AKTUALITY: Charles Cecil: Přetváříme adventury pro novou generaci

Sotva jsme na Gamescomu stanuli v jedněch ze dveří obřího stánku United Kingdom Interactive Entertainment, na kterých byl připevněn plakát s nezaměnitelným logem firmy Revolution Software, vítal nás z nitra malé místnůstky usměvavý a přátelský obličej sira Charlese Cecila – člověka, který je v herním byznysu už přes pětatřicet let a platí v pravém slova smyslu za legendu.

Ještě před zahájením Gamescomu se nám zmínil, že na veletrhu uskuteční „velké oznámení“, a hned ve dveřích bylo z vylepených plakátů zřejmé, o co půjde – o zbrusu nový přírůstek do série Broken Sword.

Měli jsme na Charlese připravenu celou řadu otázek, ale ty všechny vzaly za své, neb téma rozhovoru bylo oznámením pokračování věhlasné série jednoznačně předurčeno a Charles patří k lidem, kteří když se rozpovídají, je extrémně těžké – ne-li nemožné – je zastavit. Což ovšem v jeho případě není na škodu, protože člověk, který má co říct a vše vypráví s nesmírným entusiasmem, se poslouchá zatraceně dobře.

Charles Cecil spolu se svojí ženou Noirin Carmody a madame Coquet v Montséguru

„Snad se mnou budete souhlasit, že třímáme v rukou v herním průmyslu výjimečný odkaz,“ započal Charles prezentaci svých nových projektů. „Každou chvíli dostáváme mail od někoho, kdo se s námi podělí o svůj osobní příběh spojený s Broken Swordem – třeba nedávno od mladého muže, kterému v roce 1996 koupila původní Broken Sword jeho babička a společně pak nad hrou strávili spoustu krásných chvil. Dnes už jeho babička nežije, ale pokaždé, když zaslechne zmínku o Broken Swordu, tak si na ni s láskou vzpomene. A podobné příběhy slýcháme skoro dennodenně.“ S čímž nelze než souhlasit – sám mám se hrou spojen podobný zážitek, který zůstane navždy uchován v mé paměti.

Hnán energií z těchto osobních příběhů hodlá Charles v roce 2024 vynést Broken Sword znovu na videoherní piedestal a tvrdí, že ví, jak toho s úspěchem dosáhnout. „Dlouho jsme se zabývali otázkou: jsou naše hry vhodné i pro aktuální mladé publikum, nebo pouze pro nás, co máme na adventury vzpomínky z mládí? A jsem přesvědčen, že prostor pro adventury tady stále je. Pouze nadešel čas přetvořit Broken Sword pro novou generaci. A nejen Broken Sword, ale celý žánr adventur. Pro vyprávění bohatých příběhů je totiž ideální. Lidé si na všechno, co v adventurách zažili, neskutečně dlouho pamatují, což třeba pro hry typu Call of Duty neplatí. A na to jsem setsakramentsky hrdý.“

Jedním z problémů, které Charles v přístupnosti adventur mladšímu publiku vidí, je jejich komplikovanost. Má za to, že když žánrem nepolíbenému člověku naservírujete klasickou point & click adventuru, je dotyčný zmaten složitým rozhraním a nepochopitelnými úkoly. Prostě se věcmi, kterým nerozumí, odmítne zabývat, a s hraním skončí. „Lidé chtějí adventury hrát a ne se věčně někde zasekávat,“ tvrdí doslova. „Proto do naší připravované hry implementujeme tzv. příběhový mód, který obsahuje drobné automatické nápovědy a naznačuje hráči, kam má jít nebo čím se má zabývat. Hru si tak užijí všichni – i ti, kteří se odmítají trápit řešením složitějších hádanek.“

Vraťme se však ke konkrétním plánům Revolution Software, jak sérii Broken Sword a potažmo adventury jako celek zpřístupnit novému publiku. Celý proces chtějí odstartovat vydáním remasterované verze prvního dílu série Broken Sword: Shadow of the Templars pro všechny hlavní platformy s moderní a skutečně přenádhernou 4K grafikou. Té byli schopni docílit naskenováním původních artworků, jejichž většinu se Charlesovi podařilo dohledat a zachránit, a aplikací umělé inteligence, která pomohla také vyčistit původní dabing a hudební doprovod.

Charles Cecil spolu s režisérem Richardem Stanleym a čarodějem Uranim

„Není to tak, že by umělá inteligence odvedla všechnu práci za nás, to ani omylem,“ vysvětluje Charles. „Pouze nám pomohla upscalovat původní grafiku a animace do 4K rozlišení a naši grafici pak dotvořili a upravili všechny nezbytné detaily.“ Hra bude navíc obsahovat funkci okamžitého přepínání mezi novou a původní verzí hry, takže pamětníci si mohou kdykoliv připomenout původní retro „feel“ a porovnat jej s novou 4K podobou hry. Připomněli jsme Charlesovi, že se stejnou funkcí přišel již před lety remake Monkey Islandu. „Ten však kompletně změnil grafický styl původní hry, což bylo podle mého názoru katastroficky špatné rozhodnutí,“ kontroval britský vývojář. „Zatímco oni investovali obrovské množství peněz – které my mimochodem nemáme – do grafiky, my se soustředíme primárně na vylepšení uživatelského rozhraní do třetího rozměru.“

Otočme však nyní list a zaměřme se na připravovaný nový přírůstek série – hru Broken Sword: Parzivals Stone. Charles se samozřejmě podrobně zmínil o technické stránce projektu, tedy že hra bude plně ve 3D, ale s ručně malovanými texturami, aby si udržela vizuální styl pátého dílu a přitom tvůrcům poskytla všechny možnosti a privilegia třetího rozměru. To však během našeho setkání nebylo až tak podstatné. Důležité, ba přímo fascinující bylo, když se Charles rozpovídal o pozadí jejího příběhu.

„Už Broken Sword 5 nakousl tematiku hnutí katarů a právě ti budou středobodem šestého dílu, protože jejich historie musí člověka nutně nadchnout,“ popisoval Charles pozadí zápletky s až dětsky rozzářenýma očima. „Víte, teď bych se nerad někoho dotkl, ale křesťanské náboženství jako takové vlastně nedává žádný smysl. Musíte mu prostě věřit, protože když se začnete ptát, jeho logika se rozpadne jako domeček z karet,“ podotýká Charles.

„Všechno však najednou dává smysl v momentě, kdy si vyhledáte podrobnosti o gnosticích, mezi které patřila také Máří Magdalena. Ti věřili v rovnoprávnost mužů a žen, v upřímnost a ve zkorumpovanost římskokatolické církve. Kataři, což byla odnož gnostiků, si zakládali na chudobě a diverzitě. Patřili mezi ně nejen křesťané, ale i židé nebo muslimové, a všichni koexistovali bok po boku, bez konfliktů, a získávali si stále větší a větší náklonnost prostého lidu. Což se katolické severní Evropě, potažmo Francii, samozřejmě ani za mák nezamlouvalo. A nelíbilo se to hlavně papeži, který měl obavy o budoucnost římskokatolické církve. Vše nakonec dospělo do stavu, kdy francouzský král a papež Innocenc III. zorganizovali křížové výpravy, které s cílem vymýtit katary připravily o život miliony lidí na jihozápadě Francie,“ vysvětluje.

„Všechno začalo v roce 1209 útokem na francouzské město Béziers, ve kterém žilo 90 % římských katolíků a pouze 10% katarů. Papež tehdy přikázal zabít všechny – se slovy, že Bůh pozná a ušetří své pravé stoupence. Nakonec padlo celé město a s ním přišlo o život i jeho 30 tisíc obyvatel. A to byl teprve začátek,“ vypočítává Charles.

Křížové tažení trvalo mnoho let a kataři byli nakonec definitivně rozprášeni v roce 1244 právě na hradě Montségur, kam nás zavede příběh Broken Sword: Parzival’s Stone. À propos, když jsme u toho kamenu. Hrad Montségur je údajně posledním známým úkrytem Svatého grálu. Ten je podle jedné legendy, kterou se inspiroval například i legendární film Indiana Jones a poslední křížová výprava, popisován jako pohár, z něhož Ježíš pil při poslední večeři. Jiná legenda ovšem tvrdí, že se jedná o černý kámen, který za určitých okolností dokáže krvácet.

Kamenný pentagram v katarské jeskyni – nalevo Otto Rahn a napravo Charles Cecil

Charles se svojí ženou Noirin poprvé navštívili Montségur zhruba před dvaceti lety a okamžitě na ně dýchl genius loci onoho tajuplného místa – místa nasyceného krvavou historií. „V městečku byl jediný hotel a k naší smůle plně obsazený,“ vzpomíná Charles. „Najednou však na nás z okna vedlejšího domu zavolala nějaká žena: Hledáte ubytování? A my řekli – ano! A pozvala nás dál. Jmenovala se Madame Coquet a když jsme vešli do jejího penzionu, jako bychom se vrátili do 30. let minulého století. V tom domě se zastavil čas. A nejen ten. Znáte Umberta Eca? Když sbíral podklady pro Foucaultovo kyvadlo, hádejte, kde v Montséguru bydlel. U Madame Coquet. Nebo Otto Rahn. Ve 30. letech byl naprosto posedlý myšlenkou, že svatý grál se skrývá na hradě Montségur. O jeho výzkumu se dozvěděl šéf jednotek SS Heinrich Himmler, a jelikož byl fascinován okultismem, najal si Rahna, aby pokračoval ve výzkumu a hledání svatého grálu ve prospěch nacistického Německa. No a kde myslíte, že Rahn v Montséguru bydlel? Ano, u madame Coquet – která si na něj velmi dobře pamatovala, přestože jí v té době bylo pouhých 5 let. To místo bylo zkrátka protkáno historií a tajemnem. Byl to pro mne nepopsatelný zdroj inspirace.“

Charles Montségur navštívil několikrát, mimo jiné i se svým přítelem Richardem Stanleym, filmovým scenáristou a režisérem (např. lovecraftovský horor Barva z vesmíru z roku 2019), který v oblasti trvale žije a sám natočil dokument o Otto Rahnovi s názvem The Secret Glory. A právě v jeho přítomnosti zažil v horách francouzského venkova ten nejsilnější moment ze všech.

„Richard se zná s jistým Uranim, který o sobě tvrdí, že je Čarodějem řeky barev. Byl to profesionální čaroděj, který žije jako poustevník v prasečinci – a to doslova. A tenhle čaroděj nás vzal do staré katarské jeskyně. Postupovali jsme jejími uzounkými chodbami hlouběji a hlouběji do nitra země, což bylo od nás krajně nezodpovědné, to dnes přiznávám. Nicméně procházeli jsme místy, které před stoletím zkoumal Otto Rahn, a došli jsme až k rezavé železné bráně, ve které byl malý otvor, vedoucí někam do neznáma. Čaroděj řekl, ať do něj strčím ruku. S obavami jsem to udělal a k mému úžasu nahmatal nějaký mechanismus – přesně jako George Stobbart v prvním Broken Swordu! Dál už jsme se bohužel nedostali, ale v té jeskyni jsem objevil něco mnohem cennějšího: tohle!“

V tento moment nás všechny, kdo jsme v místnosti seděli, Charles doslova zmrazil a šokoval. Uprostřed vyprávění vytáhl z náprsní kapsy dva malé černé kamínky, naslinil je a začal je o sebe třít. Když nám je po pár sekundách ukázal, zřetelně jsme viděli, jak kameny pouští sytě rudou barvu. Jak „krvácejí.“ „Vidíte?“ pronesl Charles tajemně. „To, co držím v ruce, je podle legendy svatý grál. Respektive jeho malá část.“

Krvácející kamínek z katarské jeskyně v rukou Charlese Cecila

Ten okamžik byl fascinující. Bez váhání a podezření, co za trik si na nás mohl připravit, jsme propadli síle okamžiku a nadšeně hltali všechna jeho další slova o věcech, které nečekaně nabývají na uvěřitelnosti v okamžiku, kde si o nich začnete zjišťovat detaily na internetu.

„Představte si mentalitu středověkého člověka,“ pokračoval Charles. „Představte si, jak asi přemýšleli, když tyto krvácející kameny spatřili. Musel to pro ně být naprosto ohromující úkaz. A já věřím, že ve všech těch legendách je ukryta spousta pravdy. Zbývá jen odhalit, v čem konkrétně. Zcela jistě v tom, že Máří Magdalena napsala v 1. století vlastní evangelium, které římskokatolická církev zavrhla. To je fakt. Že byla papežem označena za běhnu, přestože podle jiných zapovězených evangelií měla s Ježíšem blízký, snad i milenecký vztah. A že byli ve 13. století křižáky zavražděny miliony lidí jen proto, aby tato pravda nevyšla najevo. O tom všem bude Broken Sword: Parzivals Stone. A to všechno věřím, že si dokážou naplno užít i současní mladí hráči. Že znovu objeví žánr adventur. Že si uvaří čaj nebo kakao, udělají si pohodlí a začnou Broken Sword hrát – ať už jako plnohodnotnou adventuru nebo jako silný interaktivní příběh.“

Nakolik se myšlenka a přání Charlese Cecila setká s realitou, zjistíme na jaře 2024, v případě Broken Sword: Shadow of the Templars ReforgedD a koncem téhož roku či v roce následném v případě nového titulu Broken Sword: Parzivals Stone. Ten je ve vývoji již více než dva roky a Charles nás ujistil, že na jeho dokončení mají zaplaťpánbůh dostatek financí a nemusí se – tak jako kdysi – strachovat o každou libru nebo spouštět záchranný Kickstarter. „Nejsme bohatí, nikdy jsme nebyli a ani nikdy nebudeme,“ uzavírá své vyprávění Charles. „Nicméně bankrot, kterému jsme byli před nějakými dvaceti lety velmi, velmi blízko, je pro nás dávno zažehnanou minulostí, z čehož mám pochopitelně velkou radost.“

Kompletní článek vyšel na stránkách Bonusweb.cz ZDE.