RECENZE: Tsioque

Za devatero horami a devatero řekami, nacházel se tajuplný hrad, v jehož zdech bydlela modrooká princezna s prazvláštním jménem Tsioque. Její matka, královna, byla přinucena odjet ze svého paláce do boje, čehož okamžitě využil temný čaroděj, který celý hrad ovládl a malou princezničku uvěznil do sklepení. Podaří se Tsioque uprchnout z vězení, přelstít čarodějovy přisluhovače, vyřešit záhadu tajemného hradu a vypátrat svou matku?

Autorem hry je polský tým OhNoo Studios, který se hráčům představil již v surrealistické adventuře Tormentum: Dark Sorrow, která se vizuálně inspirovala tvorbou proslulého tvůrce Vetřelce H.R. Gigera. I tentokrát se tvůrci rozhodli vsadit na specifické vizuální zpracování, když se dohodli na spolupráci s uznávaným polským animátorem Alekem Wasilewskim. A byl to vydařený krok, grafická stránka je opravdu povedená včetně detailních ručně dělaných animací. To vše v roztomile pohádkovém cartoon stylu. Wasilewski se nakonec nepodílel jen na vizuálním zpracování, ale také na samotném příběhu a game designu. Díky úspěšné kickstarterové kampani si mohl přizvat i uznávaného skladatele Edwarda Harrisona. Ten vytvořil hudební složku společně s Elle Kharitou a představil skutečně uchu-lahodící soundtrack.

Tvůrci tvrdí, že se ve hře inspirovali tituly jako Dragon’s Lair, Indiana Jones and the Fate of Atlantis, Day of the Tentacle nebo plošinovkou Heart of Darkness. Mě ale ze všeho nejvíc připomínala legendární sérii Gobliiins. Většina scén spočívá v tom, že se objevíte v jedné místnosti, ve které jde na spoustu věcí kliknout. Většinou se přehraje nějaká humorná animace, která někdy vede ke zdárnému konci, většinou je ale spíš pro pobavení a posun ve hře se nekoná. Stejně tak se nekonají žádné rozhovory s ostatními postavami, vše probíhá formou mimických gest, srandovních zvuků nebo již zmíněných animací.

Hra rozhodně není nijak jednoduchá, není však ani vražedně obtížná. Když už nevíte kudy kam, většinou stačí v každé místnosti poklikat na všechno, na co se dá. Většina záseků vzniká nepozorností hráče, který si nevšimne některého aktivního místa. V pozdější fázi pak přichází i četnější používání předmětů. To vše je pak ozvláštněno různými mezihrami, které se nesou ve stejně humorném duchu a i když občas dají trochu zabrat, rozhodně jsou zajímavým zpestřením, které hru rozhodně nekazí, jak bývá u jiných her smutným zvykem.

Pohodovým tempem tak řešíte jeden problém za druhým, sledujete průběžně se měnící prostředí a bavíte se při logických puzzlech, humorných animacích a zábavných mezihrách. Po zhruba třech hodinách však přichází největší negativum celé hry – příliš brzký konec.

Tsioque je podařená, srdcem dělaná animovaná pohádka s přitažlivým audiovizuálem, nápaditými (občas i trochu otravnými) hádankami a mezihrami. Bohužel však trvá příliš krátkou dobu.