RECENZE: Anna’s Quest

Pohádkově laděnou adventuru s názvem Anna’s Quest připravoval její australský tvůrce Dane Krams původně jako epizodickou hru na pokračování. V roce 2012 stihl vydat pouze relativně krátký první díl s podtitulem Winfriede’s Tower, který měl jako hlavní úkol nalákat hráče a pomoci mu ve tvorbě dalších pokračování příběhu. Nakonec se mu však podařilo něco mnohem lepšího – titulu si totiž všiml jeden z tehdejších největších vydavatelů adventur, německá společnost Daedalic Entertainment. Jejich zástupce hra zaujala natolik, že se spojili s Kramsem a začali se bavit o možné spolupráci. Slovo nakonec dalo slovo a obě strany se dohodly na vytvoření jedné velké samostatné hry, která bude vydána jako celek a ne postupně po kapitolách. Dane se se svými lidmi pustil naplno do práce, už tak kvalitní úvod ještě poladil a přidal zbývající plánovaný obsah. Tak tedy vzhůru na to!

Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami, žila malá holčička jménem Anna, která bydlela se svým dědečkem na farmě. Protože ale byla ještě dítě, tak se jí snažil chránit před veškerým nebezpečím a zakazoval jí opouštět pozemek farmy, který obklopují až děsivě temné hvozdy. Jednoho dne však dědeček znenadání onemocní a přestože je dědečkem od tohoto kroku opětovně zrazována, vydává se Anna do města vyhledat lék či jakoukoliv pomoc. Jak už to tak bývá, strašidelné kouty hustého lesa skrývají strašlivé nebezpečí. Zmocní se jí totiž zlá čarodějnice a uvězní ji v domě připomínajícím věž. Právě zde se během úvodního tutorialu naše milá holčička dozvídá také jednu zajímavost, která ji byla dosud skryta – umí používat telekinezi, tedy dokáže vlastní myslí hýbat předměty či je různým způsobem ohýbat. To by mohla být ta správná cesta, jakým způsobem zlou čarodějnici přemoci, z děsivého domu utéct pryč a najít lék, který by pomohl vyléčit jejího dědečka.

Anna’s Quest je kreslenou point and click adventurou toho nejklasičtějšího ražení. Pohybujete se po obrazovkách, zkoumáte předměty, sbíráte je do inventáře, občas nějaký z těch předmětů použijete, občas si popovídáte s nějakou jinou postavou, jindy si zase vyzkoušíte minihru či puzzle. Tou největší odchylkou je pak právě používání nadpřirozených schopností telekineze. Zvládnout ovládat takovéto schopnosti ale není jednoduché a tak se v nich Anna musí postupně po malých krůčcích zdokonalovat. To se jí postupně daří a navíc se v tajemném domě seznámí s mluvícím medvídkem Benem, kterého s sebou vezme na velkou dobrodružnou výpravu.

Jak jste z popisu příběhu pochopili, neocitáme se v obyčejném světě, ale pohádkovém. Kde jinde by se také vyskytovala čarodějnice nebo mluvící medvídek, že? Hra je skutečně zasazena do pohádkového světa říznutého fantasy a středověkem, který si sice žije svým vlastním životem, ale setkáme se tu se spoustou narážek či postav známých z jiných pohádkových světů. Budeme tak mít možnost potkat mluvící zrcadlo ze Sněhurky, Jeníčka, kterého chce sníst zlá čarodějnice, ztracený střevíček z Popelky, lišku Ryšku, hrad s králem a královnou či létajícího draka, kteří se vyskytují ve spoustě pohádek. Nutno přiznat, že řada postav či narážek na ně vychází z germánské mytologie a pohádek bratří Grimmů, které u nás nejsou příliš známé. Ale i bez znalostí Lociky, Brémských muzikantů či německých verzí rusalek a sudiček je možné si celý příběh užít naplno.

I když to zpočátku vypadá na pohádkovou dětskou adventuru, s postupujícím časem poznáte, že celkový příběh a jeho pozadí jsou vlastně spíše dospěláckého ražení a mají specifický přesah, ze kterého mnohdy až zamrazí. Samozřejmě je hlavním úkolem získat lék pro svého nemocného dědečka, přemoci zlou čarodějnici a zároveň s tím vyřešit některé další úkoly, které se vám postaví do cesty. Ale při té příležitosti se na světlo světa derou jemné narážky, které nutí hráče nad celým příběhem i jeho pozadím důkladně přemýšlet. Hodně se tu hraje na city, na empatii i třeba jen malé naťuknutí, že všechno nemusí být jednoduše bílé nebo černé. Hranice mezi dobrem a zlem nemusí být tak jasná. Každá osoba má své kladné i stinné stránky, každou za konkrétními činy vedou různé důvody. A nikdy nevíme, jestli náš osud naplánovaly nějaké sudičky nebo do jaké míry si jej můžeme sami ovlivnit. Tento zajímavý přesah vás po dohrání donutí nad celým příběhem zapřemýšlet a udělat si ucelenější názor na jednotlivé postavy, který ve finále může být úplně jiný, než se na začátku zdálo. A nebo ne?

Ale zanechme už filozofování, Anna’s Quest je hlavně o adventuření a plnění úkolů. Je rozdělena do šesti samostatných kapitol, které si ale zahrajete zaráz v jediném balení, přičemž každá z těchto kapitol se odehrává ve vlastním prostředí, které se tak příliš neokouká. Do dříve navštívených lokací se budeme vracet jen v ojedinělých případech.

Mezi jednotlivými kapitolami se příběh posouvá prostřednictvím podařených animovaných sekvencí. Ostatně grafická stránka včetně do detailu propracovaných animací byla silnou stránkou už původního prvního dílu a po spolupráci se šikovnými umělci z Daedalicu se podařilo všechno ještě dál vyšperkovat. Hra je svou pastelově barevnou ručně kreslenou grafikou pojata jako pohádková knížka, což je tak trochu v kontrastu s temnějším příběhem. Každopádně jde poznat, že byl celý svět navržen s láskou a důrazem na sebemenší detail. Stejným způsobem stojí za to pochválit i anglický dabing, když hlavní postavu namluvila Sophie Le Neveu, která malé Anně dodává tu správnou dětskou nevinnost, naivitu a někdy i jízlivost. Obdobně dobře dopadly i další postavy.

Po audiovizuální stránce si není nač stěžovat a to samé lze říci i o herní náplni. Jednotlivé úkoly k vyřešení jsou ve většině případů logické, někdy sice trochu ztřeštěné, ale na rozumném stupni obtížnosti, takže i jen trochu zkušenější hráči adventur se na mnoha místech nezaseknou. Celý emocemi nabitý epický příběh je ve finále hodně ponurý. Bere si sice na paškál pohádkové motivy, ale jeho náplň je spíše vážnější. Co se zdá zpočátku hezké a roztomilé přechází postupem času do temnějších nálad. Scénář je ale kvalitně napsaný a důkladně propracovaný do nejmenšího detailu, jde do hloubky a předává svou myšlenku. Jednotlivé postavy, které ve hře potkáme, jsou skutečně unikátní a zajímavé včetně vlastního charakteru, motivací i chytře napsaných dialogů. V podstatě se jedná o setkání dětského světa s realitou toho dospělého. Anna je nevinné malé dítě, nezkažená duše plná laskavosti a pochopení se snahou každému pomáhat. A teprve mimo hranice vlastní farmy se tato dívenka setkává s realitou podvodníků, byrokracie a zločinců. A právě setkání naivního dětství s realitou dospělých je tím správným kontrastem, častokrát také doplněným o místy až groteskní humor a nadsázku, což však do světa hry i celého prostředí ideálně zapadá.

Jak naznačuje scéna po závěrečných titulcích, tvůrci si pohrávali s myšlenkou na vytvoření pokračování, kde bychom se dozvěděli více o osudech některých postav. Nyní již víme, že se tak nestalo a tak některé z otázek předložených během hry zůstávají nezodpovězeny, respektive jejich možné varianty vývoje jsou čistě na hráčově fantazii.

Anna’s Quest je velice zajímavá adventura, která je zasazená do pohádkového světa a na první pohled vypadá jako příjemné rozptýlení pro děti. Když se však v průběhu klasického adventuření dostanete pod povrch celého příběhu, objevíte zajímavý obraz vývoje jednotlivých postav i jejich chování. To vás přiměje popřemýšlet nad jejich motivací ke konkrétním činům a z toho vyplývajících následků a morálních dilemat. Ale i pokud si necháte tento filozofický přesah ujít, zbude vám alespoň poctivá pěkně zpracovaná adventura z pohádkového prostředí.