur tento krok jednoznačně doporučuju, vůbec o nic nepřijdete.

 

 

 

 

 

 

Tento poměrně rozlehlý otevřený svět bylo samozřejmě náročné vytvořit a rozpohybovat. Ukrajinští tvůrci si na tom dali hodně záležet a podařilo se jim vše přetavit ve skutečně zajímavé prostředí, byť občas s drastičtějšími hardwarovými nároky a chybami. Přesto se setkáme s obvyklými neduhy otevřeného světa – hodně postav je naklonovaných a prochází ulicemi jen proto, aby tam byly. Řadu z nich můžete oslovit, dočkáte se však jen generických odpovědí. Ve hře se pravidelně střídá den a noc, kromě vizuálního efektu to však nemá žádný větší význam. Trochu vzruchu do toho přináší možnost či nutnost převlékání svého oděvu. Přeci jen, pokud chcete dostat nějakou informaci z vandráka, je lepší za ním přijít v otrhaném oblečení než v luxusním obleku, jinde zase pomůže policejní uniforma. Jednotlivé kusy oděvů je možné kupovat nebo si půjčovat a v některých případech jsou i nutné k úspěšnému vyřešení zadaných úkolů.

Celkově vzato se tvůrcům podařilo zasadit Sherlocka Holmese do celkem zajímavého otevřeného světa, který je rozmanitý a naplněn různorodým obsahem. Opětovně excelují v příběhové a pátrací sekci, kdy hlavně primární příběhová linka skutečně stojí za to. Občas je možná škoda, když se hráč nechá vedlejšími úkoly odlákat od této příběhové linky k méně závažným případům, ale je to každého volba, jakým způsobem se rozhodne vést svou postavu. Zapomenout nesmíme ani na velmi kvalitní překlad do českého jazyka.

Sherlock Holmes Chapter One je venku. Konečně. A nedopadl vůbec špatně.

Ufff.

Měl jsem možnost si hru osahat v různých fázích vývoje už od prosince 2020 a musím říct, že jsem byl zpočátku hodně nervózní. Nejen z celkové kvality projektu, ale také z jeho konceptu a především z příběhu. Dvacetiletý Sherlock Holmes na prosluněném ostrově uprostřed Středozemního moře – no to je představa přímo… nepředstavitelná. A hle – nakonec je příběh a herní svět tím nejlepším, co Sherlock Holmes Chapter One přináší.

I když to tak zpočátku nevypadá. Sherlock doplouvá na fiktivní ostrov Cordona ve Středozemním moři, kde před deseti lety nějaký čas pobýval a kde mu umřela jeho máma. Po vylodění se ubytuje v luxusním rozlehlém hotelu, v němž nás hra zhruba na dvě hodiny uzavře a jakoby mimochodem nám mrskne do vínku první „hlavní“ případ. Ten představuje v podstatě jakýsi protáhlý tutoriál a seznámí nás s většinou herních mechanik, které budeme během dalšího pobytu na Cordoně využívat. Jakmile se ale vymotáme z téhle úvodní svěrací kazajky a budeme se hlouběji a hlouběji zavrtávat do okolností máminy smrti, začne příběh hráče totálně pohlcovat a nakonec vyústí v jedno ze čtyř (!) odlišných, dech beroucích a emotivních zakončení.

SVĚŽÍ VÍTR

Postupem času, jak vás příběh obmotává, si začnete uvědomovat, že razantní změna prostředí Sherlockovi vlastně vůbec neuškodila. Spíš naopak. Hra jako celek působí svěže. Ať už jde o mladého nevyzrálého hlavního hrdinu, zápletku s hlubokými osobními momenty, nebo otevřený herní svět.

V okamžiku, kde se přede mnou otevřel celý ostrov Cordona (tedy po vyřešení prvního hlavního případu), jsem si připadal jako dítě ve hračkářství, které neví, kam koukat dřív. Herní svět vypadá nádherně, je architektonicky propracovaný, variabilní, a působí jako skutečný. No a jak jím budeme postupně procházet, začne se vyšetřovací spis plnit vedlejšími případy. Hra nabízí jednu nosnou příběhovou linku, která je protkána čtyřmi hlavními a povinnými případy, no a vedle nich cirka třicítku vedlejších případů a aktivit, jejichž řešení zabere od pár minut po několik hodin. Otevřený svět se tak najednou zahustí zajímavými místy a činnostmi. A začne dávat skutečně smysl. Na rozdíl od toho v The Sinking City.

NASLOUCHÁME A ZLEPŠUJEME

A ačkoliv není vše rozhodně ideální, nejvíce potěšující byl pro mne pokrok, který Frogwares od právě zmíněné The Sinking City učinili. Jejich premiérová open world detektivka pro ně byla nejistým šlápnutím do hlubokých vod velkolepě pojatých AAA her a ukázala, že rozhodně mají potenciál, jen se ho musí naučit jaksepatří využít. Svoji recenzi jsem tenkrát uzavřel tvrzením, že se tvůrci díky The Sinking City posunuli zase o krok dopředu a mají tak v budoucnu na čem stavět. K mé velké radosti se skutečně postavili ke kritice čelem a na všem, co jsem já sám hře vyčítal, více či méně úspěšně zapracovali. 1) zcela eliminovali zbytečné RPG prvky, 2) přepracovali akční vložky, snížili jejich frekvenci a dávají hráčům možnost je přeskočit, 3) zpestřili a oživili původně monotónní herní svět. K tomu samozřejmě zachovali a ještě zlepšili to, co perfektně umí: příběh, dialogy a vyšetřovací mechaniky.

Takto podáno to zní jako pohádka. Sundejme si ale růžové brýle a přiznejme, že ačkoliv tvůrci odvedli na odstranění nedostatků velký kus práce, ne vždy byli 100% úspěšní.

OTEVŘENÝ SVĚT

Nejokatěji je to znát na otevřeném světě. Ano, je propracovanější, je krásnější, je živější… Ale stále nabízí velmi omezenou interakci, řada postav po něm bloumá jako tělo bez duše (i když některé již mají naskriptovánu nějakou smysluplnou činnost), neumí adekvátně reagovat na střídání dne a noci (i v noci jsou ulice plné lidí a stánkaři vesele prodávají) a hlavně zde chybí možnost dopravy. Poslední dva zmíněné nedostatky mne mrzí asi ze všeho nejvíce. Proč nejsou některé úkoly vázány pouze na denní nebo noční dobu? Proč například gangsteři neoperují hlavně za tmy, a proč osoby, klíčové pro příběh, prostě stojí jako solné sloupy na jednom místě, ať na ně svítí slunce nebo měsíc? A doprava? V The Sinking City jsme po městě cestovali pomocí teleportačních telefonních budek, protože město bylo v rozkladu, polozatopené a žádná doprava zde ani nemohla existovat. Cordona je naproti tomu fungující, živé město a v ulicích narazíte na desítky STOJÍCÍCH drožek nebo rikšů. Tak proč sakra nemůžeme některého oslovit a nechat se odvézt tam, kam potřebujeme? A třeba si i onu jízdu užít v reálném čase, jako před 10 lety v L.A. Noire. Nu což. Na otevřeném světě je prostě stále ještě co vylepšovat.

 

ZASE TA AKCE

Stejně jako na akčních vložkách. Ačkoliv je jich výrazně méně než v The Sinking City a v hlavní příběhové lince se vyskytne snad pouze jedna či dvě, stále to s nimi tvůrci přehánějí a i přes jejich výrazně taktičtější pojetí hře spíše škodí. Naštěstí se tentokrát dají v úvodu každé přestřelky přeskočit a hra se v daný moment automaticky uloží, což hráči značně ulehčuje život. Opět si ale neodpustím poznámku, že i to přeskakování akčních scén stisknutím tlačítka působí zbytečně uměle a jako záchranná brzda, zabudovaná do hry na poslední chvíli. Jedné konkrétní přestřelce se lze například nádherně vyhnout vhodným dialogem nebo adekvátním přestrojením, což je cesta, po které se tvůrci měli vydat VŽDYCKY. Ale nevydali. Třeba příště.

Našel bych ještě pár dalších drobných výtek, jako je tu a tam nesmyslná linearita v činnostech, kdy naprosto logickou věc nelze provést dřív, než vykonáte něco jiného, nebo fakt, že od imaginárního sidekicka Jona bych očekával více rad a pomoci než jen vtipné glosování konkrétních scének. Ale to už jsou jen drobnosti, které nepřekáží, pouze zamrzí. Stejně jako třeba toporné animace postav a jejich skelné pohledy při filmových sekvencích.

NEJLEPŠÍ SHERLOCK?

Tyto detaily pouze podtrhují skutečnost, že Sherlock Holmes Chapter One je sice v řadě ohledů vynikající (naštěstí těch klíčových), ale je zde také pár vlastností, které působí nedotaženě, nepovedeně a zabraňují tomu, aby hra sahala po příčkách nejvyšších. Přesto je to krásná, příběhově hluboká a zábavná adventura, která rozhodně patří k těm nejlepším, jaké Frogwares ve své bohaté historii vytvořili. A pokud jejich příští (po)krok bude stejně velký jako ten současný od The Sinking City, mohl by se jejich nadcházející kousek stát jednou z perel v adventurní klenotnici. Držím pěsti a už se moc těším.

Nová hra od dlouholetých specialistů na hry o Sherlocku Holmesovi přináší oproti předchozím dílům spoustu novinek. Většina z nich je ovšem spíš k horšímu. To ovšem nic nemění na tom, že jde o jednu z nejlepších detektivek, jaké jsme si v posledních letech mohli zahrát.

Ukrajinští Frogwares se na hry o Sherlocku Holmesovi specializují už víc než dvacet let. Nejslavnějšího detektiva literárního světa už v minulosti poslali například proti lovecraftovským příšerám (naše recenze) nebo Jacku Rozparovači (naše recenze), vždy k němu však přistupovali s úctou a na rozdíl třeba od filmové série s Robertem Downeym Jr. zachovávali jeho image britského gentlemana.

To už ovšem v novém díle neplatí. Prosté řešení zapeklitých zločinů už zřejmě na dnešní dobu není dost cool, takže klasickou lineární detektivku „obohatili“ o pobíhání po otevřeném světě a akční souboje. Obě tyto novinky přitom dopadly zcela tragicky a nepřináší roky prověřenému konceptu žádnou přidanou hodnotu. Naopak, zcela zbytečně ředí jinak skvěle vymyšlené detektivní případy, které jsou naštěstí stále tím nejdůležitějším.

Tentokrát se vracíme do Sherlockova mládí, kdy se osobnost geniálního vyšetřovatele teprve formovala. Z tohoto důvodu musíme oželet věrného asistenta Watsona, místo něj tu ovšem dostaneme imaginárního kamaráda Jona, jehož role je prakticky totožná.

Příběh se odehrává na fiktivním ostrově Cordoba ležícím na rozhraní Evropy a Asie, kam se Sherlock po letech vrací navštívit hrob své zesnulé matky. Kromě odhalování střípků rodinné historie je překvapivě jedním z hlavních témat scénáře i politika.

Pnutí mezi britskými kolonizátory a muslimským obyvatelstvem je zjevnou paralelou k dnešnímu světu a je podané poměrně syrovou a neidealizovanou formou. Autoři si tím ukousli veliké sousto, když řeší témata jako rasismus, střet kultur nebo postavení žen ve společnosti, nebezpečnými vodami se jim však naštěstí daří proplouvat se ctí. Hře to dodává nečekanou hloubku, na druhou stranu pokud toužíte jen si odpočinout u pořádné detektivky a nemáte už náladu nahlížet například na problematiku politických uprchlíků ze všech možných úhlů pohledu, raději se hře vyhněte.

Ostatně morální nejednoznačnost je jedním ze stavebních kamenů hratelnosti. Po vyřešení každého z případů se totiž musíte stát i soudcem a je jen na vás, jak s označeným pachatelem naložíte. Jde o opravdu složitá dilemata, která naplno prověří vaši schopnost empatie. Spíš než správnou variantu se totiž snažíte najít menší zlo. S překvapením jsem se například přistihl, že pouštím na svobodu usvědčeného vraha jen proto, abych ulehčil život blízkým oběti.

Zatímco souzení je věcí názoru, samotné vyšetřování je ryze exaktní vědou, ve které se musíte rozhodovat jen na základě důkazů. Ty nabývají mnoha forem, ať už jde o fyzické předměty nasbírané během ohledávání míst činu, nebo různá tvrzení získaná výslechy, plížením v převlecích či vědeckou analýzou. Kromě samotné práce v terénu vás čeká i náročné vyhledávání ve spisech a propojování informací pomocí tzv. myšlenkového paláce, což je i díky povedené české lokalizaci nesmírně zábavné.

Hra vás nepustí dál, dokud nenajdete všechny klíčové důkazy. Jakým způsobem je ovšem interpretujete, je už jen na vás. Série špatných rozhodnutí vás dokonce může svést i k tomu, že označíte nesprávného pachatele, a co hůř, ani se o tom nedozvíte. Málokterý z obviněných se totiž pod tíhou důkazů přizná, takže ve vás nejspíš do samotného konce bude hlodat červíček pochyb, zda-li jste někde neudělali chybu. Celkem tu máme pět „hlavních“ případů nezbytných pro posun děje, kromě toho ale i řadu menších nepovinných, které se dají dokončit zhruba do jedné hodiny.

Bohužel spoustu z této doby budete trávit pobíháním po městě a blouděním. Nutnost najít klíčové lokace jen na základě slovního popisu je sice zpočátku zajímavá, když už ovšem budete podesáté běhat po vzájemně snadno zaměnitelných uličkách a hledat ty správné dveře, které ještě nedávno nebyly aktivní, radost vás přejde. Kromě několika geografických zajímavostí a obchůdků, v nichž si můžete zakoupit ryze estetické vylepšení vašeho hrdiny a jeho sídla, ovšem v této části žádný zajímavý obsah navíc nečekejte. Co hůř, 3D zpracování celého města je poměrně náročné na hardware a tak se tato nijak extra vypadající hra hýbala na PS5 hůř než například o několik úrovní lépe vypadající Ratchet & Clank.

Vítané oživení měly nejspíš přinést souboje, jejichž zpracování je ovšem tristní. Odehrávají se v uzavřených arénách, odkud na vás postupně vybíhají nepřátelé, které můžete buď jednoduše zastřelit, nebo složitým způsobem omráčit. Ve výsledku na tom ovšem příliš nezáleží. Jediné pozitivní, co o tomto „zpestření“ říct, je, že všechny souboje lze naštěstí v menu hry vypnout. Což platí i o veškerých nápovědách, bez nichž se ovšem nejspíš velice rychle zaseknete.

Sherlock Holmes Chapter One je hra, která mate tělem. Zpočátku působí jako budgetový titul, do kterého tvůrci bez přemýšlení naházeli aktuálně oblíbené mechaniky odjinud, ani jednu přitom nezkopírovali pořádně. Pod nepříliš lákavou slupkou se ovšem skrývá v tom nejlepším smyslu tradiční a poctivá detektivka. Nezbývá než doufat, že u kapitoly jedna nezůstane.

 

 

 

 

Kompletní recenzi najdete na stránkách Bonusweb.cz ZDE.

Zahráli jsme si první dvě hodiny z chystané hry Sherlock Holmes: Chapter One a nemůžeme se dočkat, až dostaneme zbytek. Navzdory spoustě novinek jde o tradiční detektivku, v níž trávíte hodiny analýzou důkazů a vyslýcháním svědků. Jen hlavní hrdina asi nesedne každému.

Spisovatel Arthur Conan Doyle by se asi divil, jak jeho pokračovatelé nakládají se slavným Sherlockem Holmesem. Italové z něj udělali psa, Japonci sexy ženštinu, Robert Downey Jr. ho ztvárnil jako profesionálního rváče. Ukrajinští Frogwares byli v tomto ohledu dosud poměrně konzervativní, největším úletem v jejich osmidílné sérii videoher o Sherlockovi byl díl Procitnutí, v němž jsme bojovali proti příšerám lovecraftovského Cthulhu (viz naše recenze).

Jenže i oni se nakonec rozhodli jít s dobou, a tak je v chystané hře s podtitulem Chapter One z Sherlocka arogantní podivín s vizáží zpěváka emo boybandu. Má to ovšem svůj smysl, děj je zasazen do doby Sherlockova mládí a předchází všem událostem, které slavný detektiv zatím prožil.

Mladý Sherlock je nezdravě sebevědomý, s autoritami jedná přezíravě a neuctivě, přesto mi netrvalo dlouho si ho oblíbit. Kromě těchto neduhů je také vtipný a v rozhovorech jde přímo k věci, aniž by se zdržoval přehnanými zdvořilostmi, což je nesmírně osvěžující.

Příběh hry je zasazen na fiktivní středomořský ostrov Cordona, kam se mladý Sherlock vydává navštívit hrob nedávno zesnulé matky. Brzy začne zjišťovat, že její smrt nebyla tak úplně přirozená, jak mu bylo ze strany policie předestřeno.

Hlavní změnou oproti předchozím dílům je otevřený svět, který můžete prozkoumávat. Na rovinu, z tohoto konceptu nadšený nejsem, poslední hra studia Frogwares The Sinking City ukázala, že volné pobíhání po velkém světě nepřináší detektivní hratelnosti žádnou přidanou hodnotu (viz naše recenze). Nezbývá než doufat, že se autoři poučili.

V rámci dvouhodinové ukázky jsem z konceptu otevřeného světa zjistil jen tolik, že oproti interiérům dává grafické kartě pořádně zabrat. Dlužno říct, že do vydání bývá ještě spousta času a hra bude výrazně optimalizována. Po grafické stránce je Sherlock příjemnou podívanou, která se neztratí ani na nových konzolích.

Vyzkoušet jsem mohl jeden klasický případ, na jejichž řešení je celá hratelnost postavena. V této části je Sherlock prakticky stejný jako v minulém díle (naše recenze). Nejprve musíte pozorně prozkoumat místo činu, poté vyslechnout svědky, pečlivě zanalyzovat nasbírané vzorky a v závěru pomocí tzv. myšlenkové mapy všechny důkazy propojit.

Je jen na vás, jakým způsobem nasbírané informace interpretujete, a tak je možné dojít ke zcela špatným závěrům a označit nesprávného pachatele. Ani v takovém případě hra neskončí, ovšem následky svého rozhodnutí budete muset nést v průběhu dalšího děje. Anebo nahrávat uloženou pozici. Těšit se můžete i na náročné morální volby, zda pachatele předáte policii, nebo projevíte pochopení pro jeho motivaci a necháte ho jít.

Pátrání po důkazech má mnoho forem. Budete prohledávat městské archivy, odlévat otisky stop, vystupovat v přestrojení, odposlouchávat cizí rozhovory či analyzovat chemické sloučeniny. Bohužel i bojovat, což jsem si sice vyzkoušet nemohl, už teď však vím, že se něco takového do jinak přemýšlivé hry vůbec nehodí. Naštěstí to vypadá, že veškeré akční části půjdou bez postihu přeskočit.

S předvedenou ukázkou jsem byl mile překvapen a proletěl ji jedním dechem. Pokud autoři udrží vysoko postavenou laťku i v dalších případech, dostaneme vynikající detektivku, která předchozím dílům rozhodně ostudu neudělá. Otázkou zůstává, kdy se tak stane, oficiální datum vydání ještě neznáme.

 

 

Kompletní článek vyšel na serveru BonusWeb a je k dispozici k přečtení ZDE.

Adventury ze série kolem slavného detektiva Sherlocka Holmese jsou výkladní skříní ukrajinského studia Frogwares. Už v posledním díle s podtitulem Devil’s Daughter se však tvůrci rozhodli udělat svého Sherlocka mladšího, akčnějšího a s pokusem o otevřený svět. A nebyl to sice žádný velký průšvih, zázračně to ale nedopadlo.

Mnohem hůř dopadl odklon od Sherlockovské série nesoucí název The Sinking City. Detektivní a příběhové pasáže navazovaly na kvality známé ze Sherlocků, hru ale totálně zabily akční pasáže a otevřený svět s řadou nudného a zbytečného chození. Zdá se však, že se to tvůrcům zalíbilo a chtějí podobně zprznit i nejnovějšího Sherlocka Holmese.

Ten byl v těchto dnech oznámen a nese název Sherlock Holmes Chapter One. Bohužel, většina z dosud oznámených informací zatím příliš optimismu neslibuje. V omlazování šli tvůrci ještě dál a Sherlock bude v této hře jednadvacetiletý floutek. Vydáváte se totiž na ostrov ve Středozemním moři, kde se budete snažit vyřešit záhadnou smrt své matky.

V tom vám nebude pomáhat obvyklý John Watson, ale tajemný kamarád z dětství jménem Jon. To vše na již zmíněném ostrově, kde živý otevřený svět neslibuje nic menšího než ráj. No, nevím. Také informace o možnosti použití zbraně ke zneškodnění nepřátel není zrovna to, co by ke hře z Holmesova světa patřilo.

Jestli bude Sherlock Holmes Chapter One propadákem nebo tvůrci překvapí a z předložených informací a obrázků vytvoří kvalitní pokračování, které nebude dělat slavnému britskému detektivovi ostudu, se dozvíme v průběhu roku 2021, kdy hra vyjde na PC, PS4 i Xbox One.

• autor: Frogwares
• distributor: Frogwares
• platformy: PC, PS4, PS5, Xbox 360, Xbox One
• subžánry: third-person, detektivní, point-and-click, historická, mysteriózní
• rok výroby: 2021
• čeština: ano, oficiální
• steam: odkaz
• oficiální stránky hry: https://sherlockholmes.one/

Petr „Pluto“ Linhart

Tvůrcům se podařilo zasadit Sherlocka Holmese do celkem zajímavého otevřeného světa, který je rozmanitý a naplněn různorodým obsahem. Opětovně excelují v příběhové a pátrací sekci, kdy hlavně primární příběhová linka skutečně stojí za to.

Petr „BigPeter“ Ticháček

Sherlock Holmes Chapter One je sice v řadě ohledů vynikající, ale je zde také pár vlastností, které působí nedotaženě, nepovedeně a zabraňují tomu, aby hra sahala po příčkách nejvyšších. Přesto je to krásná, příběhově hluboká a zábavná adventura, která rozhodně patří k těm nejlepším, jaké Frogwares ve své bohaté historii vytvořili.

Jan Srp

Sherlock Holmes Chapter One je hra, která mate tělem. Zpočátku působí jako budgetový titul, do kterého tvůrci bez přemýšlení naházeli aktuálně oblíbené mechaniky odjinud, ani jednu přitom nezkopírovali pořádně. Pod nepříliš lákavou slupkou se ovšem skrývá v tom nejlepším smyslu tradiční a poctivá detektivka. Nezbývá než doufat, že u kapitoly jedna nezůstane.

Level

Score

Excalibur

Games

Bonusweb

Adventuregamers

Hrej

Vortex

Zing

Czechgamer

Gamesblog

Indian

Gaming Site

Sector

Somhráč

Reflex

Články o hře: