RECENZE: Syberia 3 – když technologie ubíjí kreativitu

Když jsme s Petrem Linhartem pobývali v roce 2016 na Gamescomu, navštívili jsme také stánek Microids a setkali se s Benoit Sokalem, belgickým spisovatelem, výtvarníkem, otcem série Syberia a jednou z legendárních postav adventurního žánru. Kromě prezentace rozpracované Syberie 3 jsme měli možnost si s Benoit popovídat a už tehdy nás zarazilo, že nebyl ze stavu své nové hry nijak nadšený. Odmítal se účastnit prezentací, pouze posedával venku před stánkem a poskytoval rozhovory. I my jsme dostali příležitost si s ním popovídat, ale když přišla otázka na transformaci legendární série do 3D, pro něj typický optimismus se z jeho slov najednou vytratil. Překvapivě se vůbec netajil s názorem, že není s vizuální stránkou hry spokojený, a že přechod do 3D je věc, se kterou nesouhlasí a ke které byl vydavatelem v podstatě donucen. Tehdy jsme z toho s Petrem nedělali velkou vědu – prostě šlo o další z řady herních sérií, kterým se přechod do 3D nevyhnul, a v době, kdy 3D hry vypadají fantasticky, už se tento fakt automaticky nerovná jisté katastrofě (jako tomu bylo před 10-20 a více lety). Po dohrání Syberie 3 nicméně musím konstatovat, že Benoit měl absolutní pravdu. A o to víc je mi tohohle sympatického a schopného chlapíka upřímně líto.

Samotný vznik Syberie 3 je pro mne nemalým překvapením. První dva díly vyšly hodně dávno (2002, 2004) a s ohledem na uzavření příběhu nikdo nečekal, že by se Microids do světa vynálezce a tvůrce automatonů Hanse Voralberga opět vrátili. Nicméně stalo se tak, a to v duchu moderní doby. Nervozita z toho, co ze hry nakonec vzejde, byla do značné míry rozmělněná faktem, že vývoji hry opět šéfuje otec série Benoit Sokal, tentokráte společně se svým synem.

A přiznejme si rovnou, že právě příběh – společně s dokonalou éterickou hudbou Iona Zura – je tím nejlepším, co Syberia 3 nabízí. Benoit dále rozvíjí vztah hlavní hrdinky Kate Walkerové s podivínským kmenem Youkolů, a pojednává o tom, jak Kate – navzdory místním autoritám – pomáhá kmenu v jejich migraci přes nepříliš přívětivé (nejspíše) ruské území. Příběh si stále zachovává svoji typickou romantickou auru, nicméně bylo by bláhové předpokládat, že ohromí stejně, jako v prvním díle. Pokračování skoro nikdy nepřekročí stín pilotního příběhu, a stejně tomu je i zde.

Ačkoliv vždy a všude tvrdím, že základem dobré adventury je poutavý příběh – a rád to zde zopakuji znova – v Syberii 3 je dílo Benoit Sokala zadupáváno do země technickými problémy. Určité výtky bych měl už k hratelnosti (přísná linearita, objekty se stávají aktivními, až když je to pro příběh potřeba, takže lokality musíme prozkoumávat stále znova a znova), ale dílem katastrofy je avizovaný přechod do 3D. Prvním kamenem úrazu je přinejlepším průměrná grafika, která v minulých dílech výrazně podporovala atmosféru prostředí a romantickou auru lokalit. Přechodem do 3D se ale tento efekt vytrácí.

Naprosto fatálním problémem je ovšem ovládání a práce kamer. Jejich nevhodným rozmístěním se hráč v prostoru ztrácí, komplikuje se orientace, vše je tedy jaksi chaotické a krkolomné. Navigace postavy je samozřejmě také chaotičtější, a nepřidají tomu ani technické chyby, jako je mizející kurzor. Všechno tohle nesmírným způsobem ovlivňuje herní zážitek a mě osobně to několikrát přivedlo až do stavu, kdy jsem hru znechuceně vypnul. Příběh a zvědavost, jak se trampoty Kate Walkerové budou vyvíjet dál, mne sice pokaždé přiměly vrátit se ke hře zpět, ale urputný zápas s kamerou a ovládáním pokračoval.

Strašně moc mne to vnitřně štvalo, protože jen kvůli hrůznému ovládání a kamerám Syberia 3 padá z kategorie dobrých her do těch průměrných. Samozřejmě, že Syberia 3 má i své úžasné chvilky, které utrpení z ovládání přebijí, a které ve vás dočasně vyvolají dojem, že tahle hra za prožití opravdu stojí. Bohužel, tyhle momenty nikdy netrvají věčně.

Microids už v tuto chvíli pracuje na čtvrtém díle, což mne po tomhle – přiznejme si otevřeně – výbuchu docela překvapuje. Pochybuji o tom, že se v něm vrátí zpět ke 2D, které téhle série slušelo výrazně, výrazně víc. S napětím ale budu očekávat, nakolik si tuhle vývojový tým své selhání vezme k srdci. S ohledem na kvalitu a proslulost prvních dvou dílů série musím bohužel tuhle recenzi uzavřít konstatováním, že Syberia 3 raději neměla nikdy vzniknout.