RECENZE: Satanistický Yesterday přinesl jen ďábelskou nudu

Po více než půl roce od vydání v zahraničí se k nám konečně dostala na stůl česky lokalizovaná verze. Žádné velké ovace ale nečekejte, hra v zahraničních recenzích sklidila rozporuplné reakce a po dohrání mám navíc pocit, že i tak si své jen lehce nadprůměrné hodnocení vysloužila spíš z lítosti k autorům.

Španělští Pendulo studios totiž mají za sebou úspěšnou sérii Runaway, která se řadí k nejlepším adventurám poslední dekády. Jenže již minulá béčková záležitost The Next Big Thing ukázala, že ne vše, na co kluci sáhnou, se promění ve zlato. Yesterday pak vyvolává otázku, jestli by nebylo lepší to už úplně zabalit.

Na prvním dojmu záleží

Říkejte si, co chcete, ale na prvním dojmu prostě záleží. Proto mi nejde do hlavy, jak může někdo vypustit do světa tak odporné intro, jaké nabízí Yesterday. Kvalitou animace připomíná časy nástupu CD-ROMů nebo úvodní znělku pořadu Bludiště. Samotná hra pak díky ručně kresleným pozadím vypadá docela slušně. Ale co je to platné, když výsledný dojem sráží 3D modely všech postaviček, které vám autoři v nechutných detailech cpou přes celý monitor, kdykoli se ve hře něco děje.

Jakmile se oklepete z nevábného úvodu a skutečně začnete hrát, přichází seznámení s dalším velikým neduhem. A tím je nepřehledný interface.

Autorům přišel asi klasický a roky prověřený point n click systém zastaralý, a tak se ho rozhodli vylepšit několika perličkami. Tak například hlavní postavička po obrazovce nechodí, nýbrž se rovnou teleportuje k nakliknutým předmětům. Zrychlení hry je to minimální, dopad na atmosféru ale devastující. Stejně si myslím, že je to pouze proto, aby si programátoři usnadnili práci s pathfindigem (aby se hrdina při chůzi nezasekával o předměty) a animacemi.

Iritující inventář

Nejvíce mě ale iritovalo ovládání inventáře. Hra vůbec nevyužívá pravé tlačítko myši: pokud najedete na předmět, zhruba v sekundových intervalech se mění ikonka pro použití a prozkoumání. Během hraní se tak s pravděpodobností 50 % na první pokus ukliknete. Kdo toto vymyslel, proboha?

To, že hra nemá ani hlavní menu, v kterém by šlo uložit hru (ukládá se sama na checkpointech), zatímco tlačítko pro nápovědu máte na očích neustále, už je oproti tomu jen detail.

Působí amatérsky, scénář je ovšem skvělý

Yesterday od první chvíle působí jako laciný amatérský produkt, na kterém se šetřilo, kde se dalo. Namluveny jsou tak pouze dialogy, nikoli myšlenky hlavního hrdiny, které tvoří tak 50 % veškerého textu. Jako výsměch pak působí herní doba, která těm zkušenějším zabere lehce přes 5 hodin! Což je zhruba na úrovni Call of Duty, jenže tady půlku herní doby trávíte pasivním posloucháním rozhovorů, což je prostě (i při snížené ceně) nepřijatelné.

Ještě do půlky hry jsem byl přesvědčen, že tu máme horkého kandidáta na průšvih roku, ale nakonec mě hra přeci jen dostala.

Je to ale jen a pouze dílem povedeného scénáře, který v počátku působí zmateným a neuspořádaným dojmem, ale jakmile do sebe začne všechno zapadat, nezbývá, než se pokusit co nejrychleji zjistit i zbytek.

I přes nebetyčná klišé (amnézie), šílené dialogy, kdy nevíte, zda si dělají autoři srandu či ne, a rozkouskování (tři různé časové roviny) se povedlo vybudovat napínavý příběh s patřičným „wow“ koncem.

Mohl bych vám ho sem napsat a ušetřit vám tak čas, peníze a spoustu nervů, ale od toho přece jen recenze nejsou. Prozradím jen, že se vše motá kolem brutálních vražd bezdomovců, které vyšetřuje hrdina trpící ztrátou paměti.

Seber a použij

Samotná herní náplň pak spočívá v klasickém sbírání a používání předmětů na více či méně logických místech. Vzhledem k tomu, že se vždy pohybujeme v prostoru maximálně čtyř obrazovek, z nichž každá nabízí tři čtyři aktivní místa, de facto není možné zakysnout ani v případě, že není očekávané řešení zrovna realistické.

Rozhovory jsou pak tvořeny pseudovýběrem různých témat, která však stejně musíte vyčerpat postupně všechna, čímž se plynule dostáváme k české lokalizaci. Ta se sice povedla, ale že by svojí kvalitou nějak obhájila půlroční zpoždění, to tedy zase ne. Vzhledem k upadající nabídce lokalizovaných her se nabízí otázka, proč překládat zrovna béčkový Yesterday. Tak například tvorba německých Daedalic je už dávno ve vyšší lize.

Na papíře Yesterday určitě vypadal skvěle, jenže při tvrdé konfrontaci s realitou z něj vyšel pouze ohromně promrhaný potenciál. Přestože je pro mě příběh v adventurách to vůbec nejdůležitější, nemůžu kvůli tomu zavřít oči nad zásadními nedostatky.

Ostudná krátkost, nepohodlné ovládání a odbyté animace jsou samy o sobě dost špatné vlastnosti, aby hru pohřbily. Tím nejhorším ale je celková lacinost a nepřesvědčivost hry. Marně přemýšlím nad jediným faktorem, který hru dělá osobitou, když už ne nevídanou. OK, poslední půlhodinka je docela fajn, ale to je za 500 Kč proklatě málo.

Kompletní recenzi najdete na stránkách Bonusweb.cz ZDE.