AKTUALITY: Odd Town je možné popsat jako GTA bez aut

Při návštěvě Gamescomu jsme narazili na zajímavě vypadající stánek s poutavým velkým plakátem. To nás zaujalo a při pohledu na monitor jsme seznali, že by to mohla být hra pro nás. Nesla jméno Odd Town, přičemž jejím autorem je Francouz Matteo Vacek, jenž vystupuje jako studio The Flying Baguette. Ten přímo u hry nebyl přítomen, ale pověnoval se nám sám marketingový šéf vydavatelské společnosti Hyperstrange Mateusz Filipek.

Už po několika minutách sledování hraní na monitoru bylo jasné, že se jedná o first person hru v řekněme otevřeném světě, ve které budete plnit zadané úkoly. „Já osobně bych hru popsal jako Grand Theft Auto, ale bez toho auta, protože to je momentálně rozbité. A samozřejmě taky bez obrovského rozpočtu, který GTA má,“ popsal Mateusz s úsměvem hlavní charakteristiku hry. On je samozřejmě velký rozdíl, když na hře dělá jediný vývojář a nebo obrovský tým specialistů na jednotlivé oblasti. To se samozřejmě odvíjí už od toho, co vidí hráč na první pohled – grafiky, která je pojata stylizovaně jako retro 3D v rozpixelovaném světě, kdy připomíná grafiku prvního Playstationu v roce 1996.

Pojďme se ale podrobněji podívat na příběh, přesněji řečeno motivaci, co a proč budete ve hře dělat. Dejme opět slovo Mateuszovi: „Jsi Francouz, který uvízl na venkově, protože se ti rozbilo auto. Vůbec si nepamatuješ, jak se to stalo. Vlastně si ani nepamatuješ nic z toho, co tomu předcházelo. Ocitáš se tak v odlehlém městečku Saint Sectaire, které svou atmosférou připomíná legendární Twin Peaks. Máš tady dva základní úkoly – sehnat dostatek peněz na opravu auta a také odhalit spiknutí, které ti usiluje o život.“

A je to skutečně hodně zvláštní město. Jakmile se začnete procházet po dlážděných uličkách, seznamovat se s místními svéráznými obyvateli a pustíte se do plnění roztodivných úkolů, brzy poznáte, že to není jen tak obyčejné město. To, co začne jako série jednoduchých úkolů s cílem získat co nejrychleji peníze k opravě auta se posléze mění ve vyšetřování tajemných událostí zahrnujících únos, korupci nebo dokonce i vraždu.

To vše se odehrává v relativně malém otevřeném světě. „Jedná se o klasickou sandbox hru, takže můžeš dělat, co se ti zlíbí. Můžeš jít pracovat do kina, můžeš si koupit jídlo, převléknout se, prodávat drogy, páchat pojistné podvody nebo vymáhat peníze od lidí. Je jen na tobě, jakým způsobem si vyděláš potřebné peníze,“ popsal otevřenost světa Mateusz a na naší otázku, zda bude potřeba starat se i o jídlo a spánek odpověděl: „Jíst budete muset, abyste si udrželi zdraví. Spát nebude nutné, ale můžete tak učinit. Pokaždé, když se vyspíte, tak se změní čas ze dne na noc a obráceně. A to samozřejmě ovlivňuje vaši činnost, protože v noci na vás čekají jiné aktivity případně jsou některé jednodušší. Pokud se například chcete vloupat do nějakého obchodu, je snazší to udělat v noci.“

Při sledování hraní jednoho z návštěvníků nás trochu nemile překvapilo množství rvaček, které hlavní postava sváděla s okolními obyvateli. Našeho výrazu si Mateusz všiml a prozradil: „Je možné se ve hře hodně prát. Pokud to ale nevyžaduje nějaký konkrétní úkol, tak rozhodně není nutné pouštět se do bitek s ostatními. Je jenom na vás, jakým způsobem si budete vydělávat peníze. Jít ‚normální‘ cestou je prostě snazší a zábavnější.“

Každopádně si ale autoři připravili ještě jeden zajímavý prvek, který funguje jako systém přežití. „Pokud totiž uděláte něco nekalého, může po vás jít policie. A jakmile vás chytí, skončíte ve vězení. Z tohoto vězení se pak musíte dostat ven vlastními silami. A pokaždé, když najdete způsob, jak z vězení uniknout – třeba tunelem nebo skrz mříže, policie si tento způsob zapamatuje a pro další použití ho zablokuje. Jakmile vám dojdou všechny možnosti úniku z vězení, hra končí,“ popsal Mateusz.

Celý svět je hodně dynamický a všechny postavy si budou vaše jednání pamatovat. Na základě vašich rozhodnutí a činností si tak můžete nadělat nepřátele, vyvolat rvačky nebo dostat zákaz vstupu do některých obchodů. Podrobněji se o této mechanice rozvyprávěl Mateusz: „Říkáme tomu systém hledanosti. Když třeba něco špatného uděláte a policie si toho všimne, posléze vás již bude sledovat podrobněji. A to třeba skrze kamerové systémy případně vás mohou udat i okolní lidé. Jediná šance, jak jim uniknout, je převléci se. Policajti totiž módu nesledují a tak když si pořídíte nový oblek od Gucciho, tak pro ně najednou budete jinou osobou.“

Při krátkém hraní zjišťujeme, že je uživatelské rozhraní i veškeré prostředí skutečně minimalistické. „Je to naše záměrná volba, mít otevřený svět v menším měřítku, takže se nikdy úplně neztratíš. Chceme zachovat co největší míru imerze. Chceme, aby hráč chodil po městě a povídal si s ostatními obyvateli. A oni sami řeknou, co od něj vlastně chtějí. Může mluvit se všemi lidmi kolem a dávat si jednotlivé střípky dohromady a nebo může zatelefonovat jednomu místnímu konspiračnímu teoretikovi, který funguje jako hráčův průvodce úkoly a měl by radit, když už bude hráč v koncích,“ popsal Mateusz tvůrčí záměr.

Při hraní jsme také narazili na stojany s mapou města, které pomáhají v celkové orientaci. „Mapy si nemůžeš nosit s sebou, ale můžeš na ně narazit v různých částech města, kde dokáží poradit s lokalizací místa, kde se právě nacházíš. Naším záměrem bylo vytvořit malé město a do něj nacpat co nejvíce funkcí, takže na každém kroku narazíš na něco nového. Je to tedy pravý opak her s otevřeným světem, jako dělá třeba Ubisoft, kde máš spoustu úkolů v rozlehlém otevřeném světě, kde musíš chodit pořád dokola na ty samé strážní věže, abys odhalil celkovou mapu,“ naznačil na konec našeho zajímavého povídání Mateusz Filipek.

Během Gamescomu naznačoval, že by rádi hru vydali do konce září, což se ale ve finále těsně nepodařilo. Hra Odd Town nakonec vyšla jen o pár dní později, konkrétně 15. října a vy si ji můžete pořídit ZDE.